Článek
Střední Evropa prožívá nejdramatičtější diplomatickou a energetickou krizi za poslední roky. Ropovod Družba, klíčová tepna pro ruskou ropu do Maďarska a na Slovensko, stojí. Zatímco Kyjev tvrdí, že jde o následek ruských útoků, Budapešť a Bratislava vidí spiknutí. Viktor Orbán nasazuje do boje armádu a Robert Fico odvetou vypíná Ukrajině proud. Česko zatím sleduje s obavami, jak daleko jsou sousedé ochotni zajít.
Družba jako politická zbraň
Kritický zlom nastal 27. ledna 2026, kdy se jižní větev ropovodu Družba náhle odmlčela. Do maďarských a slovenských rafinerií přestala proudit surovina, na které jsou obě země navzdory unijním snahám o diverzifikaci stále existenčně závislé. Zatímco Kyjev tvrdí, že jde o následek ruských útoků na energetickou infrastrukturu v oblasti Brody, Budapešť a Bratislava vidí v situaci spiknutí. Viktor Orbán i Robert Fico otevřeně obviňují Kyjev, že opravy záměrně zdržuje, aby obě země vydíral a nutil k zastavení politické a diplomatické podpory Ruska. Pro obě země je to kritická situace: Maďarsko, kde ropovod Družba zajišťuje většinu spotřeby země, již vyhlásilo stav ropné nouze a zvažuje využití strategických rezerv. Na Slovensku je rafinerie Slovnaft na ruské ropě závislá z více než 80 %, přičemž zastavení dodávek ohrožuje nejen palivovou bezpečnost, ale i chod celého průmyslu. Orbánova vláda dokonce nařídila nasazení armády k ochraně klíčových energetických objektů, protože tvrdí, že má informace o chystaných dalších útokech ze strany Ukrajiny. Celá situace se tak stala zástupným bojem, kde ropa slouží jako politická zbraň v širším konfliktu mezi Ruskem, Ukrajinou a středoevropskými spojenci.
Fico: „Ukrajina to sakra pocítí“
Slovenský premiér Robert Fico přešel od slov k činům a definitivně zastavil nouzové dodávky elektřiny na Ukrajinu. Tímto krokem Bratislava vzkazuje Kyjevu, že dokud nepoteče ropa přes ropovod Družba, nebude proudit ani elektřina, kterou Ukrajina v době energetické krize zoufale potřebuje pro stabilizaci své sítě po ruských útocích. Fico se nechal slyšet, že ukončení výpomoci Ukrajina „sakra pocítí“, čímž eskaloval napětí na maximum.
Tento krok však naráží na ostrou kritiku doma i v zahraničí. Bývalý slovenský ministr hospodářství Karel Hirman označil vyhrůžky Bratislavy a Budapešti vůči Kyjevu za hulvátství. Podle Hirmana jde o absolutní selhání energetické a zahraniční politiky obou vlád. „Zodpovědnost za nákup ropy má centrála MOL v Budapešti. Vyhrožovat Ukrajině, když ropný uzel Brody vybombardovaly Putinovy rakety, je absolutní hulvátství,“ uvedl Hirman s tím, že jde o cestu k vyfaulování Slovenska z plnohodnotných evropských struktur.
Ačkoliv Fico přijal pozvání Volodymyra Zelenského k návštěvě Ukrajiny, aby krizi řešili přímo, napětí mezi oběma lídry je na bodu mrazu. Zelenskyj Fica zve na 6. nebo 9. března, ale slovenský premiér by přednostně jednal na neutrální půdě EU. Fico navíc tvrdí, že ukrajinský prezident odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu společnou komisí, což podle slovenského premiéra potvrzuje, že Kyjev zastavením ropy sleduje politické, nikoliv technické cíle.
Maďarská armáda hlídá hranice
Maďarsko eskalovalo situaci s Kyjevem na nejvyšší možnou úroveň, když Viktor Orbán nařídil nasazení armády k ochraně kritické energetické infrastruktury. Vojáci a těžká technika jsou nyní rozmístěni v blízkosti klíčových elektráren, distribučních uzlů a řídicích center, které jsou podle Budapešti ohroženy. Důvodem mají být informace maďarských tajných služeb, že Ukrajina chystá sabotážní akce namířené přímo na narušení maďarského energetického systému jako odvetu za zablokování finanční pomoci EU.
V reakci na údajnou hrozbu zavedla Budapešť velká opatření. U hranic s Ukrajinou byla vyhlášena bezletová zóna pro drony, která má zabránit průzkumným letům nebo případným útokům bezpilotních letounů na ropné terminály. Policie je v celostátní pohotovosti a provádí zvýšené hlídky kolem všech klíčových energetických zařízení. Orbán tento krok obhajuje jako nezbytný pro národní bezpečnost, kritici však varují, že jde o vyvolávání hysterie před blížícími se volbami.
Hrozí válka Maďarska s Ukrajinou?
Ačkoliv se rétorika mezi Budapeští a Kyjevem blíží válečnému stavu, reálný vojenský konflikt v podobě otevřené invaze je v současné době nepravděpodobný. Obě země jsou členy širších bezpečnostních struktur, Maďarsko navíc NATO. Skutečná a bezprostřední hrozba však leží v jiné rovině a má několik velmi nebezpečných podob, které mohou destabilizovat celou střední Evropu.
Riziko náhodného střetu je extrémně vysoké. S maďarskou armádou střežící kritickou infrastrukturu přímo u hranic a zjitřenou atmosférou, kdy si obě strany vyměňují tvrdá obvinění, stačí jediný chybný úsudek vojáka na hlídce nebo selhání v komunikaci. Incident, který by byl původně zamýšlen jen jako varování, se může vymknout kontrole a vyvolat ozbrojenou odvetu.
Kritici Viktora Orbána v Maďarsku i v zahraničí varují před možnou operací pod falešnou vlajkou. Vzhledem k blížícím se parlamentním volbám, v nichž vládní strana Fidesz momentálně ztrácí na opozici, se obávají zinscenovaného útoku na vlastní energetická zařízení. Taková akce, svedená na ukrajinské sabotéry, by Orbánovi umožnila vyhlásit výjimečný stav, odložit volby a upevnit moc v zemi.
Zatímco na hranicích roste napětí, na diplomatické půdě probíhá otevřená politická sabotáž. Maďarsko a Slovensko společně zablokovaly 20. balík unijních sankcí proti Rusku a také klíčovou finanční pomoc Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tím fakticky vedou s Kyjevem ekonomickou válku, která má Ukrajinu donutit k obnovení tranzitu ruské ropy, i kdyby to mělo znamenat ochromení její schopnosti bránit se ruské agresi.
