Článek
Disclaimer: Následující text může způsobit náhlé pochybnosti o tom, co všechno antibiotika dělají ve vašich střevech. Nemá ale za cíl vás odradit od medicíny nebo vyvolat paniku. Nečekejte 5G, čipy ani illumináty. Jen vědecké studie, které ukazují, že i dobrý sluha (antibiotikum) se může stát zlým pánem. Zvlášť pokud ho zbytečně povoláme do služby. Článek není proti lékařům ani proti farmacii. Je proti zbytečnému nadužívání léků, které mohou dlouhodobě narušit rovnováhu v našem těle. Pokud po přečtení začnete jíst více kysaného zelí a méně žádat antibiotika na kašel, budu to považovat za vítězství.
Nové výzkumy ukazují, že antibiotika mohou mít dlouhodobý, často i trvalý dopad na složení a fungování bakterií v našich střevech. A pokud si myslíte, že se vše během pár dní vrátí do normálu, čeká vás nepříjemné překvapení.
V našich střevech žijí biliony bakterií, tvořících tzv. střevní mikrobiom. Tento „neviditelný orgán“ má zásadní vliv na trávení, imunitu, psychiku i obranyschopnost proti škodlivým mikrobům. Když je v rovnováze, ani o něm nevíme. Když jej ale narušíme, například antibiotiky, začíná chaos. A tělo trpí. Podle studie publikované v The Journal of Clinical Investigation (Modi et al., 2014) dochází po podání antibiotik k prudkému poklesu mikrobiální rozmanitosti. U některých lidí se střevní mikrobiom vzpamatoval během čtyř týdnů, u jiných trvaly změny půl roku. A v některých případech byly změny patrné i čtyři roky po jediné léčbě antibiotiky.
Jiná studie z roku 2023 (Bernabè et al.) ukázala, že u myší, které dostávaly antibiotika jen dva týdny, přetrvávalo narušení střevní mikroflóry a nervového řízení střev až šest týdnů po ukončení léčby. A některé důležité druhy bakterií (Clostridium nebo Akkermansia) se vůbec nevrátily ani po 1,5 měsíci. To už není dočasný problém. To je systémová změna.
Proč to nikoho netrápí? Protože antibiotika jsou obrovský byznys. Ročně se jich na světě prodají miliardy dávek. Farmaceutické firmy nemají zájem na tom, aby se jejich spotřeba omezovala. I když dobře vědí, jaké jsou důsledky. Když k tomu přičteme tlak pacientů („něco mi pro jistotu dejte, doktore”), pohodlnost některých lékařů a nefunkční zdravotní systém, ve kterém není čas na vysvětlování, výsledkem je nadužívání. Podle Světové zdravotnické organizace se více než 50 % antibiotik předepisuje zbytečně, často na virové infekce, proti kterým stejně nezabírají.
A to jsme ještě nezmínili antibiotika v zemědělství. Ta se dávají „preventivně“ zvířatům, aby rychleji rostla. Následky? Odolné bakterie, které se šíří na lidi. A mikrobiom, který už neví, co je normální.
Musíme si nutně uvědomit, že střeva nejsou jen trubice na potravu. Tento orgán můžeme pokládat za samostatnou „řídící jednotku“ – tzv. enterickou nervovou soustavu. Ta řídí pohyb střev, trávení i reakce na stres, který je s mikrobiomem silně propojený. U myší, jež dostávaly běžnou antibiotickou kúru, vědci odhalili narušení tohoto nervového systému. Pokusná zvířata měla pomalejší metabolismus, změněnou strukturu nervových vláken ve střevě a sníženou produkci klíčových nervových růstových faktorů. A to ještě týdny po vysazení antibiotik. U lidí to pravděpodobně funguje podobně.
Největší tichou hrozbou nicméně představuje vznik rezistentních bakterií. Když bereme antibiotika, ničíme nejen patogeny, ale i „hodné“ bakterie. Naneštěstí se ty škodlivé pak lépe šíří. A co hůř, mezi sebou si předávají geny, které jim umožňují přežít další léčbu. Vznikají tak superodolné bakterie, na které už nezabírají žádná běžná antibiotika.
A kde se takový přenos genetické informace odehrává? Právě ve střevech, kde jsou bakterie natěsnané, v kontaktu, a antibiotika vytvářejí dokonalé podmínky pro výměnu genetických „zbraní“. Tato výměna může probíhat měsíce až roky po léčbě, protože geny rezistence zůstávají uloženy v mikrobiomu.
V této souvislosti čelí zvýšeným rizikům obzvláště dětský mikrobiom. Vyvíjí se roky a právě v období prvních let života je extrémně zranitelný. Děti, které dostávají antibiotika v raném věku, mají vyšší riziko alergií, astmatu, obezity a dokonce i psychických potíží. To potvrzují nejen zvířecí, ale i lidské studie. Myši léčené antibiotiky v dětství měly podle jednoho experimentu změněné složení střevní mikroflóry a vyšší ukládání tuku. Tento efekt přetrvával dlouhodobě, i když už se mikrobiom částečně obnovil. U lidí může být dopad ještě složitější, protože ovlivňuje i vývoj imunitního systému a nervových spojení.
Ačkoli jsou antibiotika někdy nezbytná, měli bychom je z výše uvedených důvodů užívat s rozumem:
- Nepožadovat antibiotika na rýmu nebo kašel.
- Zajímat se, zda jde o virovou nebo bakteriální infekci.
- Dokončit vždy celou předepsanou dávku.
- Obnovovat mikrobiom pomocí fermentovaných potravin, vlákniny a případně kvalitních probiotik.
- Přemýšlet nad tím, co dáváme dětem.
A pokud jste byli léčeni antibiotiky a stále se cítíte „jinak“ (trávení nefunguje, imunita kolísá, máte potíže s vyprazdňováním), možná je na vině právě narušený mikrobiom. Nastal čas střevní bakterie přestat ignorovat. Nejsou to vedlejší hráči. Jsou to hlavní aktéři našeho zdraví.
Antibiotika nelze pokládat za zlo, ovšem jejich užití se neobejde bez následků. Pokud je budeme dál používat neuváženě, poškodíme tím nejen sami sebe, ale i budoucí generace. Střevní bakterie nejsou náš nepřítel, naopak se řadí mezi naše nejlepší spojence. A když je zničíme, může být následků víc než jen několik průjmů. Možná až roky chronických potíží.
ZDROJE:
