Článek
Svou zkušenost jsem získal v Bavorsku. Jel jsem na kole po populární Isarradweg v místech, kde jsou okolo řeky hodně husté lesy, prostřídané malými pasekami. Cyklistická stezka byla v těch místech z ujeté hlíny, a tak nebyla má jízda skoro slyšet, navíc z mírného kopce jsem jel bez šlapání. Na malé loučce před sebou jsem uviděl malé stádo zajímavého skotu. Vypadali jak malí nazrzlí bizoni. S dlouhými chlupy a ostrými rohy. Když jsem se přiblížil, všiml jsem si u nich v trávě zvířete, které jsem zpočátku považoval za větší kočku. Pak jsem ale uviděl její dlouhý silný ocas, který se za ní vlnil jako had. Takový kočky nemají. Puma! Známý měl jednu doma, často mu utíkala a musel ji pak nahánět v hukvaldské oboře. Viděl jsem ji u něj vícekrát a nyní jsem měl jednu bavorskou před sebou. Vypadalo to, že chtěla na ty kravičky zaútočit. Připlížila se už skoro k nim. Pak si mne ale všimla a několika skoky zmizela za nejbližšími stromy. Musela být dost odvážná, ti bizonci, i když byli poněkud menší, byli přece jen trochu velké sousto a bylo jich menší stádo. Já pumu pouze vyrušil, projel kolem a pokračoval ve své cestě do Landshutu.
