Článek
Představte si, že máte vztah, který trvá třeba pět let. Po celou dobu vztahu se zdá, že je vše v pořádku a vztahu nic nechybí. Druhá polovička je také spokojená a má vše, co potřebuje. Máte pozornost jeden od druhého. Lásku, kterou si vyznáváte každý den, a každá minuta spolu je pro vás svatá. Celých pět let jste zamilovaní. Ale co se stane, když vám do vztahu začne zasahovat třetí osoba? Může to vztah ustát? Pokud mluvíme o vztahu dvou lidí a ne třeba rodiny a podobně, je potřeba myslet na to, že vztah dvou lidí by měla být věc jen jich dvou.
Po pěti letech vztahu si řeknete, že je čas to posunout na další úroveň. Cítíte to jak vy, tak váš protějšek. Začne se tedy plánovat svatba. A tady může přijít ta nechtěná třetí osoba. Celkem často, a to u mladých lidí, bývá při plánování svatby trendem, že do ní s oblibou zasahuje především rodina. Vždy se najde někdo, kdo by rád určoval to, jak to celé bude vypadat. Čili o vás bez vás. Každá žena chce mít svatbu dokonalou. Ale co když ji vám začne tak trochu plánovat třeba otec? Každý rodič má strach o své dítě. To je naprosto v pořádku. Ale někdy přehnaná péče a starost může vést k něčemu, co vlastně nechceme.
Čili se plánuje svatba. A přijde ten moment, kdy vás může často rodič takzvaně zpovídat. Víš, co děláš? Máte vše dobře naplánované? Máš jistotu, že tě zabezpečí, a tak dál. Zde už to může mít vliv. Vliv, který se snadno stane pochybováním. Plus když vám začne někdo svatbu trochu organizovat. Například vám matka neschvaluje vaše šaty, protože se jí nelíbí, ale vám ano. „Tento účes si nedělej, ukaž, já ti to udělám.“ Toto je už vliv a snaha něco měnit, kde ale měnit máte vy a ne někdo jiný.
Svatba ale proběhne a řeknete si, že vše proběhlo, jak mělo, a vše je v pořádku. Další typ vlivu na vztah, jak může vypadat, je přehnaná starost o vás a vaši domácnost. Najednou jsou návštěvy rodiny i několikrát denně. Dále to může být i to, že třeba matka může jít k vám do domu, aniž byste o ní věděli. Má vaše klíče, které jste jí dali před několika lety, aby vám třeba ohlídala dům, když budete třeba na delší čas pryč. A teď si představte, že po celém dni, kdy jste byli v práci a těšíte se jeden na druhého, najdete obývací pokoj, ložnici a podobně úplně přeorganizované. Nikde není nic tam, kde jste to měli vy. Toto je další vliv. Může to být myšleno dobře, ale co se stane s vámi a vaším vztahem?
Stane se to, že to začne jednomu ve vztahu vadit. To znamená, že začne mít nárok na to, aby maminka přišla jen jednou týdně a to na pár hodin a podobně. Když to nezabírá, může se jeden z partnerů začít odlučovat. V práci je déle než kdy předtím. Dá přednost kamarádům před vámi. Výlet naplánuje s kamarádem/kamarádkou než s vámi. A to je jen začátek. Celý pětiletý vztah, který byl v pořádku, se najednou začne rozpadat kousek po kousku.
Co se začne dít? A teď si vezmeme třeba vašeho partnera/manžela. Partner si začne všímat, že je něco jinak. To pozná asi každý. Začnou mu rodiče – nejen jeho, ale i vaše – dávat rady, co dělat a jak to dělat. Začnou mu říkat a naléhat, aby si našel více práce, minimálně dvě, aby vás opravdu zabezpečil. Vše, co dělá, je najednou špatně nebo je to jinak, než si to představuje třeba vaše matka nebo otec.
Je to i moje osobní zkušenost. Manželka si volá se svým otcem, ale téma je jen o tom, jestli už má tu druhou práci a jak je možné, že ne. Proč sedí a nepomáhá? Řeknete, že pomáhá a že je vše v pořádku. Pochopitelně se ho zastáváte. Ale otec nesouhlasí a začne vám ho tak trochu vymlouvat, že to možná nebyla správná volba a tak dále. Pro toho druhého je to o dost těžší, když si volá se svým otcem na hlasitý odposlech. A co jsem také zažil, je i to, když se zeptá: „Je tam ten tvůj? Můžu mluvit?“ a tak podobně. Toto je ideální recept na to, aby se váš vztah stal minulostí.
Každý vliv může být jiný. Ale co se stane dál s vaším partnerem? Jak už jsem popisoval, že se začne stranit a podobně, tak začne být nespokojen – ne s vašimi rodiči, ale s vámi. Typicky jde o to, že není udělané nádobí. „Co jsi dělala celý den?“ A začne toto brát na sebe, ale tím způsobem, že začne vyčítat právě vám, jak je špatný a jak poslouchá jen to, že dělá vše špatně a tak podobně.
Zde je potřeba začít jednat. Ale naopak se začnete bránit, že děláte vše, co můžete, že se snažíte, aby byl spokojený, a naopak začnete mu vyčítat, že je v práci až moc a není pomalu doma. Přesně mu začnete vyčítat to, co po něm chtěl váš otec. Toto je přesně moment, kdy se vše hroutí a začne jeden o druhém pochybovat. Každá dcera si většinou stěžuje otci. A to je ten moment, kdy zapálíte tu nechtěnou rozbušku. Přesně to je ten moment, kdy nespokojenost otce nebo matky – to je jedno – je ještě větší a důraznější než předtím. A tím se začne konec toho, co jste spolu pět let budovali.
Budovali jste spolu vztah, který je ale teď otevřenou válkou. Válkou dvou lidí, kteří se milovali, a dvou rodin, které hájí toho svého. Toto je moment, kdy to jeden z partnerů nevydrží a odejde. Vše, pro co jste žili, je pryč. A aby vás matka nebo otec utvrdili, tak vám začnou říkat, jak měli pravdu, že to není ten pravý a tak dále. Takže se stane to, že spolu stojíte u rozvodového soudu a nedokážete si podívat do očí.
Takto může vypadat vliv, i když s dobrým úmyslem. Každý rodič bude chtít pro své dítě ideálního partnera. Ale jak toto vše poznat? Jak poznat, že už nejde o radu, ale vliv, který může přinést přesně toto? Je to velice jednoduché, až to může být pro někoho těžké.
To nejdůležitější je to, aby vaše názory byly hned tou prioritou. To znamená dát hned najevo, že to chcete takto a ne podle někoho jiného. Musíte si uvědomit, že to vy plánujete tu budoucnost s tou osobou, kterou milujete, a ne s rodiči či známými. Důležité je také vždy se zastávat jeden druhého a nepochybovat o tom druhém. Když bylo celých pět let v pořádku, co by měla třeba svatba najednou na tom něco měnit? Pokud milujete, tak milujete i s chybami toho druhého. Dokonalý člověk není.
Dále je důležité si uvědomit, že toho druhého milujete pro ten důvod, pro který jste se do něj zamilovali. Nikdy nikomu nedovolte, aby vám někdo radil ve vztahu, ve kterém s vámi není.
Na závěr jen dodám, i já jsem si podobný vliv zažil. Čili ne každá rada rodičů bývá moudrá…
Přeji pěkný den ��
Zdroj: inspiroval jsem se svým životem, co jsem ve svém vztahu zažil
