Článek
Současná bouře okolo českých veřejnoprávních médií ve mne probouzí hluboko zasuté nejistoty o nichž se téměř bojím uvažovat. Proti zrušení koncesionářských poplatků hlasitě protestuje jak politická opozice, tak s ní sympatizující umělci, aktivisté a další podobně orientované segmenty naší společnosti.
Přijde mi to trochu s podivem vzhledem k tomu, že tato média, placená všemi občany bez vyjímky, jsou striktně nezaujatá, měří všem stejným metrem a zcela bezskrupulózně tepou jak současnou vládu, tak i opoziční strany. Jsou stejně sžíravě kritická jak k babišovu Čapímu hnízdu nebo k dotacím pro Agrofert, tak k rakušanovu dozimetru či stanjurovým bitcoinům. V jejich diskusních pořadech dostávají měrou vrchovatou prostor jak mainstreamoví proevropští představitelé počínaje Věrou Jourovou a konče Sašou Vondrou, tak i jejich skeptičtí oponenti typu Tomia Okamury, Petra Druláka nebo Ilony Švihlíkové.
Nabízí se tedy otázka, proč by jakékoli omezení, dejme tomu i hypotetické zrušení těchto televizních a rozhlasových stanic, mělo výrazně denervovat jednu či druhou stranu, proč by ho jedni měli vítat a druzí se ho obávat, někdo v něm viděl přínos a jiný ztrátu. Ulevilo by se jak Babišovi tak Rakušanovi, prostor pro vyjádření by ztratila Jourová i Švihlíková. Parita, balanc by se nezměnily. Logické.
To, co se stejně logicky nabízí, je natolik děsivé, že se to pro mne stalo tou nejčernější noční můrou. Ono to totiž vypadá, jako by česká veřejnoprávní média nebyla tak úplně vyvážená a objektivní a tak zcela neměřila stejným metrem všem. Dokonce se může zdát, že jednu stranu nepokrytě propagandisticky protěžují, tu, která dnes tak hlasitě křičí, a tu druhou spíše opomíjí či naprosto ignorují.
Jakožto loajální občan plně důvěřující principům naší liberálně demokratické společnosti odmítám uvěřit tomu, že by k takovému excesu mohlo dojít. Že by se naše veřejnoprávní stanice mohly zpronevěřit své zákonem dané nestrannosti a vyváženosti a dobrovolně by se zřekly svých profesních zásad a novinářské cti. Ne, to prostě není možné!
