Hlavní obsah
Seberozvoj

Nový rok, nové já - Opravdu se změním?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Prophsee Journals
25. 1. 11:05

S novým rokem máme tendenci měnit svůj život a ohlížet se za rokem minulým. Chceme se mít lépe, začít cvičit, běhat, hubnout, číst, vařit nebo dělat salta. Jak k tomu ale přistoupit?

Článek

Pět, čtyři, tři, dva, jedna, šťastný Nový rok! Přemíra alkoholu, přátelé, rodina a bouchající ohňostroje všude okolo. Tak nějak slaví změnu jednoho čísla v kalendáři většina naší zeměkoule. Vzpomínáme na minulý rok, na věci, které jsme dělali, které se nám povedly a které naopak ne. Na lidi, kteří se objevili v našem životě, ale i na ty, kteří z něho odešli. Zkrátka si hlavou přehráváme posledních 365 dní a přemýšlíme nad tím, co nás čeká v těch následujících a jak udělat, aby byly lepší, než ty předchozí. A to nás přirozeně vede k předsevzetím, cílům a rozhodnutím, ke kterým se uchýlíme, až odbije půlnoc, Nový rok a s ním i nový začátek. Právě o tomhle bude dnešní článek.

Mám raději sny o budoucnosti než historii minulosti.
Thomas Jefferson

Musíme nejen začít, ale i vydržet

Pocit, že začíná něco nového opravdu funguje. Pomyslnou bariérou se rozděluje naše osobnost na: Já v roce 2022 a já v roce 2023. A to nám opravdu dokáže dát obrovské množství motivace a odhodlání svůj život a sebe samotného konečně udělat lepším! Ehm, zezačátku takový pocit opravdu máme, než se po pár dnech nového předsevzetí vzdáme, pokud ho teda vůbec začneme plnit.

Ať už jde o hubnutí, nabírání, cvičení, běhání, učení, vaření, dělání kotoulů nebo točení se na hlavě, všechny tyto činnosti mají jedno společné: Pokud je uděláme jednou za měsíc, tak ke kýženému výsledku opravdu nepovedou (ať už to jsou svaly, zhubnutí nebo naučení se nového jazyka). Pokud se ale například zmíněnému vaření budu věnovat pravidelně, velmi pravděpodobně se v něm budu postupem času zlepšovat. Ne vždy se nám ale chce, nebo nemáme čas, či energii a právě tyto „špatné“ dny jsou nejdůležitější. Pokud nemám čas na obvyklý 60 minutový trénink, tak to neznamená, že nebudu cvičit vůbec, i 20 kliků se počítá. Celý tento odstavec tedy shrnu jednou větou: Klíčem je konzistence.

Proč?

Pojďme ale ještě o krok zpátky, ke krásnému slovíčku: Proč? Právě díky této jednoduché, ale velmi mocné otázce se můžeme dostat k samému jádru celé věci, k naší vnitřní motivaci a důvodu, proč doopravdy chceme začít něco dělat jinak. Nebo zároveň můžeme zjistit, že žádnou vnitřní motivaci k tomu nemáme. Ukážeme si to na několika příkladech:

Příklady nezdravé (dlouhodobě neudržitelné) a zdravé (dlouhodobě udržitelné) motivace :

❌ Chci pravidelně cvičit. Proč? → Chci mít svaly. Proč? → Abych zaujal/a více holek/kluků.
✅ Chci pravidelně cvičit. Proč? → Chci mít více energie. Proč? → Protože chci žít dlouhý a spokojený život.

❌ Chci se učit do školy. Proč? → Chci mít jedničky. Proč? → Aby mě rodiče pochválili.
✅ Chci se učit do školy. Proč? → Chci být vzdělaný. Proč? → Abych své znalosti uplatnil, dělal, co mě baví a byl prospěšný společnosti.

Motivace vnější a vnitřní

Myslím, že na těchto dvou příkladech jsme si mohli ukázat rozdíly mezi nezdravou a zdravou motivací. A můžeme si hned všimnout, kde se nachází největší kámen úrazu: Mezi motivací vnější a vnitřní. Tohle rozdělení jsme už asi většina z nás slyšeli ve škole, takže znovu jen krátké shrnutí:

Vnější - Jak název napovídá, tento druh motivace vyvolává naše okolí, prostředí, lidé a jejich očekávání. S vidinou možné odměny, či trestu v případě nesplnění.

Vnitřní - Vychází z nás, naší osobnosti, tužeb, potřeb, představ a snů. Potřeba seberealizace - nejvyšší část Maslowovy pyramidy potřeb.

