Článek
Způsobem, jakým Trump postupuje v Íránu, je pro zbytek světa těžko pochopitelný. Zabití nejvyššího vůdce Alího Chameneího izraelskými bombami totiž neznamená, že Írán jako teokratická islámská republika, čeká politická reforma. Ajatolláha, tedy nejvyššího vůdce, lze relativně snadno nahradit a jak se ukázalo, země s více než 90 miliony obyvatel, se jevila jako hlavní vítěz Blízkého východu.
Od roku 1979, kdy proběhla Islámská revoluce, Írán dokázal potlačit desítky protestů, zachovat si svou politiku a takřka růst vojensky i ekonomicky. To se však v posledním roce změnilo. Prosincovo-lednové protesty - největší od roku 1979 - se sice podařilo potlačit (i díky až 30 tisícům obětí), ale ukázali, jak režim slábne. Nedaří se mu totiž ekonomicky. Propad íránské měny představuje boj o přežití jak pro chudší vrstvy, tak i nově střední třídy. I proto velikost protestů dosahovala milionových čísel. Nejprve začala kvůli špatné ekonomické situaci (rozdíl oproti předchozím protestům), a pak přerostla v protivládní kritiku.
Do toho přišly izraelské útoky, které oslabily íránské spojence v regionu (Libanon, Sýrie) a s pomocí Spojených států z velké části zničily íránské snahy o výrobu jaderné zbraně. A tak se napětí mezi Izraeli a USA proti Íránu stupňovalo a přerostlo ve válku.
Už od roku 2012
Zapojení Spojených států je velkým vítězstvím pro izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Už od konce Bushova prezidentství (roku 2007) se snažil, aby se USA zapojily do boje proti Íránu a nebyli na to sami. Viděli totiž, co se stalo ve Venezuele. Bez souhlasu Kongresu zajal hlavu státu a na nikoho se neptal - mezinárodní právo pro něj neexistuje. Kdyby na tento vstup do války připravoval americkou veřejnost, zcela jistě by mu řekli ne. Podle nedávného průzkumu nesouhlasí s válkou proti Íránu 53 procent Američanů. A když vidíte, že americký prezident se nebojí použít svoji nejsilnější armádu na světě, využijete šance a přemluvíte ho.
Dobrá práce Netanyahu! (setkání s Trumpem v Mar-a-Lago na Floridě)
Izraelské argumenty pro válku s Íránem byly vždy stejné: Rostoucí síla, která je blízko stát se mocností s jadernou zbraní - a to znamená její použití proti nenáviděnému Izraeli.
To vše je pravda. Írán posiloval obohacování uranu, ale je potřeba mít v potaz, že Netanyahu už přes deset let tvrdí, že jsou blízko.
Již v roce 2012 izraelský premiér před Valným shromážděním OSN kreslil červenou čáru pro íránský jaderný program a tvrdil, že Írán je blízko. Je jasné, že blíže a blíže výrobě atomové bomby, ale její použití či jakýkoli jiný útok, by byl jejich konec. Íránu jelikož jde hlavně o setrvání režimu. Musí na něm míti upřenou svou veškerou pozornost, jinak už dlouho neuvidíme.
USA se dlouho řídily tím, že bojovat proti Íránu je důležité, ale ne na jejich území. Probíhaly tzv Proxy války (ve které na ní nepřímo zúčastněné strany – státy – používají jiných stran, místo aby se střetly v přímém boji, pozn. autora) v Sýrii Iráku a Libanonu.
Spojenci USA v regionu (Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty), si musí říkat, že tuto válku nechtějí. Na klidném Blízkém východu vydělávají. Další chaos je jen stojí peníze. A další hrozbou je, že ať už v příštích deseti let bude íránský režim jakýkoliv, jejich touha mít vlastní jadernou zbraň jen zesílí. Nechtějí totiž hrát „hráče bez jaderné zbraně“ a stát se hračkou silnějších mocností.
Vzít jen hlavu státu. O to jim jde
Jak nám napovědělo vojenské zatčení venezuelského prezidenta Madura a jeho let na Manhattan, kde ho čeká soudní proces, Trumpovi nejde o změnu režimu. V rozhovoru pro The New York Times řekl: „Co jsme udělali ve Venezuele, si myslím, že je perfektní scénář. Každý si udržel svou práci až na dva lidi.“ To nám napovídá styl zahraniční politiky ve druhém mandátu Trumpova prezidentství: Pokud s námi nechcete spolupracovat, zabijeme vaši hlavu státu. Ten další si už rozmyslí, jak se k nám v budoucnu zachová. Ví totiž, co se s ním může snadno stát.
Americký novinář Ezra Klein to popsal jako „zahraniční politika ,hlava na kůlu‘“. Jde hlavně o zastrašení. V případě Íránu se ale nepohybujeme na stejné rovině jako s Venezuelou. Země s 93 miliony obyvatel bude mít odvážnější protiútoky, které se americkým občanům zcela nebudou líbit. Pokud chce Trump svoji politiku MAGA (Udělat Ameriku Znovu Skvělou) udržet u moci, tyto kroky k tomu nevedou.
Uprostřed slábnutí vlastní podpory jste začal válku, kterou předchozí prezidenti odmítli.
A tak Trump hraje velký gamble. Jak se říká: „S mocí roste chuť.“ To můžeme vidět u zahraničních operací Ameriky. V budoucnu můžeme lehce vidět další únosy či zabití jiných hlav států, které má Amerika v hledáčku. A je jich mnoho. Kuba se jeví jako další terč.
placené zdroje:
https://www.respekt.cz/zahranici/v-tak-velkem-ohrozeni-nebyl-iransky-rezim-od-sveho-vzniku-prisel-cas-revoluce-nebo-prevratu
https://www.respekt.cz/tydenik/2026/11/trumpova-necekana-valka
https://www.respekt.cz/zahranici/iransky-duchovni-vudce-chamenei-byl-zabit-tvrdi-izrael-i-trump-jeho-smrt-muze-mit-nezamyslene-dusledky
