Článek
Vzhledem k ceně je tedy stavba školy výzvou pro rozpočet Prahy a jejích městských částí. A může lákat i zákulisní hráče pokusit se z těchto velkých zakázek něco pro sebe ukrojit.
Na městské části Praha 12 jsem ve funkci starosty rozbíhal od roku 2020 projektování základní školy. Stejně jako na Praze 5, 7, 8 a v Praze - Uhříněvsi jsme zvolili architektonickou soutěž. A to z důvodu, abychom si pomocí nezávislých odborníků vybrali ten kvalitnější návrh.
Kvalitní návrh školy ovlivní i pocit dětí ze školy jako instituce. Může jejich touhu po vzdělávání stimulovat, nebo naopak utlumit. Škola je postavena na sto let a bude ovlivňovat budoucnost několika generací dětí.
Zároveň je na periferii Prahy budova školy jednou z mála možností, kde pořádat akce pro místní obyvatele, při návrhu se tedy musí počítat s větší flexibilitou při provozu.
Tři možnosti, jak navrhnout školu
Pro výběr architekta a projektanta stavby má samospráva několik možností. Nejjednodušší je vypsat zakázku na nejnižší cenu projektové dokumentace. Samospráva tak soutěží splní zákonnou povinnost a získá levně návrh stavby. Rozhodně však ne nejlevnější stavbu.
Další možností dle zákona o zadávání veřejných zakázek je architektonická soutěž. Vlastnosti těchto soutěží doporučuje Česká komora architektů (ČKA). Samospráva si v této soutěži pomocí nezávislých odborníků, nejčastěji architektů a urbanistů, kteří by měli mít v porotě většinu. Porota si přizve i další specialisty, například na organizaci školy, na provozní a stavební náklady. Soutěžící firmy předloží architektonické studie školy a porota vybírá ten nejvydařenější z nich. Hodnotí vhodnost pro dané místo a okolí, vnitřní návrh, velikost a orientaci tříd i stavební a provozní náklady.
Sofistikovanou možností je i soutěž typu Design&Build. Investor při ní nejprve připraví své zadání. Místo aby pak soutěžil architektonický návrh s projektovou dokumentaci, získal stavební povolení a poté soutěžil realizaci stavby, při D&B se soutěží projektová dokumentace i realizace najednou. Vítěz soutěže by tak měl garantovat pevnou cenu stavby a investor ušetří čas tím, že soutěží jednu zakázku místo dvou.
Garance dodržení nabídkové ceny je dána tím, že se realizátor stavby nemůže vymlouvat na nedostatky v projektové dokumentaci a položkovém rozpočtu, neboť tyto chyby jsou případně způsobeny projektantem najatým zhotovitelem stavby, nikoli investorem.
Celé riziko pro investora tedy spočívá v domyšlenosti zadání a přesnosti dalších vstupů do zakázky. A v tom je právě zásadní problém. Po výběru nejlevnější nabídky začne mít samospráva (oprávněné) požadavky na změny předloženého projektu, aby byla škola lépe organizovaná. Úpravy se také často dělají po projednání s majiteli okolních pozemků, aby se jim vyšlo vstříc a neodvolávali se ve stavebním řízení.
Tyto změny se však jen obtížně naceňují a během nich se projekt může výrazně zdražit. Popsat všechny požadavky na školu do obecného textu je téměř nemožné. I tím, že každý pozemek je jiný, každá samospráva má jiné potřeby, zkušenosti i schopnosti vše formulovat v čistě textovém zadání. Změny projektu již neprochází klasickou soutěží na nejnižší cenu.
Plusy a mínusy
Architektonická soutěž
- + nejvhodnější a provozně nejpromyšlenější návrh pro dané místo vybraný odborníky na provoz škol, ekonomiku a architekturu
- - vyšší cena projektu školy
Soutěž na nejnižší cenu projektu
- + Nejnižší cena projektu školy
- - Těchto soutěží se obvykle neúčastní nejlepší architekti
- - Výsledkem může být nevhodný návrh budovy
- - Výsledkem není nejnižší cena stavby!
Design & build
- + Předem známá cena stavby
- + Teoreticky nejlevnější stavba splňující zadání a normy, ALE…
- - Zadání se na základě předloženého projektu pravděpodobně změní a cena stavby zvýší
- - Výsledkem může být nevhodný návrh budovy
Nejlepší návrh nebo nejlevnější budova splňující zadání?
V současné době se v Praze hodně mluví o tom, jestli by se i školy měly nestavět pomocí Design&Build. Zadání je přeci jasné: X tříd, jídelna pro Y žáků, kuchyň pro Z jídel, 2 tělocvičny, zázemí. Vzhledem k tomu, že se školy staví často až když situace hoří a nemáte pro žáky při zápisech dost míst, školu chcete mít co nejdříve a za co nejnižší cenu. To jsou přesně dvě silné vlastnosti metody D&B.
Zapomínáme však na samotný architektonický návrh stavby. Pokud prozkoumáte zveřejněné soutěžní návrhy některé z architektonických soutěží na návrh školy na webu ČKA, je vidět, že jsou návrhy velmi rozdílné. A vůbec nejde o krásu fasády. I když mají návrhy stejný počet tříd a tělocvičen, uvnitř jsou školy úplně jinak navržené. Možnost vybrat si spolu s experty na provoz škol ten nejlepší návrh má obrovský pozitivní přínos.
Přimeňme si, že metodou design & build byste dostali návrh, který bude mít nejnižší stavební náklady. Vybírat kvalitu návrhu nemůžete, rozhoduje cena.
Podle mého názoru je metoda design & build vhodná jen pro situace, kdy je investorovi úplně jedno, jak bude stavba vypadat a fungovat. Kdy záleží jen na nejnižší ceně a rychlosti výstavby. Nejčastěji se tak D&B používá na dopravní stavby (silnice, mosty přes dálnice). Jsem přesvědčen, že na větší stavby již D&B vhodné pro investory není.
Proč jsou nové školy drahé
Odpůrci otevřených architektonických soutěží tvrdí, že nové školy z těchto soutěží jsou krásné, ale drahé. Ano, esteticky krásné vizualizace návrhů jsou. Zejména tím, jak se stále zvětšují technické možnosti tvorby těchto architektonických vizualizací a architekti se snaží své návrhy v soutěži co nejvíce „prodat“. O ceně výsledné stavby to však nic neříká. Problém může být úplně jinde.
Nové školy se nejčastěji staví na pozemcích, které samosprávy s developery vyjednali při rozšiřování obytné zástavby. Při vyjednávací síle developerů jsou tak pozemky pro školy často relativně malé a ve složitém terénu. Stavba školy se tak prodraží oproti situaci, kdy se může stavět na velkém rovném pozemku.