Článek
Souboj vynálezců přinesl lidstvu pokrok ale také první popravu na elektrickém křesle. Moderní bitva Billa Gatese a Steva Jobse je proti sporu fyziků je slabý čajový odvar.
Brilantní, workoholik a mladý vědec Nikola Tesla měl vše, aby uspěl. Ale ve svém boji za zavedení nové technologie střídavého proudu narazil na někoho silnějšího, než byl on. Thomas Edison se držel stejnosměrného proudu a odsunul Teslu téměř do zapomnění. Než mu historie dá za pravdu.
Válka proudů vypukla na konci osmdesátých let 19. století. Edison, jako uznávaný a bohatý podnikatel, přinášel „světlo do temnoty“ amerických měst, když budoval v Americe jedny z prvních elektráren spolu s elektrickým vedením využívajícím stejnosměrný proud.
Stejnosměrný proud ale narážel na omezení, která měnila americká města ve spleť drátů vedoucích elektřinu. Každá domácnost totiž musela být spojena vlastním drátem přímo s elektrárnou.
Navíc stejnosměrný proud selhával při přenosu na delší vzdálenosti. Edison si těchto vad na kráse svého vynálezu byl vědom, a proto zadal nadějnému mladému zaměstnanci úkol zlepšit vlastnosti stejnosměrného proudu. Dokonce tomu bystrému inženýrovi slíbil pohádkovou odměnu 50 tisíc dolarů, když jeho úkol splní.
Místo vynálezů začal Tesla pro Edisona kopat příkopy
Nikola Tesla se téměř nesplnitelné výzvy nezalekl a zakrátko přišel s řešením. Střídavý proud neztrácel tolik elektrické energie při přenosu na větších vzdálenostech a zároveň bylo snazší dosáhnout nízkých i vysokých hladin napětí. Edison se ale Teslovi vysmál, protože se nechtěl vzdát renty z vlastních patentů, které spoléhaly na stejnosměrný proud.
Tesla navíc žádnou slíbenou odměnu nedostal, a proto Edisonovu společnost opustil, aby založil svou vlastní firmu. Než začaly Teslovi vydělávat jeho patenty, krátce se živil i jako kopáč příkopů, shodou okolností právě pro Edisonovu firmu.
Válku proudů rozpoutala smrt zaběhlého psa
Teslu v jeho snažení finančně podpořil majetný průmyslník George Westinghouse. Zatímco Edisonovy elektrické sítě obmotávaly velkoměsta, generátory střídavého proudu pronikaly nejdříve do méně zabydlených oblastí. Edison rychle pochopil, že dříve či později se oba systémy elektrických rozvodů střetnou v boji o dominanci nad americkým i světovým trhem. Proto přešel do útoku.
V roce 1888 zahájil vynálezce žárovky propagandu namířenou proti „nebezpečnému až smrtelnému“ střídavému proudu. Před reportéry dychtivými po senzaci předvedl názornou ukázku. Navedl psa z ulice, aby se napil z plechovky, do které byl veden střídavý proud. Psík po prvních pár hltech vody bolestně zakňučel a padl mrtvý k zemi. Byl to první výstřel ve válce proudů.
Podobné divadlo pro média předvedli Edisonem pověření lidé ještě několikrát. Využili zaběhnuté psy, kočky i vysloužilý dobytek nebo koně. Brutální účinky střídavého proudu plnily přední stránky novin, ale opravdový trhák znamenala až první poprava trestance na elektrickém křesle. Westinghouse se snažil proti tomuto způsobu usmrcení bojovat, ale jeho námitky proti brutalitě nepadly na úrodnou půdu. Edison totiž naoko tvrdil, že půjde o velmi rychlou a bezbolestnou smrt. Ale opak byl pravdou.
Kdyby ho popravili sekerou, bylo by to lepší.
Odsouzený vrah byl zabit proudem až po několika minutách, protože elektrické křeslo bylo špatně nastavené. Diváci během popravy omdlévali i zvraceli. Sám Westinghouse se pak prý vyjádřil, že lidštější by bylo odsouzeného setnout sekerou.
Edisonovi začal ujíždět vlak v 90. letech 19. století
Navzdory špatné publicitě se ale Teslovi s Westinghousem dařilo získávat nové zakázky. První drtivou porážkou pro Edisona se stala soutěž na kompletní dodávku elektřiny pro světovou výstavu v Chicagu pořádanou v roce 1893. Jeho konkurenti nabídli služby za poloviční cenu, takže zakázka spadla do klína společnosti Westinghouse.
Návštěvníci byli uchváceni září světel i prvním fotbalovým zápasem odehraným v noci. Na výstavě v Chicagu tak Tesla širokou veřejnost přesvědčil, že střídavý proud nepředstavuje nebezpečí ani pro domácnosti.
Posledním hřebíčkem do rakve Edisonova byznysu se stejnosměrným proudem se stala prohraná bitva o zajištění elektřiny pro vodní elektrárnu v blízkosti Niagarských vodopádů.
V roce 1903, kdy už byla válka proudů dobojována po úspěchu Teslova řešení, si Edison neodpustil ještě poslední rýpnutí do konkurenčního vynálezu. Natočil film „Poprava slona elektrickým proudem“. Hlavní roli ve snímku hrála slonice Topsy z newyorského lunaparku, kterou její krotitelé týrali, až ji to dohnalo k zabití tří lidí. Slonici určenou k porážce Edisonovi lidé záměrně krmili mrkví napuštěnou chemikáliemi, aby mělo zvíře více vodivých látek. Film vzbudil vlnu nevole a Edisonovi za něj vyměřili pokutu.
Stejnosměrný vs. střídavý proud: Kdo se bude smát naposled?
Střídavý proud se sice využívá hojně v průmyslu i při provozu běžných domácích spotřebičů, ale najdeme i výjimky. Stejnosměrný proud dodává energii do počítačů, LED světel, solárních článků i elektromobilů. Všechna tato zařízení právě zažívají rozmach.
Edison o Teslově střídavém proudu
- „Westinghouse zabije svého zákazníka do 6 měsíců ode dne, kdy mu tato firma zapojí svůj systém na vedení proudu.“
- „Koncept využití střídavého proudu je úžasný, ale naprosto nepraktický.“
- „Stejnosměrný proud je jako klidná řeka, která plyne do moře. Naopak střídavý proud můžeme přirovnat k divoké řece, která se žene přes sráz do propasti.“
Tesla o Edisonovi (vysloveno den po Edisonově smrti)
- „Kdyby měl hledat jehlu v kupce slámy, nezastaví se, aby nejdříve zvážil, kde se jehla může s největší pravděpodobností nacházet. Pustí se do hledání jako pilná včelička. Bylo mi ho líto, když jsem ho viděl při podobných snahách a věděl jsem, že znalost trochy teorie nebo matematiky by mu ušetřila 90 % jeho práce.“
