Článek
Každé čtyři roky sledujeme příběhy lidí, kteří obětovali dětství, zdraví i osobní život, jen aby mohli zabojovat o medaili. Ten moment, kdy vítěz stojí na stupních a zní hymna, patří k nejsilnějším okamžikům sportu.
Olympiáda je pro diváky velký svátek. Na chvíli se zdá, že svět drží pohromadě, že soupeření má pravidla a že úspěch je výsledkem talentu a dřiny. Jenže vedle téhle romantické představy existuje i druhá realita, která se do televizních přenosů nevejde.
Dluhy, které zůstanou po zhasnutí světel
Historie olympijských her ukazuje, že za dvoutýdenní sportovní show často přichází dlouhé roky splácení. Města staví nové stadiony, haly, silnice, železnice nebo celé čtvrti a vše se prezentuje jako investice do budoucnosti, která přinese pracovní místa, turisty a ekonomický růst. Realita ale bývá jiná. Náklady na olympiádu téměř vždy výrazně překročí původní rozpočty, projekty se zdražují a staví narychlo bez dlouhodobého plánu. To, co mělo být symbolem rozvoje, se pak mění v dlouhodobou finanční zátěž, kterou neplatí organizátoři ani Mezinárodní olympijský výbor, ale obyčejní lidé ve formě vyšších daní, škrtů ve veřejných službách nebo zdražování bydlení.
Stačí se podívat na minulost. Atény po olympiádě v roce 2004 zůstaly s řadou opuštěných sportovišť, která postupně chátrala a stala se symbolem nevyužitých investic. Některé areály zarostly plevelem, jiné se rozpadaly bez údržby, a náklady na hry tehdy výrazně zatížily státní rozpočet. Podobný obrázek nabídlo i Rio de Janeiro po hrách v roce 2016, kde moderní sportoviště zůstala zavřená, bez údržby a bez využití. Některé objekty byly vyrabovány, jiné se staly útočištěm bezdomovců. Z velkolepé infrastruktury se během pár let staly prázdné betonové kulisy.
Pořadatelé přitom téměř pokaždé slibují ekonomický zázrak. Podobná očekávání provázela i poslední hry v Paříži, jenže francouzský Nejvyšší kontrolní úřad později odhadl, že olympiáda zvýšila hospodářský růst jen asi o 0,07 procentního bodu. To je velmi skromný výsledek vzhledem k miliardovým investicím. Častým argumentem bývá i zvýšení turismu, jenže právě v Itálii působí tento slib paradoxně. Mnohá města už dnes bojují s následky masového turismu – přelidněnými centry, rostoucími cenami bydlení a odchodem místních obyvatel. Olympiáda tak může přinést další vlnu návštěvníků do míst, která už teď narážejí na své limity.
Olympiáda v zemi s obrovským dluhem
Zimní hry se navíc konají v zemi, která sama bojuje s vážnými ekonomickými problémy. Itálie patří mezi nejzadluženější státy Evropské unie. Veřejný dluh se dlouhodobě pohybuje kolem 140 procent hrubého domácího produktu, což je jeden z nejvyšších poměrů v celé Evropě. Země se potýká s pomalým ekonomickým růstem, stárnoucí populací a vysokými výdaji na sociální systém.
V takové situaci vyvolává každá další miliardová investice do sportovní akce otázky. Kritici upozorňují, že peníze vložené do olympiády mohou chybět jinde – ve zdravotnictví, školství nebo dopravní infrastruktuře. Pokud se navíc náklady na hry zvýší, jak bývá u olympiád běžné, může to znamenat další tlak na státní rozpočet a vyšší zadlužení celé země.
Doping, který nezmizel
Olympijská myšlenka stojí na férovosti a čistém sportu. Realita je však složitější. Dopingové skandály se objevují téměř před každými hrami a ty letošní nejsou výjimkou.
Ještě před zahájením her přišla zpráva o pozitivním testu domácí italské biatlonistky jen několik dní před startem olympiády. Pro pořadatelskou zemi to byla nepříjemná ostuda. Hry, které mají symbolizovat čistý sport, začínají skandálem ještě dřív, než se rozdá první medaile.
Podobné případy ukazují, jak silný je tlak na výkon. Medaile znamenají slávu, sponzory i peníze. Pro některé sportovce je pokušení zkratky stále silnější než strach z trestu.
Miliardové zakázky a stín mafie
Velké sportovní akce nepřitahují jen turisty, sportovce a sponzory. Přitahují i organizovaný zločin. Miliardové veřejné zakázky, tlak na rychlé stavby a složité dodavatelské řetězce vytvářejí ideální prostředí pro korupci.
Právě v Itálii, kde má organizovaný zločin dlouhou historii, se bezpečnostní složky obávají infiltrace mafie do stavebních projektů spojených s olympiádou. Protikorupční a protimafiánské jednotky už před hrami řešily desítky podezřelých zakázek a prověřovaly stovky projektů.
Vyšetřovatelé například odhalili skupiny, které se snažily přes vydírání a nátlak dostat ke stavebním kontraktům nebo ovládnout podniky napojené na olympijský byznys. Pro mafii jsou podobné akce ideální příležitostí, jak legalizovat peníze a dostat se k veřejným prostředkům.
Kdo vlastně vyhrává olympiádu
Na stadionu vyhrávají sportovci. V zákulisí často vítězí úplně jiní hráči. Stavební firmy s jistými zakázkami, developeři s novými projekty, sponzoři s globální reklamou.
A obyčejní lidé? Ti často zůstávají s účty, které musí splácet ještě dlouho po tom, co zhasnou olympijské ohně.
Olympiáda je pořád krásná podívaná. Přináší silné příběhy, slzy štěstí i okamžiky, na které se nezapomíná. Vedle zlatých medailí a splněných snů ale existuje i druhá realita – svět dopingu, dluhů a zákulisních zájmů, který se na stupních vítězů nikdy neukáže.
