Článek
Nebavme se o mechanismech klimatických změn, kterým mnozí věří a někteří nevěří. Místo neplodné debaty si shrňme doklady o tom, kolik stojí lidstvo přírodní katastrofy posledních let vymykající se rozměrům na něž jsme ještě donedávna projektovali svá obydlí, města, přehrady, říční koryta, lesy a krajinu. Je nesporné , že klimatické podmínky na něž jsme stavěli i produkci potravin a péči o lidské zdraví se dramaticky změnily. Změřené teploty pevnin a oceánů jsou faktem. Klima Země se mění a má to své důsledky. Pokud si shrneme jen část škod způsobených katastrofami posledních let, novými nemocemi plodin a změnách výskytu onemocnění lidí, jsme v číslech budících hrůzu. Pak se jistě budeme ptát: Je rozumné popírat výzkum a sledování těchto změn a odložit starost o to, jak tyto škody omezit na minimum? Nebo se zamyslet? Nepotírá zde ideologie podpořená politickými dojmy fakta a vědu? Vědu, která doposud výrazně zlepšovala kvalitu našeho života? Ale hlavně: Jak narušují nové přírodní podmínky naše ekonomické programy? Kolik nás klimatické změny stojí?
Ceny kritických událostí vyvolaných výkyvy počasí
Přesná čísla škod způsobených nadstandardními katastrofami neexistují. Ale máme zde údaje, které zveřejňují pojišťovny. Nejsmrtelnější katastrofou roku 2023 byla letní vlna veder v Evropě, která zabila přes 15 400 lidí. Podle historických statistik z mezinárodní databáze katastrof EM-DAT se jedná o čtvrtou nejsmrtelnější vlnu veder zaznamenanou na Zemi. Kromě lidských ztrát napáchala škody na zemědělské produkci a lesích. Podobná vedra ve stejný rok zasáhla i USA a Mexiko. Je známou věcí, že zavlažovací systém amerického středozápadu, obilnice Ameriky, a podmínka dobrých výnosů obilovin, už trpí vyčerpaností vodních zdrojů. Řešení situace nikdo doposud nezná. Další vlna veder v Evropě v roce 2015, třetím nejteplejším roce v historii měření teplot na Zemi, způsobila více než 24 000 úmrtí, tedy úmrtí nad běžnou úmrtnost. Tato událost se řadí mezi šest nejsmrtelnějších vln veder v historii světa. A co se dělo po velkém suchu na opačné straně zeměkoule?
Nejsmrtelnější bouří roku 2025 byl tropický cyklón Senyar, který v Indonésii, Thajsku a Myanmaru zabil 1 482 lidí a tisíce hektarů rýžových polí, základní potraviny Asie, bylo splaveno do řek a zmizelo v moři. Kromě toho neobvykle rozsáhlé sezónní monzunové záplavy v Indii a Pákistánu zabily 1 200 lidí a smetly z povrchu krajiny stovky osad. Sesuv půdy v Súdánu, zcela neobvyklý jev v tomto prostoru, zabil 1 000 lidí. Čísla materiálních škod nejsou u těchto katastrof vyčíslena v nám srozumitelných měnách, nedají se ani odhadnout.
V roce 2021 postihly Německo záplavy tisícileté vody, na kterou samozřejmě nebyly projektovány žádné nádrže a přehrady. Jen z největším úsilím a za vysokých nákladů se podařilo zabránit jejich protržení. Ani to však nezabránilo materiálním škodám na budovách a sítích v miliardách EUR v důsledku záplav. A Německo stojí před nutností zcela přestavět vodní stavby, aby v budoucnosti zabránilo nejhoršímu, neb leží na dolních tocích řek.
Série katastrofálních lesních požárů zpustošila v USA více než 145 000 km2 lesních porostů na západním pobřeží. Jak uvedla agentura Climate Central, celkové přímé finanční ztráty byly odhadnuty na 61 miliard dolarů, což z těchto požárů činí 10. nejnákladnější meteorologickou katastrofu ve světových dějinách. Masivní požáry Palisades a Eaton, které byly nejnákladnějšími lesními požáry ve světových dějinách, vyvolaly ztráty jež dosáhly něco mezi 28 až 37 miliardami USD. Obnova lesních porostů v této částce není zahrnuta.
Druhou nejnákladnější meteorologickou katastrofou roku 2025 byly sezónní záplavy v Číně, které způsobily škody ve výši 23 miliard USD. Jednalo se o desátou nejnákladnější meteorologickou katastrofu v historii Číny a dvanáctou nejnákladnější v Asii.
