Článek
Je druhým nejbližším hvězdným systémem, po tříhvězdné skupině Alfa Centauri. A také je nejbližší samostatnou hvězdou k nám.
Při hledání exoplanet podobných Zemi, jsou hlavním cílem díky své blízkosti. Navzdory slibnému pozorování, které proběhlo již v roce 2018, nebyla až dosud potvrzená žádná planeta obíhající kolem Barnardovy hvězdy.
Pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO), objevili astronomové exoplanetu obíhající kolem Barnardovy hvězdy. Nejbližší hvězdy k našemu Slunci.
Na této nově objevené exoplanetě, která má nejméně polovinu hmotnosti Venuše, trvá rok jen něco málo přes tři pozemské dny. Pozorování skupiny rovněž naznačují existenci dalších tří kandidátů na exoplanety na různých oběžných drahách kolem hvězdy.
Objev této nové exoplanety, oznámený v článku publikovaném v časopise Astronomy & Astrophysics, je výsledkem pětiletého pozorování. Provedených pomocí dalekohledu VLT, který je v observatoři Paranal v Chile.
Skupina hledala signály od možných exoplanet v obyvatelné, nebo mírné zóně Barnardovy hvězdy. Tedy v oblasti, kde se na povrchu planety může vyskytovat kapalná voda. Červení trpaslíci, jako je Barnardova hvězda, jsou často cílem astronomů, protože u nich lze snáze objevit kamenné planety o nízké hmotnosti než u větších hvězd podobných Slunci.
Exoplaneta Barnardovy hvězdy
Barnard b, jak novou planetu pojmenovali, je k Barnardově hvězdě dvacetkrát blíže než Merkur ke Slunci. Kolem své hvězdy oběhne za 3,15 pozemského dne a její povrchová teplota se pohybuje okolo 125 °C.
„Barnard b je jednou z exoplanet s nejnižší známou hmotností a jednou z mála známých exoplanet s hmotností menší než hmotnost Země. Planeta se však nachází příliš blízko hostitelské hvězdy, blíže než v obyvatelné zóně,“ vysvětluje González Hernández. „I když je hvězda asi o 2500 stupňů chladnější než naše Slunce, je tam příliš horko na to, aby se na povrchu udržela kapalná voda.“
Kromě potvrzené planety objevil mezinárodní tým také náznaky dalších tří kandidátů na exoplanety obíhajících kolem stejné hvězdy. K potvrzení těchto kandidátů však bude třeba dalších pozorování pomocí přístroje ESPRESSO.
Přístroj ANDES na ELTumožní vědcům odhalit více těchto malých kamenných planet v mírném pásmu kolem blízkých hvězd. Ty jsou momentálně mimo dosah současných teleskopů. Do budoucna jim umožní studovat složení jejich atmosfér.
Proč právě exoplanety
Astronomové se zaměřují na chladné hvězdy, jako jsou červení trpaslíci, protože jejich mírné pásmo je mnohem blíže hvězdě než u horkých hvězd, jako je Slunce. To znamená, že planety obíhající v jejich mírném pásmu mají kratší oběžné doby. Což astronomům umožňuje sledování v průběhu několika dnů nebo týdnů, nikoliv let. Kromě toho jsou červení trpaslíci mnohem méně hmotní než Slunce. Jsou více ovlivněné gravitací planet, které je obklopují. Proto kmitají silněji.
Další články z rubriky
Běžnou praxí je pojmenovávat exoplanety podle jmena hostitelských hvězd. Ke jménu se jen přidá malého písmeno. Přičemž „b“ označuje první známou planetu, „c“ další atd. Jméno Barnard b proto dostal i dříve předpokládaný kandidát na planetu kolem Barnardovy hvězdy, který se vědcům nepodařilo potvrdit.
Zdroje: ESA, Very Large Telescope, ESPRESSO, Barnard's Star, výzkum je publikovaný v časopise Astronomy & Astrophysics
