Článek
Disclaimer pro čtenáře s bílým pláštěm i bez něj: Tento článek představuje alternativní pohled na medicínu, který by některým příznivcům klasických bílých pilulek mohl způsobit mírné bolení hlavy. Nejedná se o lékařské doporučení, návod k samoléčbě ani tajný plán, jak přežít zombie apokalypsu. Pokud vás po přečtení napadne stavět si doma oscilátor z měděného drátu a mikrovlnky, doporučujeme nejprve konzultaci s odborníkem. Nejlépe takovým, který má smysl pro humor.
Georgij Lachovskij (ve Francii působící jako Georges Lakhovsky) věřil, že klíčem ke zdraví není chemie, ale fyzika (konkrétně vibrace a frekvence), jež naplňuje veškerý život. Jeho hlavní přínos? Vynález zvaný Multi-Wave Oscillator (MWO), který podle něj dokáže „znovu naladit“ buňky těla, obnovit jejich přirozené frekvence a podpořit imunitní systém. Opakované terapie pomocí MWO porazí nemoci, dokonce i rakovinu. Nejde o sci-fi, ale o výsledek experimentů prováděných v evropských nemocnicích i v amerických klinikách během 30. a 40. let 20. století.
Tento ruský inženýr, fyzik a vynálezce vycházel z teorie, že každá buňka v našem těle je jako miniaturní oscilátor (přijímač i vysílač elektromagnetických vln). Když je zdravá, vibruje harmonicky a s určitou frekvencí. Nemoc však tuto rovnováhu naruší. Cizorodé mikroorganismy, stres, toxiny či elektromagnetický smog „vibrační harmonii“ poškozují, čímž buňky ztrácí svou přirozenou obranyschopnost a dochází k onemocnění.
Tato teorie se dnes může zdát fantastická, nicméně moderní věda jí postupně dává za pravdu. Vědci se už shodují na přítomnosti elektrického napětí u buněk (ty zdravé mají prý kolem 70 milivoltů) a na existenci velmi silných elektrických polí v jejich nitru.
Základním principem Lachovského přístroje MWO se stalo vysílání širokého spektra vysokofrekvenčních vln prostřednictvím soustavy měděných kruhů různých velikostí, tzv. rezonátorů. Pacient seděl mezi dvěma těmito „anténami“, přičemž zařízení generovalo vysokonapěťové impulsy a elektromagnetická pole, která podle ruského fyzika buňky ladila na jejich přirozenou frekvenci. Nešlo o „léčbu“ ve smyslu klasické medicíny, nýbrž o povzbuzení přirozené schopnosti těla se samo regenerovat.
Jeho výzkum začal u rostlin, konkrétně u muškátů nakažených rostlinným karcinomem. Po terapii MWO nádory odpadly a rostliny pokračovaly ve zdravém růstu. Poté následovaly experimenty se zvířaty a nakonec i s lidmi.
Ve 30. letech minulého století Lachovskij provedl sérii testů v pařížské nemocnici Salpêtrière. Když se v roce 1941 dostal do USA, spolupracoval s lékaři v newyorské nemocnici, kde jeho oscilátory úspěšně používaly například při léčbě artritidy, komplikovaných pooperačních stavů, bolestí kloubů nebo i urologických problémů.
Výsledky byly pozoruhodné: pacienti hlásili úlevu už po několika sezeních. Mnozí doktoři přiznávali, že šlo o „nečekaně rychlé zlepšení“, u některých případů se dokonce hovořilo o „trvalém vymizení potíží“.
Níže naleznete vybrané případy terapie MWO provedené v New Yorku (rok 1941):
Případ 1. žena, 25 let:
Pacientka si stěžovala na bolest na hrudi, v pravé paži a zádech, a na trvalý kašel. Na lékařskou léčbu a masáže nereagovala. Byla zahájena léčba pomocí Lachovského vícevlnného oscilátoru. Po čtvrté aplikaci kašel ustal, bolest na hrudi byla jen občasná a únava v zádech zmizela. Po 12 ošetřeních si pacientka již nestěžovala na žádné z předchozích příznaků.