Statistiky amerických pojišťovacích společností uvádějí, že výše celkových škod způsobených novými rozměry přírodních katastrof stály v roce 2024 celkem 277 miliard USD. O rok později to bylo o 100 miliard USD více. Je to vyčíslení ztrát, ne cena za jejich odstranění. Některé čtvrti New Orleans po záplavách v roce 2005 nejsou dodnes obydleny a vytvořily město duchů s ostatky lidí, které nebyly nikdy nalezeny. Lidé už nestačí ani uvádět své prostředí po tak rozsáhlých katastrofách do původního stavu. Odplavená orná půda se nedá ani spočítat. V zemích EU se počítá se ztrátami orné půdy díky zvýšené erozi v objemu 14,5 miliard EUR. Zářijové povodně v ČR v roce 2024 způsobily majetkové škody za téměř 70 miliard korun, což z nich činí jedny ze tří nejhorších katastrof v naší historii.
Podle statistik České asociace pojišťoven bylo v roce 2024 nahlášeno celkem 424 397 pojistných událostí za uvedených 70 miliard Kč. „Nejvýraznější nárůst pojišťovny zaznamenaly u povodní, kde se počet škod navýšil skoro osmkrát, potvrdil Petr Jedlička, hlavní analytik a pojistný matematik České asociace pojišťoven. Zbývá dodat, že jde vesměs o čísla škod evidovaných pojišťovnami, skutečná výše ztrát posledních povodní je mnohem vyšší.
Škody na zemědělské produkci
Mluvili jsme sice o škodách způsobených záplavami, ale srážkové anomálie jsou střídány obdobími déletrvajících, zcela nezvyklých a historii se vymykajících veder – s drtivým dopadem na zemědělskou produkci. Nadšení z vyššího obsahu CO2, který je hlavním argumentem antiklimatologů a mnohým laikům slouží jako povzbuzující faktor vyššího objemu zeleně díky fotosyntéze, kterou si pamatují ze školy, má zásadní limit – nedostatek vody k případné nadprodukci biomasy. S vysycháním půdy navíc mizí i její výživová hodnota z objemu a činnosti půdních mikroorganismů. Vysychání zdrojů vody na všech kontinentech je jedním z podnětů migrace, především z Afrického kontinentu. Obyvatele Sahelu z domovů žene hlad. V důsledku nedostatku vody se očekává i v České republice další pokles výnosu pšenice, nejdůležitější plodiny našich polí. V roce 2030 se očekává pokles její produkce omezením vodou až o 100 000 tun oproti roku 2000. V průběhu posledních pěti let bylo v Česku největší sucho za 2100 let, uvádí Agromanuál zemědělců. Jak to asi změní českou krajinu? Cituji: „Masivní odumírání smrkových porostů / v důsledku optimálních podmínek k množení kůrovců a dřevokazných virů/ je již toho asi nejviditelnější připomínkou. Vidíme, že klimatické změny i u nás zredukují pěstování ovoce, brambor a dalších plodin. Změny už probíhají dlouhé roky a pozorujeme je nejen na dřívějších počátcích jara, ale především díky úbytku dostupné vody v krajině v dalších obdobích. V letech 2011–2012 a 2018, kdy byla velká sucha, byl měřitelný propad ve výnosech plodin, a to až pod úroveň 60. let 20. století. Při nejhorším scénáři / vycházejímu z růstu teploty a dalších ukazatelů/ může být ke konci století postiženo suchem až 80 % výměry pěstování pšenice.“ V současné době mluví pojišťovny o vysokém nárůstu likvidovaných škod na zemědělské produkci. V důsledku klimatických změn už přijaly ministerstva zemědělství a životního prostředí nové programy na zadržení vody v krajině i vyšlechtění nových, suchu odolných odrůd zemědělských plodin.
Změněné podmínky, především vyšší teplota a snížená vlhkost totiž přinášejí do našich zemědělských plodin nové choroby. Vinaři znají příběh mšičky révové, tedy hmyzu importovaného z amerického kontinentu, který téměř zničil evropské vinařství, ale dnes jsou tu nové, jako ESCA nebo Zlaté žloutnutí, které jsou rozšířeny už v Maďarsku a Slovensku. Nikdo neví, odkud pocházejí. Ochrana je zatím nemožná, jsou to virová onemocnění pletiv. Šíří se i nové choroby pšenice, jako rez plevová, virus čárkové mozaiky, postižená je kukuřice. Ploštice, které se k nám masově rozšířily díky vyšší teplotě se stávají přenašeči dalších chorob. O kůrovci byla řeč, ale vymřely jilmy /grafióza/a nyní jsou na řadě zřejmě duby a jejich vymírání není zatím ani objasněno. Celé Středomoří je závislé na olivovém oleji, ale olivy jsou napadeny nově bakterií Xylella fostidioza, proti níž nelze zasáhnout jinak, než vykácením porostů. Usychání stromů je masové.
