Článek
Chcete normální platy? Staňte se členy odborů.
A máme tu stávku. A neváhám říci, konečně. Ale o stávce učitelů už bylo napsáno dost. Problém je komplexnější a platy učitelů jsou jen ona pověstná špička ledovce. Řekněme si to na rovinu: mzdy u nás prostě neodpovídají výkonu ekonomiky. České HDP (v paritě kupní síly na hlavu) je na 91% průměru EU,[1] francouzské na 102%, ale průměrná hrubá mzda ve Francii je 3530 euro, zato česká 1780 euro. Ono i v takovém Finsku, jehož HDP dosahuje 109%, je průměrná mzda 3734 euro.[2] Ale abych Vás při pondělku nezahltil čísly. Bavme se o tom, proč tomu tak je. Řeknete možná, 40 let komunismu, všechny podniky tady patří cizincům, politici jsou jeden horší než druhý… Jo, stěžování a svalování viny na ostatní nám Čechům jde na výbornou. Ale pozor, ono je to částečně i Vaše vina. Platy jsou u nás nízké prostě proto, že si to necháme líbit a moc aktivní jako občané nejsme. Jste například v odborech? Jste v nějaké politické straně či znáte ve svém okolí někoho, kdo je v politické straně? Jste alespoň členy nějakého místního spolku či občanského sdružení? Většina z Vás asi odpoví záporně, a to je ten problém.
Občané, normální lidé prostě čím dál víc vyklízejí pole politikům často napojeným na korporace či různé ekonomické zájmové skupiny. Nejsme v tom ale sami. Začnu u těch odborů. Zpráva organizace OECD (OECD Employment Outlook 2017)[3] přináší data o členství v odborech v členských zemích. Je zde zcela jasný klesající trend. Jedinou výjimkou je Island a Španělsko, kde došlo k nárůstu. Ve Skandinávii je podíl zaměstnanců v odborech nejvyšší (Švédsko 65%, Island 90%) a počet členů stagnuje. V ostatních zemí klesá a někde dost prudce. Největší pokles je v postkomunistických zemích střední a východní Evropy. Říkám si, jestli ony ty vysoké platy, dobrý sociální systém a hodně lidí v odborech ve Skandinávii, a naopak nízké platy a málo lidí v odborech v našem regionu nějak nesouvisí? Pokud většina zaměstnanců nepovažuje za důležité být v odborech a participovat tak na vyjednávání o platech, je to těžké. Když se k tomu přidá ještě neochota stávkovat, či alespoň podporovat ty, co stávkují, viz aktuální hejtování učitelů, nemůžeme se divit, jaké máme platy. Ono, proč by vám měl zaměstnavatel přidávat, když si o to ani neřeknete a nikdo se vás nezastane, když třeba ani v podniku nemáte odbory.
Mimochodem, za 1. republiky bylo v odborech 1,7 miliónu lidí. Existovalo 13 odborových ústředen sdružujících 322 odborových organizací a vycházelo 318 odborových časopisů![4]
Lidé, vstupujte do stran!
Ubývající členstvo odborů je jen jedním projevem obecnějšího procesu. Obyčejní lidé se stále méně a méně zapojují do rozhodování o věcech veřejných. Zvlášť markantní a nebezpečné je to u politických stran. Ty bývaly, třeba za 1. republiky, masové, měly konzistentní program a ideologii, a členství či sympatie k nějaké straně bylo často celoživotní záležitostí. Jak je tomu dnes? Strany mají malou členskou základnu, která se ještě každým rokem zmenšuje.[5] Jen pro ilustraci: Nejsilnější vládní strana ODS má kolem 12 tisíc členů a nejsilnější politický subjekt v zemi ANO dokonce jen 2500! Další strany na tom nejsou lépe a je tak otázka, kdo vlastně v politických stranách zůstává. Jsou to idealisté nebo spíše oportunisté s vlastními ekonomickými zájmy? Strana s miniaturní členskou základnou nijak nereprezentuje společnost a chybějící peníze z členských příspěvků ji činí zranitelnou vůči zájmům sponzorů. Kdo sponzoruje politickou stranu z idealismu, že? Máme tady tak situaci, kdy přes 99% populace není v žádné politické straně a lidé na politiku nahlížejí jako na něco, co se jich týká jen při volbách, kdy se na poslední chvíli rozhodují, komu to hodí. Politické špičky jsou navíc odtržené od reality běžných lidí a volby jsou spíše o marketingu než o ideálech.
Nadávat u piva nestačí
Chceme-li žít ve vyspělé, bohaté a funkční zemi, kde mají lidé dobré platy, musíme se o to přičinit. Nestačí jen jednou za čtyři roky hodit hlas do urny a pak další čtyři roky nadávat u piva. Mělo by prostě být tak nějak automatické, že většina zaměstnanců je v odborech a že vzdělaní, schopní, idealističtí lidé masově vstupují do demokratických stran. Kdo si na politiku netroufá, měl by se angažovat alespoň ve spolcích v místě bydliště či zájmových organizacích. Pokud normální lidé vyklidí pole, obsadí ho nejrůznější oligarchové, holdingy a nadnárodní korporace, které si snadno ochočí politiky. Nikdo z výše jmenovaných samozřejmě nemá zájem na našich dobrých platech a kvalitě života, pouze jim to totiž ukrajuje ze zisku.
Jaký máte vztah k odborům? Hlasujte v anketě dole.
[1]https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=GDP_per_capita,_consumption_per_capita_and_price_level_indices
[3] https://www.oecd-ilibrary.org/employment/oecd-employment-outlook-2017/collective-bargaining-in-a-changing-world-of-work_empl_outlook-2017-8-en (obsáhlá zpráva v angličtině se spoustou dat a grafů)
[4] https://www.czso.cz/csu/stoletistatistiky/prvni-republika-zlaty-vek-odboru (skvělý krátký text v češtině)
[5] https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3571885-stranam-ubyvaji-clenove-rozrustaji-se-jen-spd-a-stan (obsahuje počty členů všech parlamentních stran)
