Článek
Román Zhýralci Františka FF Bruknera není snadno zařaditelný do tradičních literárních kategorií. Autor, který se k psaní staví jako k procesu na hranici mezi osobní terapií, spirituálním hledáním a společenským apelem, předkládá čtenáři text na pomezí románu, poetické prózy a existenciální zpovědi.
Kniha je zároveň otevřeným gestem: mluví o duševních poruchách, sexualitě, závislostech a spirituálním hledání, tématech, která česká společnost stále vnímá s rozpaky či stigmatem. Brukner přitom neusiluje o patetickou obhajobu – naopak, volí jazyk ironie, absurdity, barevné metaforiky a syrového humoru.
Kniha vychází v září a její křest se uskuteční 30. 9. na vernisáži výstavy Liquid Reality, kde jejím kmotrem bude stand-up komik Jiří Charvát.
Liquid reality_křest knihy Zhýralci
Barevná čakra jako forma i obsah
Text je členěn do kapitol odpovídajících barevnému spektru a čakrám – od červené (kořenová čakra) přes oranžovou, žlutou, zelenou, modrou, indigo až po fialovou, fuchsiovou a bílou. Tento záměrný systém souvisí nejen s autorovou tvůrčí strategií, ale i s tématem duchovního růstu a psychické transformace. Každá barva je metaforou určitého stavu vědomí, emočního rozpoložení i existenční fáze.
Není to lineární příběh s klasickou expozicí, krizí a katarzí. Spíše jde o literární kaleidoskop: jednotlivé barevné segmenty vytvářejí obraz, který se mění podle toho, z jakého úhlu se čtenář dívá. Brukner vědomě pracuje s principem fragmentu, který má své tradice od romantiků přes modernisty až po postmoderní experimentální prózu.
Postavy na hranici šílenství a geniality
Hlavními postavami jsou:
- Viktor – spisovatel s ADHD a generalizovanou úzkostnou poruchou, vypravěč a autorův alter ego
- Edmund – bisexuální malíř se schizofrenií, který nebere své léky
- Něco od T – gay bubeník s melancholickou depresí hledající lásku
- Mona – terapeutická mentorka a Viktorova milenka
- Anna – Viktorova ex, divoká a nezkrotná
- Černobílá čarodějka – mystická postava spojující magii s erotikou
Tyto postavy netvoří klasický dějový oblouk, ale spíše existenciální souhvězdí lidí na okraji společnosti, kteří hledají smysl v chaosu.
Jazyk mezi poezií a syrovostí
Jednou z nejsilnějších stránek knihy je jazyk. Brukner dokáže vykreslit obraz, který nese existenciální tíhu, a vzápětí ho rozbít vulgaritou, ironií nebo absurdním humorem. Text osciluje mezi:
- Lyrickými pasážemi – barevné metafory, spirituální úvahy, poetické popisy
- Syrovou realitou – popisy sexu, drog, mentálních krizí, hospodského prostředí
- Filozofickými reflexemi – úvahy o vědomí, dualitě, lásce, osvícení
Tento princip připomíná poetiku Bohumila Hrabala a beatnické poezie, kde se exaltované, halucinatorní pasáže střídají s banálními každodenními detaily. Zároveň je zde cítit ozvuk tantrické literatury a východní spiritualitou.
Barva jako spirituální kód
Zhýralci
Barevné spektrum v knize není jen estetickým prvkem. Každá barva znamená několik věcí současně:
- Červená – kořenová čakra, vitalita, bolest, krev, sexuální energie
- Oranžová – sakrální čakra, tvořivost, touha, vášeň
- Žlutá – solar plexus, ego, osobní síla, úzkost
- Zelená – srdeční čakra, láska, rovnováha, uzdravení
- Modrá – hrdelní čakra, komunikace, pravda, ticho
- Indigo – třetí oko, intuice, vize, mystika
- Fialová – korunní čakra, spiritualita, osvícení, transcendence
- Fuchsiová – bezpodmínečná láska, spojení božského a lidského
- Bílá – čistota, prázdnota, návrat k počátku
Tento systém připomíná tantrické a buddhistické učení o čakrách, ale Brukner ho převádí do současného, městského kontextu pražského undergroundu.