Dopady na zdraví obyvatel
Odborníci dodnes obdivují jednání britské vlády ihned po katastrofálním smogu v Londýně roce 1952. Za 5 dní trvání této smrtelně dusící situace zemřelo o 12 000 obyvatel více než by byl běžný průměr a na 200 000 lidí mělo vážné dýchací potíže. Nestačila kapacita márnic a krematorií. Ale Britové ihned poté zcela změnili normy na vytápění obydlí i limity emisí z průmyslových provozů. Dali světu příklad nutného očištění ovzduší, který jsme my naplnili až v roce 1994, kdy byly naše největší uhelné elektrárny vybaveny odsiřovacím zařízením.
Citujme, co se říká v expertním stanovisku AV ČR z roku 2020, tedy 16 let po snížení emisí SO2 a NOx našich tepelných uhelných elektráren. “ Zdravotní stav populace pánevních okresů Ústeckého kraje se i po třiceti letech / srovnání s rokem 1989/ významně liší od průměru v ČR. Střední délka života u mužů i žen je o dva roky kratší, a to v důsledku zátěže znečištěným ovzduším.“ A podobné konstatování se týká i výskytu diabetu, potratovosti a nemocí plic. / Už komunistické režimy řešily zhoršené životní podmínky příplatkem, lidově zvaným „pohřebné.“ /. Lékaři se obávají, že přenos některých těchto dispozic nemocí u obyvatel žijících v těchto tradičních průmyslových oblastech vystavených extrémnímu znečištění ovzduší se stává dědičným.
Onkologové na celém světě jsou si naprosto jisti, že nárůst případů rakoviny u lidí mezi 20. a 40. rokem věku je způsoben přítomností reziduí jedů a mikroplastů v našich tělech. Od počátku tisíciletí přibylo onkologických pacientů v tomto věkovém rozmezí o 10 procent, u žen je výskyt dokonce o 83 procent vyšší než u mužů.
Celkové náklady na léčbu rakoviny a sociální dopady onkologických onemocnění Ústav zdravotnických informací a statistiky / UZIS/ vyčíslil za loňský rok na téměř 95 miliard korun.
Péče o pacienty s onkologickým nálezem stála zdravotní pojišťovny 59,7 miliardy korun, moderní léky navíc 17 miliard Kč. Pod tíhou čísel a omezeného rozpočtu zdravotního pojištění se až nyní rozjíždějí programy prevence onkologických onemocnění, jimiž lze dle odhadu UZISu ušetřit až 20 miliard Kč ročně. Budeme jistě s radostí kvitovat skutečnost, že naše zdravotnictví v posledních desítiletích aplikuje nové metody léčby onkologických onemocnění, nicméně nárůst případů mezi 20. a 40. rokem věku je alarmující a nová léčiva jsou nesmírně drahá. Lékaři hovoří o civilizačním tlaku.
Řeč čísel, kterým snad každý rozumí
Všechna fakta hovoří o tom, že lidstvo je na zeměkouli vystaveno novým a dosud nepoznaným změnám podmínek k životu. / I když prošlo samozřejmě i dobami ledovými, ale ty by nebyly slučitelné s požadavky naší civilizace/. A je opravdu jedno, jestli se shodneme na důvodech, tedy zda se změny v klimatu Země odehrávají díky nadprodukci CO2 a metanu lidskou činností, nebo ne. Není to v našich úvahách podstatné. Měření dokládají vyšší teploty, výkyvy srážek, oteplování oceánů a v důsledku toho pak rozsáhlých katastrof a pro nás nenadálých výdajů, které silně ohrožují efektivitu našich ekonomik. A staví nás před další výdaje, pokud chceme nárůst škod omezit. Každý ekonom si dnes do finanční rozvahy vkládá i náklady na nové pohromy, pojišťovny zvyšují pojistné a některé v ohrožených oblastech odmítají pojistit. Nedává to ekonomický smysl.
