Hlavní obsah
Lidé a společnost

Vyšehradský most - bourat či nebourat?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Jaroslav Krupka, CC0, via Wikimedia Commons

Železniční most pod Vyšehradem k pražskému panorámatu neodmyslitelně patří

Železniční most pod Vyšehradem patří do pražského panorámatu. Návrh Správy železnic na jeho zbourání a nahrazením novým mostem vyvolal bouři kritiky a líté diskuze mezi laiky i odborníky.

Článek

Tento pátek došlo k zatím poslednímu zvratu v kauze chystaného bourání a výstavby nového železničního mostu pod Vyšehradem. Autoři vítězného návrhu, na který se snesla vlna kritiky odborné i laické veřejnosti, upravili barvu navrhovaného mostu z bílé na bronzovou.[1] Ale abychom nezačínali od konce, udělejme si nejdříve malý historický exkurz.

Památkově chráněný železniční most pod Vyšehradem zná asi každý a řada z vás po něm někdy jela vlakem. Neodmyslitelně patří k pražskému panoramatu již 122 let. Přestože most už dlouho poctivě slouží, nemá ani oficiální jméno. Říká se mu Vyšehradský, Výtoňský, někdy dokonce Smíchovský.

Postaven byl v roce 1901, kdy nahradil starší, rovněž železniční most. Zhotoven byl za rok, a to třemi místními pražskými, tedy spíše libeňskými, firmami! Samotné usazení mostu na své místo se zvládlo za pouhé dva dny a třetí den už po něm jezdily vlaky! Někdy si člověk říká, že líp už bylo a naši předci byli fakt machři. Tedy jak kteří, protože další osudy mostu už nijak spektakulární nejsou a lidé se k němu zachovali dost nevděčně. Posuďte sami. Rok 1957: poslední protikorozní nátěr! 1987: poslední velká oprava ocelové konstrukce![2] Po roce 2010 se začíná řešit, že most je potřeba ztrojkolejnit, jelikož se z něj stává úzké hrdlo na trati z Prahy do Berouna a Plzně. A tady je potřeba říci, že tři koleje na mostě opravdu potřebujeme. Objevovaly se informace, že se most opraví a třetí kolej se k němu nějak elegantně přidá. Paralelně se začalo mluvit o tom, že most je ve špatném technickém stavu. Tuto obavu potvrdila série posudků z let 2018-21. Ty ukázaly, že most je silně narušen korozí. Kdo by byl čekal, že železný most z roku 1901, který se někdo obtěžoval natřít naposledy v roce 1957 bude zrezlý, že jo? Ono to, že most vydržel sloužit do dnešních dnů při tak mizerné údržbě je vlastně zázrak a ukázka umu našich předků. Jen pro srovnání: Barrandovský most postavený za Husáka se stavěl 10 let (1978-1988) a už potřebuje kompletní rekonstrukci rozplánovanou na několik let.

Správa železnic nelenila a vyhlásila soutěžní dialog, který měl problém mostu vyřešit a vyřešil. Když to zkrátím: Výsledkem bylo, že jelikož je most ve špatném stavu, musí se zbourat a postaví se nový tříkolejný podle vítězného návrhu od 2T engineering.[3]Rozhodnutí vyvolalo bouři nevole a to hned ze dvou důvodů.[4] Prvním bylo samotné rozhodnutí zbourat kulturní památku a druhým podoba vítězného návrhu.

Ten je podle mě prostě esencí dnešní doby. Průměrný, neslaný, nemastný, hlavně splnit zadání a nikoho neurazit. Nemá duši, špetku originality a vypadá naprosto tuctově. Jako by někdo zadal AI úkol: navrhni most se třemi oblouky. Kdyby se takový most stavěl třeba někde u Radotína, nic nenamítám, ale dva kilometry od Karlova mostu v památkové rezervaci, ve městě chráněném organizací UNESCO?

K tomu ta bílá barva nekorespondující ani s temnou Vltavou, ani se skalami, hradbami a stavbami Vyšehradu. Dobře s ní ladí snad jen labutě na řece. Je to vlastně taková dlouhá bílá lajna. Co asi bylo inspirací? Bílá barva je tedy snad definitivně zažehnána a ta bronzová dost pomohla, ale stejně to má k siluetě současného mostu neodmyslitelně spjatou s panoramatem Prahy daleko.

I kdyby opravdu nebylo zbytí a museli jsme stavět nový most, tak hned návrh na druhém místě onoho soutěžního dialogu byl o parník lepší. Šlo o návrh architekta Kouckého (Společnost 3.0), který do něj dokázal vtělit ducha stávajícího mostu, a to až tak, že jeho návrh působí jako jakási steampunková reinkarnace současného mostu.[5] Architekt Koucký navíc mosty umí. Je autorem hned tří současných ikonických mostů: Trójského v Praze, Dlouhého v Českých Budějovicích a Mariánského v Ústí.

