Článek
Veřejným prostorem v posledních dnech silně rezonuje debata o chystaném zvýšení koncesionářských poplatků. To je jedním z bodů právě projednávané tzv. Velké mediální novely.
Vzhledem k tomu, kolik toto téma přilákalo pozornosti, by jeden čekal, že půjde o nějaké raketové zvýšení poplatků minimálně v násobcích původní výše. Ale podržte se, poplatek za rozhlas se má zvýšit o „závratných“ 10 korun ze stávajících 45 na 55 a za televizi o korun 15 z 135 na 150. Takže se bavíme dohromady o nárůstu o 25 korun za měsíc a pozor, ne pro jednotlivce, ale pro celou domácnost bez ohledu na počet členů. Zatímco ministr Baxa, navrhovatel této novely, považuje tuto částku za únosnou, ja ji považuji za naprosto směšnou a absolutně nehodnou jakékoliv diskuze. A vlastně vůbec nechápu, proč to poslanci napříč stranami snad s výjimkou SPD jednoduše neodmávají a neřeší něco důležitějšího. Zabývat se sumou, za kterou dnes nekoupíte ani malé pivo či k mé velké lítosti už ani slušnou čokoládu, mi přijde naprosto zbytečné. Absurdita této debaty ještě výrazně zvyšuje fakt, že poplatky za rozhlas se nezvedly od roku 2005 a za televizi od roku 2008. Takže navrhované zvýšení nepokryje ani inflaci. Podle propočtů Českého rozhlasu odpovídá 45 korun z roku 2005 22,49 korunám dnešním. To se dá samozřejmě číst i opačně a to tak, že dnešních 45 korun odpovídá 90 korunám v roce 2005 a životní úroveň byla tehdy o dost nižší než dnes…
Člověk by čekal, že údiv opozičních zákonodárců vzbudí spíše to, proč se poplatky nezvyšují razantněji. Nějak bych čekal, že opozice bude pravicovou vládu grilovat za to, že kašle na veřejný sektor (média) a drží se svých pravicových dogmat o nezatěžování občanů daněmi a poplatky. A hlavně bych očekával, že se někdo - ať již z opozice či vládního tábora - bude snažit prosadit pozměňovací návrh zajišťující automatické navyšování poplatků o inflaci, ať se tady nemusíme za dalších 15 let dohodovat znovu o tomtéž.
Když se ale podíváme, kdo z opozice novelu kritizuje a k jakým zemím a režimům vzhlíží, hodně se vyjasní.
Pane Babiši a Juchelko, likvidace veřejnoprávních médií není ve vašem zájmu
Proti mediální novele je samozřejmě SPD, která veřejnoprávní média nenávidí, protože představují konkurenci různým dezinformačním webům a médiím placených Ruskem, jež jejich voliči zhusta sjíždí. Hlasitým kritikem novely je ale i Andrej Babiš a jeho ANO. Zatímco Babiš vykřikuje, že veřejnoprávní média nepotřebuje a jsou stejně součástí polistopadového kartelu, který ho chce zničit, poslanec Juchelka mající tuto agendu v ANO na starost argumentuje o poznání slušněji a věcněji. Podle něj by se měly koncesionářské poplatky zrušit a média veřejné služby by se měla financovat přímo z rozpočtu, ostatně se to tak v řadě zemí EU dělá.
Domnívám se, že to ale není vůbec dobrý nápad a v konečném důsledku se může vymstít i Hnutí ANO. Financování médií přímo z rozpočtu přináší řadu úskalí. Jednak média jsou daleko více navázaná na vládu, což ohrožuje jejich nezávislost. Dají se velice jednoduše jedním rozpočtovým škrtem zlikvidovat, jak jsme viděli v Maďarsku a na Slovensku. Dalším problémem je, že pokud jakákoli vláda mediím výrazně přidá, bude obviněna, že si je chce naklonit. Pokud naopak mediím třeba v rámci škrtů ubere, bude viněna, že chce média zničit, i když to tak třeba vůbec nebude.
Hlavní riziko ale vyplývává z toho, že nějaká vláda média opravdu výrazně zredukuje či dokonce zlikviduje. Český rozhlas i Česká televize jsou i v evropském srovnání špičková média a mají navíc obrovskou posluchačskou a diváckou základnu a dlouhou tradici. Myslím, že na tom, že jsme si v ČR zachovali pořád hodně zdravého rozumu, mají velkou zásluhu právě veřejnoprávní média a bylo by dobré, kdyby to tak zůstalo i nadále. Žijeme totiž v době dezinformací, konspirací a hlavně informační války vedené Ruskem a podobnými zeměmi. Kvalitní vyvážená média veřejné služby tvoří jakýsi štít proti těmto hrozbám. Na tom, aby lidé začali masivně věřit tomu, že je Země placatá, za vším stojí ilumináti a reptiliáni, nemůže mít zájem nikdo a to ani pan Babiš. Pokud dojde k masivnímu šíření konspiračních teorií a dezinformací, doplatí na to i Hnutí ANO. Jeho voliči pak mohou snadno přijít třeba k nějakému hnutí Plochozemci proti reptiliánům.
Pro Hnutí ANO je tu ještě jeden důležitý aspekt. Velká část diváctva a posluchačstva ČT a ČRO patří do skupiny 50+ a právě v této věkové skupině také leží těžiště voličů ANO, tyto dvě množiny se dosti překrývají. Takže pokud Babiš po volbách oseká peníze veřejnoprávním médiím a ČT bude muset ukončit třeba vysílání velmi drahé StarDance či výrobu stále nových a nových krimiseriálů, voličky a voliči ANO nadšení vskutku nebudou…
Podcasty v Českém rozhlase? Zbytečná debata o neexistujícím problému
Jako určitý byproduct debaty o zvyšování koncesionářských poplatků se rozhořela debata, zda-li má Český rozhlas produkovat podcasty. Podle některých by to snad měl přenechat soukromým médiím.
Tak především, ať každý dělá, co chce, pokud to dělá dobře. A ČRO produkuje naprosto excelentní podcasty. Nejde jen o velmi populární Vinohradskou 12 či Chybu systému, ale i o možná méně známé podcasty spojené se stanicí ČRO Plus jako jsou Na Východ! či Za obzorem, které patří mezi to nejlepší v českém podcastovém světě.
Celá diskuze je navíc úplně zbytečná, protože se ukázalo, že přes 90% tzv. podcastů Českého rozhlasu jsou ve skutečnosti zároveň i regulérní pořady vysílané pravidelně některou z jeho stanic. Takže jde vlastně o debatu o neexistujícím problému.
Poplatky se měly zvednout dávno a výrazněji, ale buďme rádi alespoň za současnou novelu
To, že se poplatky za rozhlas nezvyšovaly skoro dvacet let, je ostuda všech vlád, které byly v tomto období u moci. To, že to dělá tato vláda až ve svém posledním roce, zvyšuje poplatky kosmeticky tak, že ani nepokryjí inflaci a navíc se ukazuje, že ač má novela platit od 1.1. 2025, nestihne se nejspíše do konce roku projednat, vypovídá dost o neschopnosti této vlády. Buďme ale rádi alespoň za toto zvýšení a především za to, že nedošlo ke zrušení koncesionářských poplatků a navázaní financování médií veřejné služby na státní rozpočet. Kvalitní a dostatečně financovaná veřejná média, která jsou co nejméně závislá na vládě a politicích, jsou důležitým faktorem pro udržení zdravé společnosti v těchto těžkých časech.
Anketa
Zdroje
