Pěstování zeleniny v Česku

Rok 2022 byl opět specifickým rokem. Zelinářská sezóna byla ovlivněna několika výraznými faktory. Mezi ty hlavní patřily dopady předcházejících dvou covidových roků, konflikt na Ukrajině, energetická krize, inflace, a především jejich dopady na enormní růst nákladů nejen v zemědělství, na kupní sílu spotřebitelů a na trh se zemědělskými produkty v EU i mimo ni. Zvyšující se náklady na práci a obavy z dostupnosti sezónních pracovníků vedly některé z pěstitelů zeleniny ke zvažování opuštění sektoru nebo alespoň k omezování produkce.

Některé podniky snížily produkci zeleniny pro přímý konzum a omezily se na pěstování pouze zeleniny pro zpracování. V průběhu podzimu se mnozí pěstitelé rozhodovali, zda omezit naskladňování, mnoho menších zvolilo spíše formu samosběrů a prodeje produkce bez uskladnění. Větší pěstitelé s velkou kapacitou moderních skladů naskladňovali dle plánu. Z hlediska vývoje počasí patřil rok 2022 mezi roky pro zeleninu poměrně příznivým, až na mírné zpoždění vegetačního vývoje díky chladnějším jarním měsícům. Lokálně byly porosty zeleniny ovlivněny chladnějším a sušším jarem, poté letními vysokými teplotami s bouřkami a místy i krupobitím.

Pěstební plochy zeleniny (včetně dopočtu sektoru domácností) v roce 2022 klesly o 5,5% na 15 124 ha. Snížily se plochy prakticky všech sledovaných zeleninových druhů kromě ploch celeru, ředkviček, okurek nakládaček a póru. Sklizeň zeleniny dosáhla 303,0 tis. t, tj. o 9,1% méně než v předchozím roce. V souvislosti s poklesem pěstebních ploch došlo k výraznému poklesu produkce především u cibule, mrkve, salátů, kedlubnů, květáku a hlávkového zelí.

I v roce 2023 ovlivňují zemědělství, včetně sektoru pěstování zeleniny, dopady energetické krize a také konfliktu na Ukrajině. V oblasti pěstování zeleniny je to pak především nejistota z dalšího vývoje cen energií, které jsou zásadní pro provoz závlah, skladů a krytých ploch, dále cen pohonných hmot a ceny a dostupnost vstupů jako jsou hnojiva, přípravky na ochranu rostlin, mulčovací a další speciální fólie. Samostatnou kapitolou je pak nárůst nákladů na práci, a především nedostatek kvalifikované pracovní síly a sezónních pracovníků.

České zelinářství vstoupilo do roku 2023 s velkými nejistotami. Pěstitelé se obávali růstu nákladů na energie a závlahy, řešili problémy s pracovní silou, růstem nákladů na práci, hnojiva, přípravků na ochranu rostlin apod. Navíc v roce 2023 ukončilo nebo omezilo svou činnost několik zpracovatelských závodů, především v důsledku nárůstu cen energií potřebných pro zpracovatelský průmysl (mrazírny. konzervárny). Dochází tak ke ztrátě odběratelů zeleniny pěstované pro zpracování jako jsou hrášek. cukrová kukuřice, špenát apod. Proto se především menší pěstitelé rozhodli omezit pěstování zeleniny nebo alespoň zúžit spektrum pěstovaných druhů.

Z hlediska vývoje počasí patřil rok 2023 mezi roky pro zeleninu v průměru převážně vyhovujícím, s výraznými lokálními odlišnostmi. Vyskytlo se sice několik období, které vývoj zeleniny zkomplikovaly. nepřinesl však žádné celorepublikové významné extremity s kritickým dopadem, nicméně snížil výnosy a kvalitu některých druhů zeleniny.

Zimní měsíce bez dlouhotrvajících a extrémních mrazů umožnily dobré přezimování ozimých porostů bez poškození a napadení škodlivými organizmy. Nástup příznivého období pro jarní práce přišel v únoru poměrně brzy, v březnu a dubnu ale panovaly nízké teploty a hojné dešťové srážky, a to na celém území republiky. Počasí tak komplikovalo jarní práce, především kvalitní přípravu půdy, neumožňovalo rané výsevy a výsadby. Později chladné počasí brzdilo růst a vývoj už založených porostů. Již v jarních měsících byl také zaznamenán nadlimitní výskyt hrabošů, a to především v Olomouckém, Zlínském, Jihomoravském a v některých okresech středních a východních Čech.

V červnu vystřídalo chladné a vlhké počasí rovnou období vysokých teplot a sucha rostliny zeleniny trpěly stresem, pozastavovaly vývoj a začal se zesilovat tlak škodlivých organizmů. Na cibulové zelenině způsobily škody třásněnky, následně i virové, houbové a plísňové choroby.

Porosty byly často poškozeny pouze horkem (zasychání a žloutnutí listových špiček), horkem trpěla časně sklízená cibule při sušeni na poli, neprospívala také košťálová zelenina. V některých oblastech byly porosty zeleniny poškozeny lokálními bouřkami s krupobitím. Období horka a sucha bylo na konci července a počátkem srpna vystřídáno obdobím vydatných srážek, což komplikovalo sklizňové a polní práce a ohrožovalo kvalitu sklízené zeleniny. Na konci srpna poškodily silné bouře porosty zeleniny především na jižní Moravě, poškozen byla také skleník Farma Ráječek v Brně.

Podzimní počasí bylo v roce 2023 charakteristické neobvykle dlouhým obdobím s vyššími teplotami, což prospělo vývoji a sklizni podzimních druhů zeleniny a prodloužilo sezónu letních druhů. Nicméně právě tlakové výše přinášející teplý vzduch z jihu a způsobující nadprůměrné teploty byly provázeny nedostatkem srážek na celém území ČR. Komplikovaly se tak pozimní polní práce i sklizeň a naskladňování.