Článek
Tyto svátky jara jsou neodmyslitelně spjaty s barevnými vejci, které dostávají v pondělí koledníci. Velikonoce jsou svátky křesťanské. Samotné barvení vajíček sahá hluboko do předkřesťanské historie.
Tato tradice vznikla před 2500 lety v tripolské kultuře na východě Evropy v blízkosti dnešního Kyjeva. Staří Peršané začali malovat vajíčka na perský Nový rok. Na počest svátků jara se ve starém Egyptě barvila vajíčka na červeno. Stejnou barvu měli i ranní křesťané z Mezopotámie. Snažili se napodobit Ježíšovu krev, kterou prolil při ukřižování.
První historicky prokázané zdobení a darování vajec sahá do 13. století, kdy si je anglický šlechtici vyměňovali jako dárky. Angličtí vesničané nosili vajíčka na Velký pátek do kostela. Někteří historici věří, že vajíčka pocházejí z anglosaských jarních oslav pohanské bohyně Eostre. Podle jména bohyně se nazývá anglický a německý název Velikonoc. Vejce se považují za symbol plodnosti a znovuzrození přírody po mrtvé zimě.
Ve 13. století nařídil Eduard I. obarvit plátkovým zlatem 450 vajíček. Tyto vajíčka se darovaly královské příbuzné během jarních svátků. O několik let později Vatikán poslal Jindřichu VII. vajíčka ve stříbrném pouzdře na oslavu Velikonoc. Samotné koledování a dávání dárků dětem se rozšířilo z Německa v 17. století.
Barvení vajíček a jejich použití mělo často jen praktické důvody. Při půstu křesťané nesměli jíst živočišné výrobky (maso, mléko, mléčné výrobky i vejce). Tak si mohli dopřát něco dobrého.
Slepice po zimě začaly opět snášet vajíčka. Lidé začali řešit, jak je mají uchovat. Vajíčka se uvařily, a tak déle vydržely. Vařená vajíčka se označila nejlépe červenou barvou, aby se nepletly se syrovými.