Článek
Bakteriální stonková hniloba asi není to, co by člověk rád viděl na své zahradě. Tato bakterie z rodu Erwinia může napadat rajčata, papriky, tykev, cibuli, mrkev a mnoho dalších druhů rostlin, které běžně máme na zahradě. Navíc tato měkká bakteriální hniloba patří k nejzávažnějším hnilobám skladovaných rostlinných produktů.
Šíření
Tato bakterie se šíří se závlahovou vodou nebo hmyzem, jako je např. květilka cibulová. Bakterie jsou schopné přežívat saprofyticky na organických zbytcích v půdě, ale i ve skladovacích prostorách. Mokrá bakteriální hniloba je podpořena zejména vyšší teplotou a přítomností vody na povrchu pletiv i půdy.
Příznaky
Vnitřní šupiny měknou a vodnatí, postižená tkáň s vývojem choroby mění barvu ze žluté na hnědou. Krček měkne a postupně kašovití, listy žloutnou, vadnou a klesají dolů. Taková cibule se může rozkládat na kašovitou, páchnoucí hmotu.
Je ale nutné podotknout, že příznaky napadení bakteriemi Erwinia lze zaměnit s původci houbových onemocnění.
Ochrana
Dobrou ochranou je v tomto případě preventivní opatření. Velmi důležité je nepěstovat cibuloviny na příliš vlhkých půdách. Na to navazuje i to, abychom plodiny důsledně střídali, aby případná hniloba nepřežívala v půdě.
Jak bylo již zmíněno, tak květilka cibulová může pomáhat k šíření. Proto není od věci provést ochranu proti těmto hmyzím škůdcům.
Dále sem patří:
Sklizeň za suchého počasí u fyziologicky nepřezrálých cibulí.
Rychlé a kvalitní usušení cibulí před uskladněním.
Natě odstranit až po jejím dokonalém zaschnutí.
Skladování pouze nepoškozených cibulí a to zhruba při teplotě 0–2 °C a vlhkosti 65–70 %.
Zdroj: Rostlinolékařský portál
