Článek
Odkud pocházel?
Papež František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, se narodil 17. prosince 1936 v Buenos Aires – v Argentině, v rušném městě plném života. Doma mluvili italsky i španělsky a Jorge už od mala projevoval zájem o víru i pomoc lidem.
Vstoupil mezi jezuity, řád, který hodně dbá na vzdělání a práci mezi lidmi. V roce 1998 se stal arcibiskupem Buenos Aires a 2001 už i kardinálem.
Jak se stal papežem a proč „František“?
V březnu 2013, když byl zvolený papežem, to bylo jak blesk z čistého nebe. Nikdo nečekal, že zrovna člověk z Latinské Ameriky, co jezdil do práce metrem, se stane hlavou církve.
Vzít si jméno František – to nebyla jen tak náhoda. Svatý František z Assisi byl známý svojí láskou k přírodě, chudobě a zvířatům. No a právě tohle nový papež chtěl zdůraznit. Chtěl církev, co bude blíž lidem, né jen v hosných sálech.
Co všechno změnil a jak šel proti proudu
František se rozhodně nebál říct, co si myslí. A dělal i věci, co předtím v círki nikdo nezkusil - otevřel dveře lidem, co byli rozvedení nebo z LGBT komunity .
A nebyla to jen agenda – byla to i atmosféra. Když František kázal, nebyly to akademické traktáty. Mluvil prostě. Lidsky. Občas vtipkoval, občas řekl něco syrovýho. Zmínil jednou, že církev by měla víc „vonět ovcema“ – tedy bejt mezi lidma, v ulicích, a ne zamčená v paláci.
Tohle všechno mu ale ne vždycky vyneslo potlesk.
Papež s velkým srdcem pro přírodu i chudé lidi
František měl blízko k přírodě. V roce 2015 vydal encykliku Laudato si’, kde volal po ochraně planety a kritizoval drancování přírody. Tvrdil, že klimatická změna nejvíc dopadá na ty nejchudší.
Krom toho často vystupoval proti chudobě a nespravedlnosti. Když mluvil o migrantech, řek‘ jednou: „Nejde o čísla, ale o lidské tváře.“
Ne všechno se povedlo
Žádný člověk není bez chyby – a František nebyl výjimka. V roce 2024 při jedné uzavřené debatě údajně použil hanlivý výraz pro homosexuály. No, byla z toho mela a musel se veřejně omluvit. Tvrdil, že mu to prostě uklouzlo a nemyslel to zle.
Další citlivé téma bylo postavení žen v církvi – tam se spousta lidí cítila, že změny jsou moc pomalé.
A reakce na sexuální skandály v církvi? Řekněme, že se snažil, ale ne vždycky to stačilo.
Co po něm zůstane?
Jeho stopa v dějinách církve zůstane hluboká. Ukázal, že i papež může být„normální“ člověk, co mluví jazykem lidí, řeší ekologii, chudobu a nebojí se říct pravdu do očí.
Církev teď čeká další etapa – jeho nástupce to nebude mít lehké, ale František připravil půdu pro církev, která bude víc naslouchat a míň soudit.
