Článek
Bizarní tradice je tu zas. A teď nemyslím Velikonoce ani pondělní apríl. Mám na mysli změnu času. Ta první letošní nám letos vyšla na Velikonoce a předaprílový den - neděli 31. března.
Sám jsem odpůrce změny času a příznivcem zachování celoročního letního. Když s návrhem zrušit střídání času v celé EU přišel tehdejší předseda komise Juncker, zaradoval jsem se. Jenže přišel COVID, a hlavně představitelé členských států, stejně jako obyvatelstvo, byli sice zajedno v podpoře zrušení změn času, ale jestli nechat zimní nebo letní čas už se shodnout nedokázali. Juncker mezitím skončil v úřadě a jeho nástupkyně to za prioritu nepovažuje. V kontextu mezinárodního dění se jí ani moc nedivím.
Čas se nám tedy střídá vesele dál. A tak si říkám, když už posouvat, tak pořádně. Změnami času bychom totiž mohli vyřešit řadu aktuálních problémů. V populaci se nám například objevují čím dál větší problémy s nedostatkem spánku, zejména mezi mládeží.[1] Spánkový deficit populace je pak zodpovědný za celou řadu dalších zdravotních problémů a ruinuje tak naše už tak přetížené a podfinancované zdravotnictví. Hodně zaměstnanců začíná navíc volat po 35hodinovém pracovním týdnu. A toto volání bude jistě ještě zesilovat poté, co si ho aktuálně opravdu vystávkovali mašinfírové Deutsche Bahnu.[2]
Jak na to? Jednoduše. Pojďme prostě čas posouvat každý pracovní den. Jak by se to dělalo? Ve 13: 00 by se prostě čas posunul na 14:00 a následně v noci by se ve 3:00 posunul zpět na 2:00. Hodina by se počítala samozřejmě jako odpracovaná. Neříkejte, že by se vám to nelíbilo. Ve 12:30 vyrazíte na rychlý oběd do kantýny, za třicet minut dojíte, přiběhnete zpět do kanclu a už jsou dvě a v 16:30 máte padla. A z druhé strany, přijdete za pět tři v noci z nějaké pařby a než si vyčistíte zuby, jsou zase dvě a nejdete spát tak pozdě. Benefity jsou jasné. Všichni bychom měli o hodinu více spánku a také 35 hodinový pracovní týden. V návrhu myslím i na ty chudáky, kteří pracují mezi druhou a třetí v noci. Každý slušný zaměstnavatel musí uznat, že pracovat v době, kdy se vám v pracovní době vrací čas zpět je minimálně pro psychiku rizikové a tito zaměstnanci by měli mít tuto hodinu nejen proplacenou, ale navíc pobírat rizikové příplatky. O víkendu by se neposouvalo, abychom se neobírali o hodinu denního světla.
Jistě, návrh má i řadu úskalí, ale ty se dají v čase moderních technologií snadno vyřešit. Třeba takové jízdní řády. Některé vlaky by jely kvůli odpolednímu posunu času o hodinu déle, ale s pomocí aplikací v chytrých telefonech si s tím cestující jistě poradí. Navíc čeští pasažéři jsou na železnici zvyklí na ledacos. Nemají problém s tím, že třeba cesta z Prahy do Liberce vzdáleného vzdušnou čarou 85 kilometrů trvá dvě a půl hodiny, takže si možná té hodiny navíc ani nevšimnou. Samotné zvládání neustálých změn času vám zajistí nějaké chytré hodinky. Ty tak zažijí naprostý boom. Tím se navíc pomstíme Švýcarsku, jehož pověstný hodinářský průmysl už teď úpí právě pod tlakem konkurence chytrých hodinek z Asie či USA.[3] Když si Švýcaři hamouní svoje bohatství pro sebe a nechtějí do EU, kde by nám mohli zaplatit třeba nějakou tu předraženou a zkorumpovanou opravu silnice někde u Benešova, dobře jim tak.
Určitou komplikaci by mohl tento posun času způsobit školám. V rozvrhu by se to ale dalo řešit vložením volné hodiny, eventuálně nějakých „důležitých a potřebných předmětů“, jako je vlastenecká výchova, vzdělávání k inkluzivně-transkulturnímu multikulturalismu, či katechismus. Na vysokých školách by v tomto čase mohla probíhat „výuka“ tělocviku.
Užijte si jaro, Velikonoce i apríl, a hlavně přežijte změnu času. Kéž by byla poslední a od této neděle by platil letní čas až na věky věků v celé EU.
Anketa
[1] https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-stale-vice-lidi-spi-mene-nez-6-hodin-ohrozuji-tak-sve-zdravi-40431824
