Článek
Vždycky se říkalo, že vzdělání a informace by měly být dostupné všem. Kniha byla vzácnost, noviny četli lidé v kavárnách a napsat veřejný názor vyžadovalo buď titul z filozofické fakulty, nebo alespoň schopnost sepsat souvislou větu bez pěti pravopisných chyb.
Jenže pak přišel internet, sociální sítě a sekce komentářů. A s nimi i jev, kterému můžeme říkat Paradox hloupnutí.
Doba předinternetová: Když se hloupý učí od moudrého
Dříve byla média tak trochu elitářský klub – a v tomto případě to bylo ku prospěchu věci. Redakce novin, nakladatelství a vědecké časopisy fungovaly jako síto. Než se něčí myšlenka dostala na papír, musela projít rukama editorů a korektorů. Výsledkem bylo, že i když si člověk s průměrným či nižším IQ otevřel ranní tisk, konzumoval myšlenky lidi, kteří nad světem přemýšleli do hloubky.
Fungoval zde přirozený intelektuální lifting:
Čteš chytré věci.
Nutí tě to přemýšlet.
Tvoje mozková kapacita i obzory se pomalu, ale jistě rozšiřují.
Doba komentářová: Snížili jsme laťku tak nízká, že o ni zakopáváme
Dnes je situace zásadně jiná. Místo novinářů a odborníků nám „pravdu o světě“ servíruje Lojza z Horní Dolní v komentářích pod článkem o vesmírném výzkumu. Každý má možnost napsat cokoliv, kdykoliv a bez jakéhokoliv filtru.A právě zde vzniká náš Paradox hloupnutí:
Lidé s nižším IQ dříve neměli možnost své myšlenky masově šířit, a tak byli nuceni pasivně přijímat obsah od těch moudřejších.
Dnes však lidé s nižším IQ čtou primárně výtvory jiných lidí s nižším IQ.
Místo toho, aby se čtenář vzpamatoval a intelektuálně rostl, dostává neustálé potvrzení, že jeho zjednodušený pohled na svět je vlastně v pořádku – protože „Franta na Facebooku to vidí úplně stejně“.
Intelelektuální regrese v přímém přenosu
Zatímco dříve vzdělanostní prostředí táhlo společnost nahoru, sociální sítě vytvořily prostředí, kde se průměrnost a nevědomost vzájemně potplacují po zádech. Nejenže se tím zastavil přirozený růst osobnosti, ale dochází k aktivnímu „prohlupování“. Když totiž dlouhodobě čtete texty bez logiky, struktury a argumentů, váš mozek pohodlně přistoupí na tuto nižší hru.
Výsledek? Dříve jsme měli šanci díky chytrému obsahu moudřet. Dnes máme díky algoritmovému guláši jistotu, že si své chybějící IQ body budeme navzájem ještě úspěšně odečítat.