S mosty nejsou žerty, alespoň v UNESCO městech. Drážďany mohou vyprávět

S nápadem zbourat most narazila Správa železnic i na mezinárodní půdě. Kromě toho, že kauza pronikla i do některých západních médií, například britského Guardianu,[6] se tento nápad vůbec nelíbí organizaci UNESCO.[7] A to bych nepodceňoval. Protože značka UNESCO je pro Prahu nesmírně prestižní a její ztráta by byla katastrofou. Odstrašujícím příkladem mohou být Drážďany. Tam se rozhodli vybudovat nový most i přes silné protesty organizace UNESCO. A to tedy udělali v bývalé NDR chybu. UNESCO je vyškrtlo, a tak se Drážďany zařadily mezi pouhá tři místa na světě vyškrtnutá ze seznamu světového dědictví.[8]Takovouto ostudu snad v ČR nechceme.

Co na to politici a občanské společnost

Most spadá pod Správu železnic, a to pod Ministerstvo dopravy. Konečné slovo tedy bude mít nakonec ministr Kupka. Zdálo se, že pan ministr se kloní k rozhodnutí Správy železnic most zbourat, následně ale řekl, že si věc musí ještě prostudovat a k definitivnímu rozhodnutí dojde do konce letošního roku. Praha zaujala jiný postoj. Preferuje zachování mostu a přidání třetí koleje.[9] Hlavním hlasem proti bourání mostu se stala iniciativa Nebourat.[10] Na svých stránkách monitoruje dění kolem mostu, a především má na svých stránkách petici proti bourání mostu.[11] Tuto iniciativu podporuje celá plejáda veřejně činných osob, jen namátkou Adam Gebrian, Vladimir 518 či Martin Rajniš a petici podepsaly tisíce lidí.

Jaké je teda ideální řešení?

Na základě pročtení řady textů a zhlédnutí různých videí vyjadřující názory různých aktérů sporu se domnívám, že pořadí ideálních řešení je zřejmé a to:

1. Nebourat, opravit a přidat třetí kolej (na jižní stranu).

- Pokud by to fakt vůbec nebylo možné:

2. Zbourat a postavit tříkolejnou repliku

- Pokud by ani toto nešlo:

3. Zbourat a postavit Kouckého návrh (druhý v pořadí)

Řada expertů připouští možnost most rekonstruovat a zdá se, že je to především otázka peněz a vůle. Správa železnic tlačí na pro ni jednoduchou a rychlou variantu zbourání mostu a postavení moderního, který bude v budoucnu jednodušší na údržbu. Jistě, zrekonstruovat stávající zanedbaný most bude dražší, bude to možná trvat déle a most bude i v budoucnu vyžadovat větší péči a náklady, ale za uchování unikátního pražského panoramatu to přeci stojí. Kdybychom zbourali Karlův most a nahradili ho mostem z UHP betonu, taky bychom na nákladech na péči a údržbu dost ušetřili.

V případě, že dojde k bourání a postavení vítězného návrhu, byť v bronzově barevné modifikaci, můžeme jen doufat, že železniční doprava bude dál prudce expandovat, i tříkolejný most bude málo a mezi Smíchovem a Výtoní se v budoucnu bude znovu bourat železniční most. I ten úplně první se nakonec boural z důvodu, že jednokolejný nedostačoval. Nyní ztrojkolejňujeme a vzhledem k plánům na expanzi rychlovlaků, budování Berounského tunelu, vlakometra v Praze a diskuzi o přesunu nákladní dopravy na železnici, se ptám, jestli ty tři koleje budou opravdu stačit i za takových třicet let.

Hlasujte v anketě dole.

[2] https://novymostvyton.cz/soutezni-dialog - Na tomto odkazu je přehled i dalších menších oprav, posudky stavu mostu a informace o soutěžním dialogu.

[5] https://zdopravy.cz/obrazem-ipr-predstavil-cerveny-most-pod-vysehradem-v-soutezi-byl-druhy-133510/ - Na tomto odkazu je dobře vidět první i druhý návrh v pořadí.

Anketa

Jaké řešení preferujete Vy?
Nebourat, opravit a přidat třetí kolej (na jižní stranu)
17,9 %
Zbourat a postavit tříkolejnou repliku
6,8 %
Zbourat a postavit Kouckého návrh
6 %
Zbourat a postavit vítězný návrh v nyní zvažované bronzové barvě
69,3 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 117 čtenářů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz