Článek
Tento svátek je vzpomínka na věrné zesnulé, lidově se mu říká Dušičky. Samotný svátek připadá na 2. listopadu a je v římskokatolické církvi dnem liturgického roku, kdy se samotná církev modlí za duše v očistci.
Církev československá husitská vzešla z prostředí katolického modernismu po první světové válce. V tento čas slouží liturgické obřady.
Anglikánská církev zrušila slavení Dušiček. Někde byla obnovena památka v rámci anglo katolického hnutí. Protestantská reformace nebyla tak důsledná ve zrušení. Martin Luther nedokázal památku v Sasku potlačit.
Lidové zvyky
Jedná česká lidová pověra byla, že předvečer Dušiček vystupují z Očistce, aby si duše odpočinuly od útrap. Blízcí hříšníků měli za úkol plnit lampu na olej máslem, aby si duše mohly potírat spáleniny. Večer příbuzný nebo přátele pili studené mléko (nebo se mlékem postříkali), takto se duše ochlazovaly.
Na svátky se pekly bochánky nebo rohlíky ve tvaru kostí. V Jižních Čechách na začátku 20. století chodili koledníci prosit o toto pečivo. V okolí Českého Krumlova nazývali tuto koledu (chodit pro rohlíky). Tímto pečivem se obdarovávali chudí, pocestní a žebráci u kostela.
Kardinál Vlk řekl, že svátek zesnulých je největší hned vedle Vánoc. Tento svátek v Česku slaví věřící i nevěřící a to vzpomínkou, ozdobených rodinných hrobů či zapálené svíčky. Pro katolíky znázorňuje živá květina víru ve věčný život. Tyto květiny také demonstrují přesvědčení, že život hrobem nekončí. Hořící svíce demonstrují zmrtvýchvstání Krista, jako o Velikonocích nebo při mši.
Kriminalita
Zloději při Dušičkách hlavně kradou věnce, kytice, svíčky, lucerny i další ozdoby hrobů. Tyto ukradené předměty se snaží zpeněžit. Zloději se také častěji dostávají do zaparkovaných automobilů návštěvníků hřbitova. Návštěvník hřbitova většinou přijde o zavazadlo nebo peníze.
