Článek
Když pražský soud v květnu 1975 vyměřil Karlu Krylovi patnáct měsíců vězení, písničkář v jednací síni chyběl. Žil v západním Německu a rozsudek padl v jeho nepřítomnosti. Trest dostal za to, že se nevrátil z povolené cesty do zahraničí. Soud nařídil i propadnutí jeho majetku. V Československu na Kryla čekal nepodmíněný trest, k jeho posluchačům však dál přicházely písně. Hranice oddělovala člověka od domova, jeho hlas si ale cestu k lidem nacházel. Přes rozhlas mohl dál oslovovat i ty, před které nemohl osobně předstoupit.
Ještě v březnu 1969 mu doma vyšla deska Bratříčku, zavírej vrátka. V září odjel na hudební festival do západního Německa a už se nevrátil. Neodjížděl přitom s předem sbaleným celým životem. Historik Jakub Šlouf na základě dochovaných písemností uvádí, že rozhodnutí zůstat dozrálo až za hranicemi. Kryl neměl příležitost rozloučit se s rodinou ani se svou tehdejší partnerkou. Povolená cesta měla trvat čtrnáct dnů. Z krátkého zahraničního pobytu se stal exil a Mnichov jeho novým působištěm. Do Československa se znovu podíval až po dvaceti letech.
Práce v rozhlase pro něj nebyla krokem do neznáma. Už před odchodem spolupracoval s ostravským studiem Československého rozhlasu a cestu k širšímu publiku mu pomohl otevřít pořad Houpačka manželů Černých. V Mnichově na tyto zkušenosti navázal u Rádia Svobodná Evropa. Začínal tam jako volný spolupracovník sportovní redakce, později připravoval a uváděl vlastní hudební pořad. Známý písničkář tedy ve stanici nepůsobil od počátku jen v hudební roli. Také tato méně připomínaná část jeho působení patří k příběhu hlasu, který si lidé spojují především s kytarou. Od roku 1983 byl zaměstnán na plný úvazek.
Vysílání otevíralo cestu k lidem, před nimiž doma nemohl stát na pódiu. V exilu vydával další desky a knihy, koncertoval mezi krajany a jeho písně zněly také ze Svobodné Evropy. Jak připomíná Národní archiv, Kryl kritizoval nejen mocenský útlak, ale i ochotu přizpůsobit se výměnou za materiální výhody. Nemířil tak jen na představitele režimu, nýbrž i na každodenní ústupky společnosti. Pro posluchače za hranicí zůstával současným autorem, který reagoval na jejich přítomnost. Nebyl pouze hlasem uchovaným na jediné staré desce, k níž se vracejí ze vzpomínek.
Spojení přes rozhlas ovšem neznamenalo, že měl o svém domácím ohlasu úplný přehled. Podle Šloufovy studie si Kryl dlouho neuvědomoval, jak jeho popularita v Československu roste. Upozorňovali ho na ni nově příchozí emigranti. Zatímco doma se šířily nahrávky a lidé ho poslouchali, on nemohl reakce domácího publika sledovat přímo v sále. V jeho exilu je tak zvláštní nepoměr: člověk zůstával daleko, jeho hlas byl přítomný. Rozhlas dokázal překlenout vzdálenost, ale osobní setkání nenahradil. Zprávy od příchozích mu přibližovaly publikum, od kterého ho dělila hranice.
Poprvé po dvaceti letech přijel 30. listopadu 1989. Nebyl to jen triumfální návrat do revoluční euforie. Dostal krátkodobé povolení ke vstupu z humanitárních důvodů, aby se mohl zúčastnit pohřbu matky. Po návratu vystupoval před domácím publikem, které znalo jeho tvorbu z vysílání i pokoutně šířených nahrávek. Návrat na československá pódia přitom neznamenal trvalé přestěhování. Kryl zůstal bydlet v Německu, odkud dál přijížděl na koncerty. Země, k níž po léta promlouval přes hranice, se mu znovu otevřela, ale jeho život se do ní celý nepřesunul.
Ani po listopadu neodložil kritický pohled. Vadil mu klientelismus nových elit, nedostatek solidarity i rozpad Československa. Kdo v jeho návratu čekal především potvrzení, že už je všechno v pořádku, mohl se s ním znovu rozcházet. Výhrady k mocným a ke společnosti nepatřily jen do uzavřené kapitoly před rokem 1989. Změnily se poměry a otevřela hranice, kterou jeho hlas dlouho překonával prostřednictvím vysílače. Z exilového písničkáře se však nestal pouhý doprovod k oslavám nových poměrů.
Článek vznikl s pomocí nástrojů umělé inteligence ChatGPT a Gemini.
Zdroje
Petr Blažek: „Opuštění republiky“. Devět dokumentů k odsouzení Karla Kryla v roce 1975, Paměť a dějiny 3/2014, s. 100–117
Jakub Šlouf: Opožděný návrat Karla Kryla z exilu, Securitas Imperii 45/2024
Foto: Josef Karas / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0. Karel Kryl při koncertě v Sušici v roce 1990.
Původní fotografie a doložení svolení držitele práv