Kvitujme, že pokud si otevřeme stránky České národní banky, najdeme zde nejen popis klimatických změn, ale i predikci potíží, které se budou stupňovat. Bankéři, zajišťovny a pojišťovny už na změněnou situaci reagují – část společnosti a politiků žijí zřejmě v bláhové naději, že ideologie tzv. modré planety porazí bouřlivé fyzikální jevy.
Svět nečinně nepřihlíží
Nadnárodní organizace, především OSN a její UNEP přijímají společně s členskými státy úmluvy, které kodifikují jednání v mnoha oborech ohrožujících život na Zemi. Např. Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování nás chrání před skládkováním odpadů ze zahraničí, ale nechrání nás od naší historické laxnosti s nakládáním s jedovatými odpady. Ostatně dohody o odstranění ekologických škod státem při privatizaci způsobují bolehlav nejednomu ekonomovi. Problémy Ostrama či ostravských hald je jen část problému. Do roku 2020, kdy byla zveřejněna čísla, stála jen likvidace lagun vyjetých olejů u Ostrama 1,5 miliardy Kč.
Členské státy UNEP přijaly Rotterdamskou úmluvu o postupu a předchozím souhlasu v mezinárodním obchodu s některými nebezpečnými chemickými látkami a přípravky na ochranu rostlin (tzv. Úmluva PIC) Je tu Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech regulujících jejich užívání. Jeden z úspěšných programů bylo zacelení ozónové díry vlivem freonů.
Velké úsilí vynakládá OSN na postupné zalesňování postižených oblastí, zvláště zemí Sahelu a Afrického rohu. Nigerie například přišla o 55 % původních lesů ani ne za 5 let. Tyto země přijaly program zalesňování známý jako AFR100, kde se má opětovně zalesnit až 126 mil. ha lesů. Omezení dezertifikace těchto zemí není jen otázkou zmírnění klimatu, ale i dostupnosti potravin. Pobřeží slonoviny a Ghana produkují 60 % světové produkce kakaa a pokud by se zalesňování jen těchto dvou zemí nepodařilo, upadly by miliony lidí do krajní chudoby, s jasnými důsledky i pro Evropu. Ale i Evropa horečně zalesňuje, program OSN se týká i zemí jako Arménie či Karpatského oblouku.
Pod OSN spadá i program IPCC, tolik kritizovaný mnoha politiky, i když jde o vědecký program podléhající té nejpřísnější kontrole, jakou si lze jen přestavit. Ale jak už bylo řečeno, upřeme svoji pozornost na škody, které nám klimatické změny působí už dnes a podle matematických modelů se mají dokonce prohlubovat. I kdyby ne, snad se shodneme, že ignorovat fakta nám způsobí další ekonomické škody nedozírného rozsahu.
Zdroje: https://yaleclimateconnections.org/2026/01/earth-was-hit-by-55-billion-dollar-weather-disasters-in-2025/?utm_source=Weekly+News+from+Yale+Climate+Connections&utm_campaign=0d20da6825-EMAIL_CAMPAIGN_2026_
https://www.euro.cz/clanky/katastrofy-za-miliardy-prvni-letosni-pololeti-bylo-pro-pojistovny-nejdrazsi-od-roku-2011-narustu-skod-celi-i-cesko/
https://zpravy.kurzy.cz/831178-globalni-pojistene-skody-z-prirodnich-katastrof-jsou-druhe-nejvyssi-v-historii/
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/choroby-rostlin-pocasi-klimaticke-zmeny.A160907_110744_domaci_mav
chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://www.klimazaloba.cz/wp-content/uploads/2021/03/Climate-Analytics-overeny-preklad-impact-profile-Czech-Republic.pdf skody na zemědělství v cr kapitola zemdělstr 21
https://www.agromanual.cz/cz/clanky/management-a-legislativa/management/zmena-klimatu-a-zemedelsti
https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/pripadu-rakoviny-u-lidi-do-ctyriceti-let-stoupa-milenialove-jsou-ohrozenejsi-nez_2510031437_elev
ČNB https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Dopady-klimaticke-zmeny-na-menovou-politiku/
https://www.cap.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/9224726-pojistovny-loni-za-majetkove-skody-vyplatily-temer-2-5krat-vice-nez-v-predchozim-roce-povodne-zpusobily-rekordni-skody
chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://klimatickakoalice.cz/images/5_2020_AVex_Poskozene_zdravi_v_panevnich_oblastech_13._11._20.pdf