Celou tuto část o motivaci k vykonávání určité činnosti můžeme také shrnout jednou větou: Motivace musí vycházet z nás, ne našeho okolí.

Musí nás to bavit (což, ale nebude vždycky!)

Mnohdy ale můžeme si vnitřní motivaci sami vytvořit, pokud najdeme důvody, které jsou v souladu s vnitřníma hodnotama. Vezmeme si za příklad zase cvičení, kterého se už po zbytek článku budu držet, ale to co bude následovat, můžeme uplatnit na jakoukoliv činnost. Řekněme, že cvičit začít nechci a vyhovuje mi můj sedavý způsob života a nevidím důvod to změnit, protože se informacím o přínosu cvičení a rizikům necvičení úspěšně vyhýbám. Pokud se ale začnu zajímat a zjistím si, že stačí hodina pohybu denně a výrazně tím snížím velkou spoustu zdravotních rizik a spoustu dalších přínosů, dost pravděpodobně to špetku vnitřní motivace ve mně probudí. Svoje proč můžeme najít i na internetu.

Tak jo, řekněme, že vnitřní motivaci začít cvičit máme. Jdeme teda do fitka, odboucháme pár bicepsových přítahů, dřepů a zakončíme to plankem. Nebudu teď rozebírat, že není dobré do toho hned „vlítnout“ naplno, nebo že když jsme nikdy necvičili, tak že jsme pravděpodobně velkou část cviků cvičili se špatnou formou. Ne, chci zmínit něco jiného:

Zjistili jsme, že nás to nebavilo.

Jak by to vypadalo, kdyby to bylo snadné?
Timothy Ferriss

V takovém případě většina z nás rezignuje už po pár trénincích, řekneme si, že to „pro mě není“ a vrátíme se zpátky do „normálu“. Problémem je už samotné zobecnění „cvičení není pro mě“, protože jsme šli jen do fitka, ale existuje obrovské množství dalších možností a cest, jak své tělo můžeme posilovat. Takže úkolem je najít cestu, která nás bude bavit. A tohle můžeme aplikovat snad na všechny činnosti (ano, i učení nás může bavit).

Všimněte si zvýrazněného slova: cesta. Proč? Protože cesta je cíl, cestu si musíme užívat. A tohle si musíme neustále připomínat, protože na to pořád zapomínáme. Pokud si cestu neužíváme a jen se honíme za (často nereálným) cílem, jaký to má pak smysl? Připomeňme si první bod tohoto článku: Klíčem je konzistence, vytrvat. Protože nikde v budoucnosti není žádný bod v čase, kdy si řekneme: „Tak svaly (cíl) už mám, můžu skončit s cvičením (vařením, učením, čtením,…)“. To, co chceme začít dělat, se musí stát součástí naší identity a spolu s tím se cesta změní na cíl.

Cílem není přečíst knihu, cílem je stát se čtenářem.
James Clear

Pojďme si to shrnout

Asi není úplně dobré ze dne na den otočit život o 180 stupňů, začít na Nový rok hrát na nový hudební nástroj, cvičit, vařit, naučit se na maturitu, nový jazyk, kotoul, psát a počítat, však víte, kam tím mířím. Ideálně se soustředit jen na jednu věc, a tu krok po kroku zavést do života a až pak přejít k další. Tím nejdůležitějším tedy je:

  • Najděte svou vnitřní motivaci, svoje proč
  • Užívejte si cestu, musí vás to bavit (ale to neznamená, že nebudou dny, kdy vás to bavit nebude)
  • Vydržte, opakujte, konzistence je klíčem k úspěchu

Závěr

Tento článek neberte jakou nějakou mantru, spíš jako můj pohled a můj přístup k začleňování nových činností a zvyků do života. Osobně nejsem fanoušek předsevzetí, myslím si, že když člověk chce něco změnit, je nejlepší s tím začít malými kroky hned teď. Vím ale, že spousta lidí bere Nový rok jako spouštěč ke změně života a velmi rychle s touto změnou i skončí, ať už z důvodů výše zmíněných , nebo jiných, kterých může být celá řada.

Pokud jste článek dočetli až do konce, tak vám moc děkuji a budu rád za zpětnou vazbu na jedné z vlevo nahoře zmíněných sociálních sítích.

Kam dál?

Pokud vás toto téma zajímá a chtěli byste se dozvědět více, od někoho vzdělanějšího, tak doporučuji tyto zdroje:

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz