Článek
Whitney Houston vyrůstala v prostředí, kde zpěv nebyl jen talent, kterému se tleská, ale také práce, kterou je třeba zvládnout. V newarském kostele New Hope Baptist Church zpívala od dětství a její matka Cissy vedla sbor. Pro dceru to byla škola dechu, frázování i souhry s ostatními. Cissy nebyla pouze rodič, který dítě povzbuzuje z hlediště: sama byla zkušenou gospelovou a soulovou zpěvačkou, členkou rodinné skupiny Drinkard Singers a později The Sweet Inspirations. Zpívala doprovodné vokály mimo jiné Arethě Franklinové.
Čtenáři, kteří znají jen její rádiové hity, si Whitney Houston spojují především s baladou „I Will Always Love You“ z filmu Osobní strážce z roku 1992 nebo s debutovým albem Whitney Houston z roku 1985. Než se ale mikrofon proměnil v symbol slávy, zpívala po matčině boku. Hudbu poznávala zevnitř: jako členka sboru i jako doprovodná zpěvačka, která se musí přizpůsobit hlavnímu hlasu a přitom přesně držet vlastní part.
Jako dospívající vystupovala v matčině kapele v manhattanských klubech. V únoru 1978 zazpívala při Cissyině koncertu v newyorské Town Hall píseň „Tomorrow“ z muzikálu Annie a dočkala se ovací vestoje. Když v roce 1983 podepsala smlouvu s Arista Records, nebyla tedy nezkušenou dívkou objevenou zničehonic. Měla za sebou léta v hudebním prostředí i práci ve studiu. Před vydáním debutu následovaly další dva roky příprav.
Úspěch ale neznamenal, že se zavděčí všem. Někteří černošští kritici jí vyčítali příliš uhlazený popový zvuk, ve kterém postrádali soul jejích živých vystoupení. Na Soul Train Music Awards v roce 1989 ji část publika při oznámení nominace vypískala. Zpěvačka se ocitla v nepříjemné pozici: široký úspěch mohl v očích části publika znamenat, že se vzdálila prostředí, z něhož vyšla. Gospelové kořeny přitom z jejího hlasu ani z její práce nezmizely.
Vazba na matku pokračovala i na vrcholu kariéry. Cissy zpívala na dceřiných nahrávkách a společně nahrály například duet „I Know Him So Well“. Objevily se také ve filmu Kazatelova žena. Osobní vztah nebyl bez napětí a pozdější roky Whitney Houston provázely problémy s drogami i bolestný rozpad veřejného obrazu. Rodinné i profesní pouto k matce tak patřilo k jejímu životu i vedle samostatné kariéry.
Whitney Houston zemřela 11. února 2012. Její kariéra přitom vyrůstala z rodinného hudebního prostředí, ke kterému se v nahrávkách i na jevišti opakovaně vracela. Na nahrávkách zůstává slyšet něco konkrétnějšího než příběh o zázračném hlasu: zpěvačka, která se dlouho učila, co s ním dokáže udělat. Za velkými sóly stála i zkušenost dítěte, které nejprve muselo umět zpívat s ostatními.
Zdroje
Foto: PH2 Mark Kettenhofen, Wikimedia Commons, Public domain. Výřez pro titulní obrázek.