Společenský rozměr
Význam románu není jen estetický, ale i společenský. V českém prostoru, kde je téma duševních onemocnění, sexuálních menšin a alternativní spirituality stále obestřeno mlčením a předsudky, přichází kniha jako důležitý hlas. Ne moralizující, ne kazatelský, ale lidský a upřímný. Literatura zde překračuje svou estetickou funkci a stává se prostředkem dialogu.
Zhýralci
Komparace a souvislosti
V evropském i světovém kontextu lze knihu srovnávat s několika tradicemi:
- Egon Bondy – Invalidní sourozenci: proud řeči, vulgarita i filosofická hloubka
- Bohumil Hrabal – Příliš hlučná samota: spojení lyrického jazyka, humoru a tragédie
- Allen Ginsberg – Kvílení: exaltace, halucinace, spirituální hledání
- Irvine Welsh – Trainspotting: syrový popis drog a života na okraji
- Milan Kundera – Nesmrtelnost: filozofické reflexe o lásce a existenci
Brukner do této linie vstupuje, ale zároveň přináší nové: explicitní propojení s čakrovým systémem, barevnou mystikou a snahu o destigmatizaci duševních poruch.
Možné slabiny textu
Je třeba dodat, že kniha není „snadným čtením“. Experimentální forma, jazyková rozkolísanost a explicitní obsah mohou některé čtenáře odrazovat. Absence pevné dějové linky může působit chaoticky, občas se některé motivy opakují. Na druhou stranu je právě tato nedokonalost zároveň autentickým otiskem zkušenosti, kterou text zprostředkovává. Chaos není chybou – je součástí výpovědi.
Názory betačtenářů
1️⃣
„Tohle je naprostá jízda! Brukner vás vtáhne do světa barev, drog a duchovního hledání, který je šílený, svérázný a přitom neuvěřitelně lidský. Humor a vážná témata o duševním zdraví se tu mísí tak, že nemůžete odtrhnout oči od stránky. Někdy jsem se smál nahlas, jindy zamyslel nad tím, co znamená hledat Boha v pražské hospodě.“
2️⃣
„Musím přiznat, že styl knihy je hodně netradiční a chvílemi chaotický. Některé pasáže mi přišly roztěkané a těžko sledovatelné. Na druhou stranu oceňuji upřímnost autora a otevřený pohled na život s ADHD a úzkostmi – to je něco, co v literatuře moc často nenajdete.“
3️⃣
„Upřímně, někdy jsem nevěděl, jestli mám plakat nebo se smát. Autorovy barevné metafory jsou místy totálně absurdní, ale vlastně v tom absurdnu je jejich kouzlo. Není to kniha pro každého – pokud hledáte klasický příběh s jasnou zápletkou, tady vás čeká spíš horská dráha vědomí a barev.“
Závěr
Zhýralci jsou cenným příspěvkem do české literatury. Brukner dokázal proměnit osobní zkušenost s duševními poruchami, spiritualitou a životem na okraji společnosti v literární tvar, který je zároveň poeticky působivý, existenciálně naléhavý i společensky důležitý. Kniha se pohybuje mezi experimentálním románem a spirituálním deníkem, mezi groteskou a tragédií, mezi poezií barev a syrovostí ulice.
Křest knihy se uskuteční 30. září na vernisáži výstavy Liquid Reality od 19 hod ve Vodárenské věži na Letné a kmotrem bude stand-up komik Jiří Charvát – což je volba, která dokonale odpovídá duchu knihy: spojení humoru, absurdity a vážných témat, která nelze oddělit od lidské existence.
Liquid reality je výstava věnována neuroplasticitě, psychoaktivní psychedelii, rozšířeným stavům vědomí a transformaci vedené přímou konfrontací se současným českým výtvarným uměním.
Své obrazy na nich představí Andrea Ehret, Jiří Macht, Martin Watch a sám autor knihy - František FF Brukner. Večerem bude provázet umělecký šéf Strašnického divadla, herec, dabér a režisér Josef Hervert.
