Hlavní obsah
Bydlení

Náš vysněný domeček: Rekonstrukce kuchyně

Foto: Jakub Jonáš

Zase jsem se přepočítal. Časově i finančně…

Článek

Co je nového u nás na baráčku? Je pondělí 20. 5. a mně oficiálně začíná dovolená. Tedy dovolená v práci. Mám totiž v plánu rekonstruovat kuchyň, kde nám velmi neesteticky opadává omítka. Říkám si, že týden s přehledem stačí. Moje stará (teď doufám, že si to nepřečte, protože za tohle oslovení bych měl sbalený kufry) už mi měsíc vnucuje, že týden je tip ťop a raději mi udělala seznam, jak si moji práci představuje. Tady je:

1. Strhnout omítku.

2. Nahodit novou omítku (a nechat ji pořádně uschnout).

3. Vymalovat.

4. Vyhodit staré lino. (Pak zamést, vysát.)

5. Položit nové lino. (Před řezáním POŘÁDNĚ naměřit a tužkou předkreslit, až potom řezat OSTRÝM odlamovacím nožem.)

6. Poličky, skříňky. Víc odkládacího prostoru.

Já jsem si ho přečetl a přicvaknul ho na lednici, jakože to beru vážně. A taky, že beru. Včera jsem si sepsal vlastní seznam, tedy seznam materiálu a jel ho rovnou nakoupit. Měli zavřeno. Tak jsem jel do jiného obchodu se stavebním materiálem, kde naštěstí otevřeno měli, zajížďka to byla jen hodinu.

Vše jsem si pečlivě nakoupil, s penězi to vyšlo akorát tak, jak jsem si představoval. Tedy 4000 Kč. Žena sbalila dítě a sebe a hned v pondělí ráno odjela na týden k příbuzným, aby se mi ten náš malý pracant nepletl pod ruce, i když on by to jistě dělal rád. Před odjezdem mi ještě moje milá připomněla, že v neděli se oba vrátí, tak ať to stihnu.

„Jasně, stihnu to s přehledem. Nejspíš ti zavolám, že se můžete vrátit už dřív. Počítej tak zhruba v pátek.“ Nechápu, proč protočila oči, jakoby mi nevěřila.

No nic, jdu na to

Pustil jsem se do práce. Všechny věci jsem odnesl z kuchyně pryč, následovalo přesunutí nábytku a zakrytí všeho, co v místnosti muselo zůstat (např. lednice). Do místnosti vedou troje dveře, a tak jsem do všech dal šustivý plastový závěs, aby se prach neroznesl do ostatních místností. V obýváku jsem si vytvořil koutek, kde si mohu uvařit kafe (asi jich bude potřeba dost, protože mám v plánu pracovat každý den do noci) a připravit si něco menšího k jídlu.

Začal jsem se škrábáním omítky. V některým místech to šlo velmi snadno, protože už byla odfouklá, jinde jsem musel hodně zabrat. Během přestávky jsem obvolal místní elektrikáře, jestli by měl někdo čas mi přijít vyměnit dráty za měděné. Podařilo se asi na popáté - elektrikář dorazí ve středu.

Omítku jsem postupně oškrábal až na cihlu. Zabralo mi to „JEN“ 2 celé dny po 14 hodinách, celkem tedy 28 hodin čisté práce. Uf. Asi bych nemusel pracovat do 4 do rána, kdyby mi neustále někdo nevolal z práce s urgencemi… (pro představu - jsem marketingový manažer. Žádná nevyřešená urgence nestojí nikoho život, jen maximálně pár desítek tisíc, občas milionů. Stejně mi to nedalo a pár hodin jsem na počítači proseděl.)

Nahazování omítky už moc sranda nebyla. Možná proto, že po prvních dnech v maximálním nasazení a s málo spánkem jsem byl vyčerpaný, a možná i proto, že se mi krátil čas. Žena mi volala taky vyčerpaná, protože taky první půlku týdne skoro nespala. Malý je v cizím prostředí nesvůj, v noci špatně spinká, přes den nespí vůbec a od maminky se nehne ani na krok, doprovází ji i na záchod a nenechá ji ani na minutu odpočinout.

Tak mám alespoň motivaci dodržet, co jsem slíbil. Tedy, že v pátek bude hotovo.

Co myslíte, bylo v pátek hotovo? Nebylo

Musel jsem dojet pro další materiál, protože toho původního nebylo dostatek. Tedy další 2000 Kč. A ve čtvrtek jsem objednával další materiál s expresním dodáním, abych ho v pátek měl. Další cca 2000 Kč.

Do nedělního večera jsem makal skoro bez zastavení, většinou 14 hodin denně. Výsledkem je sundaná a znovu nahozená omítka na všech stěnách včetně klenutého stropu, a vyměněné elektrické rozvody. Budeme muset dát ale ještě jednu vrstvu omítky, protože nerovnosti jsou zatím docela velké.

Tedy jsme zaseknutí v bodu č. 2. (Tu starou omítku budeme do sběrného dvora vyvážet určitě zase tak 2 měsíce…)

I úklid mi zabral několik hodin. Přes veškerá opatření byl prach z omítky všude. Ve všech místnostech, na každém povrchu, dokonce i na psovi a kočce. Že jsem byl celý bílý i já, a že jsem to měl i v očích, vám asi říkat nemusím.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz