Článek
Naše velikonoční zvyky zahrnují mnoho pohanských prvků. Pohanské prvky se spojily s křesťanskými tradicemi. Mezi nejznámější zvyky patří zdobení vajíček, pomlázky, Velikonoční koledy a pečení bochánků. Týden před Velikonocemi oslavujeme mnoho dalších rituálů.
Velikonočních zvyky u nás sahají až do pohanských dob. V této době se u nás slavilo příchod jara a obnova přírody. Příchodem křesťanství se Velikonoce staly svátkem obnovy ducha, radosti a naděje. Takto se spojilo mnoho pohanských prvků s křesťanskými zvyky. Velikonoční tradice se průběhu let měnily a vyvíjely. Spousta zvyků zůstává živá a oblíbená.
Tradičním symbolem Velikonoc se staly vejce. Vejce jsou zdobena a darována jako dárek. Lidé se naučili zdobit kraslice různými způsoby, používají k tomu různé techniky a materiály. Tradičně používají přírodní barviva. Jako přírodní barviva používají cibuli, kopřivy, řepu a borůvky. Kraslice se zdobí různými motivy. Za motivy se považují věnce, kříže, slunce a ptáci. Mimo kraslic se zdobí také pomlázky. Na pomlázky se zavěšují ozdoby z barevných stužek a papíru. Pomlázky se používají na šlehání dívek i žen. To u nich symbolizuje zdraví, plodnost a krásu.
Dalším zvykem jsou Velikonoční koledy. Koledníci chodí po domech a zpívají koledy. V této době se také pečou Velikonoční bochánky. Bochánky mají tvar malého chleba a jsou posypány kmínem. Na některých místech se slaví hraní na košíčky. Při této hře děti běhají po domě nebo po zahradě a hledají košíčky s vejci.
Velký týden se nazývá obdobím před Velikonocemi. Tento týden začíná Palmou nedělí, tuto neděli se připomíná vstup Ježíše do Jeruzaléma a lidé sem nosí ratolesti palmy. Tyto palmy lidé používají jako symbol ochrany a požehnání pro své domovy.
Středa před Velikonocemi se jmenuje Večer s Ježíšem. Při tomto večeru se koná poslední večeře Ježíše s jeho učedníky. Při tomto obřadu se podává chléb s vínem a lidé se modlí za své blízké.
Na Zelený čtvrtek se v kostele koná mše a pak se chodí sbírat zelení. Zelení se používá k výzdobě domů a oltářů. V tento den se slaví poslední večeře, která se skládá ze sýra a chleba.
V pátek před Velikonocemi se slaví den kříže. V tento den se připomíná ukřižování Ježíše Krista. Na Velký pátek jsou kříže i obrazy v kostelech zakryty. Také v tento den se nesmí konzumovat žádné maso a je to den ve zdrženlivosti.
Sobota před Velikonocemi se nazývá Bílou sobotou. V tento den se konají přípravy na slavnostní neděli. Nejvíce se v sobotu pečou Velikonoční bochánky a zdobí se vajíčka.
Hlavní den Velikonoc se nazývá Velikonoční neděle, při které se konají rodinné oslavy (společným jídlem). Za tradiční pokrm se považuje jehněčí nebo beraní maso, kraslice i bochánky.
