Článek
Ráno 2. července 1937 zachytávala loď Itasca hlas Amelie Earhartové, ale letadlo se jí nepodařilo navést na Howlandův ostrov. Letkyně hlásila potíže se spojením a hledala pevninu uprostřed Pacifiku. Její Lockheed Electra pak zmizel. Od té chvíle po ní ani po jejím navigátorovi Fredu Noonanovi nezůstala jediná potvrzená stopa.
Amelia Earhartová se do historie zapsala jako jedna z prvních žen, které dokázaly prorazit v oboru, v němž převažovali muži. V květnu 1932 přeletěla jako první žena sólo Atlantik, z newfoundlandského Harbour Grace do Severního Irska, a stala se mezinárodně známou letkyní v době, kdy ženy za řízením letadla byly spíš kuriozitou než profesionálkami. Psala knihy, propagovala letectví mezi ženami a stala se symbolem toho, že nebe nepatří jen mužům.
V roce 1937 se pustila do nejambicióznějšího projektu své kariéry — obletu Země podél rovníku po mimořádně dlouhé trase. Spolu s navigátorem Fredem Noonanem zvládla většinu cesty, než 2. července vzlétli z Lae na Nové Guineji směrem k odlehlému ostrůvku Howland uprostřed Pacifiku, kde měli doplnit palivo. Právě tenhle úsek se stal posledním.
Poslední rádiové přenosy zachytila americká loď pobřežní stráže Itasca, která čekala u Howlandu, aby letadlu pomohla s navigací. Ze zpráv je patrné rostoucí znepokojení — Earhartová hlásila, že loď nevidí a že palivo dochází. Poslední zpráva zaznamenaná podle amerického Národního archivu přibližně v 8.43 se týkala polohové linie 157–337. Nebyla to tedy známá zpráva o docházejícím palivu, která rádiové spojení uzavřela. Pak nastalo ticho.
Americké námořnictvo a pobřežní stráž během rozsáhlého pátrání v následujících týdnech nenašly žádné trosky ani těla. Earhartová byla oficiálně prohlášena za mrtvou až v lednu 1939. Od té doby vznikla řada teorií o tom, co se s letadlem stalo — od prostého pádu do oceánu po spekulace, že dvojice nouzově přistála na odlehlém ostrově a nějakou dobu tam přežila. Žádnou z těchto teorií se ale nikdy nepodařilo jednoznačně potvrdit, přestože pátrací expedice pokračují dodnes.
Právě tahle nejistota drží příběh Amelie Earhartové živý po desetiletí. Kdyby existovaly trosky nebo jasný závěr, zůstala by možná jen jménem v učebnicích o historii letectví. Bez odpovědi se ale stala jednou z nejdéle trvajících záhad dvacátého století — a příběhem letkyně, jejíž vlastní výkony někdy zastiňují spekulace o jejím konci.
V rádiovém deníku zůstala čísla polohové linie. Místo, kde let skutečně skončil, z nich ale určit nedokážeme.
Zdroje
Foto: Neznámý fotograf / Tekniska museet, Wikimedia Commons, CC BY2.0. Výřez pro titulní obrázek.
