Článek
Šikana v práci: problém, o kterém víme, ale málo o něm mluvíme
Se šikanou v práci se setkal téměř každý z nás – a pokud ne přímo, tak minimálně jako svědek. Šikana ale není problém jen pracovního prostředí. Je to fenomén, který se dnes objevuje napříč společností a bohužel čím dál častěji.
Přestože o tomto problému víme, mluví se o něm překvapivě málo. Proč? Důvodů je hned několik. Strach ozvat se, obava z následků, nebo jednoduše nastavení společnosti, kdy máme tendenci problémy přehlížet, pokud se nás osobně netýkají. Často si říkáme: „Není to můj problém.“ Jenže opak je pravdou.
Dnes je důležité dívat se kolem sebe a vnímat, co se děje. Pokud se někomu děje bezpráví, neměli bychom mlčet. Naopak – měli bychom jednat.
Podle odhadů se se šikanou na pracovišti setká jeden ze tří lidí na světě. V České republice se toto číslo pohybuje mezi 20 až 35 %. Výzkumy také ukazují, že častějšími oběťmi jsou ženy, ale muži rozhodně nejsou výjimkou.
Jak ale šikanu poznat? Kdy je potřeba zasáhnout? A jak můžeme pomoci – sobě i ostatním?
Jak šikana začíná
Šikana málokdy začne otevřeně. Naopak – zpočátku působí nenápadně. Drobné žerty, vtipné poznámky, narážky. Na první pohled nic vážného.
Každý agresor si ale svou oběť vybírá. Sleduje ji, vyhodnocuje její chování, reakce, postavení v kolektivu.
Představme si běžnou situaci: do práce nastoupí nový zaměstnanec. Je přirozené, že je zpočátku nejistý, spíše tichý a opatrný. Každý z nás se adaptuje jinak – někdo rychleji, jiný potřebuje více času.
První dny probíhají standardně. Seznámení s prostředím, kolegy, pracovní náplní. Nováček je svěřen zkušenějšímu kolegovi, který ho má zaučit. Tento kolega působí přátelsky, ochotně, možná i charismaticky.
Jenže právě on může být tím, kdo čeká na svou příležitost.
Zpočátku vše funguje bez problémů. Postupně se ale jeho chování začne měnit. Vtipy přestávají být nevinné, poznámky začínají být osobní. Sleduje, jak oběť reaguje, jak ji vnímají ostatní, a vyhodnocuje, zda je „vhodným cílem“.
Proč lidé šikanují
Je důležité si uvědomit, že agresor často neusiluje jen o ponížení oběti. Velmi často se snaží získat pozornost, uznání nebo „popularitu“ v kolektivu. Chce působit dominantně, „cool“, být středem pozornosti.
Někdy ho k tomu dokonce nepřímo podporuje okolí – smíchem, přehlížením nebo bagatelizací chování jako „legrace“.
Jenže tahle „legrace“ má hranice. A ty bývají velmi rychle překročeny.
Když se situace zhorší
Postupně dochází ke změně atmosféry. Kolegové se začnou od oběti odtahovat. Přestávají komunikovat, ignorují ji, nebo se dokonce přidávají na stranu agresora.
Šikana se stupňuje:
- nevhodné narážky
- zesměšňování
- urážky i v citlivých situacích
- anonymní vzkazy
- sociální izolace
V horších případech přechází do fyzické roviny. Postrkování, pohlavky, úmyslné „nehody“, a někdy i přímé napadení.
Agresor si často velmi dobře uvědomuje, kde je hranice. Snaží se jednat tak, aby minimalizoval riziko odhalení.
V této fázi už nejde o žádnou „legraci“. Jde o šikanu v plném rozsahu.
Typy šikany
Šikana se nejčastěji dělí na tři základní typy:
1. Fyzická šikana
Přímé útoky na tělo – strkání, fackování, napadání, házení předmětů nebo nastražování situací, které mohou vést ke zranění.
2. Verbální šikana
Slovní útoky – urážky, výhrůžky, zesměšňování, pomluvy nebo cílené ponižování.
3. Sociální šikana
Skrytější forma. Jejím cílem je izolace oběti:
- ignorování
- vyloučení z kolektivu
- manipulace
- intriky
Často se objevuje například při rozhodování o kariérním postupu nebo při výběru na vyšší pozice.
Navíc šikana nebývá vždy jen individuální. Často se jedná o skupinové chování, kdy si více lidí vybere jednoho společného „terče“.
Jak se bránit
Dobrá zpráva je, že se šikaně lze bránit.
Pokud máš pocit, že chování kolegů už překračuje hranice, je důležité jednat co nejdříve.
1. Ozvi se Upozorni agresora (nebo skupinu), že jejich chování není v pořádku. Jasně nastav hranice.
2. Informuj nadřízené Pokud se situace nezlepší, okamžitě kontaktuj nadřízeného, HR oddělení nebo vedení firmy. Zaměstnavatel má povinnost takové situace řešit.
3. Nenechávej si to pro sebe Svěř se rodině nebo přátelům. Sdílení problému je klíčové – mlčení situaci jen zhoršuje.
4. Trvej na řešení Firmy mají nástroje, jak podobné situace řešit. Ve chvíli, kdy se problém začne oficiálně řešit, často dojde ke změně chování agresorů.
Osobní zkušenost a závěr
Tento článek nevznikl jen na základě teorií nebo statistik. Je to i osobní zkušenost. Sám jsem se stal obětí šikany.
Proto chci na závěr říct jediné:
Nemlčte. Nic neskrývejte. Začněte situaci řešit co nejdříve.
Šikana nezmizí sama od sebe. Ale když se jí postavíme, máme šanci ji zastavit – nejen u sebe, ale i u ostatních.
Zdroj: Inspiroval jsem se svou zkušeností, článek pouze upraven dle mé předlohy pomocí OpenAI ChatGPT