Případ 2., žena, 51 let:
Pacientka trpěla bolestí a ztuhlostí v pravém kyčelním kloubu. Rentgenové vyšetření ukázalo výrazné zúžení kloubu spojené s výrůstky, které kloub téměř znehybnily. Dále byly přítomny změny na horním okraji stehenní kosti. Diatermie ani masáže bolest a ztuhlost nezmírnily. Po deseti ošetřeních pomocí Lachovského oscilátoru došlo k výraznému snížení ztuhlosti.
Případ 3., žena, 38 let:
Po dobu dvou měsíců si pacientka stěžovala na bolest v obou ramenech. Zvednutí pravé paže bylo omezeno na 45 stupňů. Byla diagnostikována periartritida a zahájena léčba Lachovského oscilátorem. Po třech aplikacích pacientka uvedla, že se cítí mnohem lépe. Zlepšování pokračovalo a po jedenácti aplikacích se již nevrátila — pravděpodobně byla úleva trvalá.
Případ 4., muž, 60 let:
Pacient udával bolest v obou kolenech od roku 1940. Diatermie a masáže během jednoho roku přinesly jen mírnou úlevu. Po jedné aplikaci Lachovského oscilátoru se pacient cítil lépe. Po čtyřech ošetřeních se cítil natolik zlepšený, že si aplikace nechával dělat již jen jednou za dva týdny.
Regenerace kůže po měsíční terapii Lachovského oscilátorem (rok 1932).
Jenže po prvních úspěších v New Yorku se cosi změnilo. V roce 1942 Lachovskij náhle zemřel, údajně po srážce s autem. Přístroje zmizely z nemocnic, experimenty se zastavily. V některých kruzích se spekuluje o cíleném umlčení jeho práce ze strany farmaceutických a medicínských lobbistů, kteří se obávali o narušení zavedeného monopolu ve zdravotnickém sektoru.
Dnes, s odstupem téměř století, se mnohé Lachovského hypotézy potvrzují. Vědci z University of Michigan například objevili vnitrobuněčná elektrická pole, o kterých se předtím teoretizovalo. Jiní badatelé odhalily rozdíly v elektrickém napětí buněk a jejich vliv na schopnost regenerace i rezistenci vůči nemocem.
Nobelista Otto Warburg již před desítkami let potvrdil nižší elektrické napětí u rakovinových buněk ve srovnání s buňky zdravými. A že bez dostatečné „elektrické výživy“ tělo degeneruje. Lachovského přístroj však na rozdíl od chemických léků řeší příčinu problémů (na úrovni samotné buněčné energie), což není v zájmu ziskuchtivých farmaceutických korporací 21. století.
Díky internetu a alternativním výzkumným kruhům zažívá Lachovského dědictví pomalou renesanci. Nové modely jeho MWO se používají při experimentální terapii v USA, Německu i Rusku. V některých případech dokonce spolupracují se současnou frekvenční medicínou, jako jsou Rifeho přístroje (Rife machines) nebo elektroakupunktura.
Objevují se i hlasy volající po vědeckém revizionismu, tedy po opětovném přezkoumání Lachovského výzkumu a jeho začlenění do moderní západní biofyzikální medicíny. V době, kdy roste nedůvěra k farmaceutickým řešením, se jeho vize opírající se o fyziku života může stát odpovědí na chronické potíže civilizačních nemocí.
„Léčba není o ničení mikrobů,“ napsal Georgij Lachovskij. „Jde o obnovení oscilací zdravých buněk. Když tyto buňky vibrují správně, [škodlivé] mikroorganismy nemají šanci.“
A to je myšlenka, která navzdory dlouhým desetiletí od skonu Lachovského a zapomnění, zůstává nadčasová.
ZDROJE:
