Článek
Jindřich Rajchl v Partii na CNN Prima NEWS 4. října 2026 označil odmítání spolupráce s Moskvou za „ideologickou naivitu“. Souhlasně přitom odkazoval na německou AfD a její plán obnovit dodávky ruského plynu, ropy a dalších surovin. Její argument popsal slovy, že „bez levných ruských vstupů jejich ekonomika už nikdy nebude konkurenceschopná“. Připomněl také její slib zrušit Green Deal. Pro diváka z toho vychází srozumitelné sdělení: evropská politika nás připravuje o prosperitu, kterou nám mohou vrátit ruské suroviny.
O necelý měsíc později, 1. listopadu, Putinův zmocněnec a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev spojil vysoké evropské ceny energií s odklonem od ruského plynu. Podle něj vede k úpadku průmyslu, nepokojům a rabování. Přidal kritiku evropské migrační politiky a úředníků, kteří podle něj odmítají napravovat chyby. Také zde dostává publikum jednoduché vysvětlení: Evropa doplácí na vlastní rozhodnutí odmítat Rusko.
Jednotlivé výroky nejsou totožné. Rajchl přidává Green Deal, Dmitrijev v tomto konkrétním příspěvku migraci. Jejich společný základ je ale zřetelný. Odpovědnost za hospodářské potíže nesou především evropské vlády a instituce. Rusko vystupuje jako potřebný dodavatel, jehož odmítáním si škodíme. Návrat k jeho surovinám pak získává podobu hospodářské nutnosti. Oba výklady tedy vedou ke stejnému politickému závěru: odklon od Moskvy je chyba.
Tento příběh má delší historii. EUvsDisinfo už v listopadu 2022 popsal prokremelská sdělení, která obviňovala evropské sankce z energetické drahoty, vykreslovala ruské suroviny jako nenahraditelné a předvídala mrznoucí Evropu i pouliční chaos. Součástí byly také útoky na přechod k obnovitelným zdrojům. Kombinace odmítání Ruska a kritiky zelené energetiky tedy do tohoto dlouhodobého rámce dobře zapadá.
Na této argumentaci je podstatné i to, co z ní vypadává. Mezinárodní energetická agentura připomíná, že Gazprom zastavoval krátkodobé a spotové prodeje evropským odběratelům a nedoplňoval zásobníky, které vlastnil nebo v nich měl rezervovanou kapacitu, už v roce 2021. Po plnohodnotné invazi na Ukrajinu následovaly další jednostranné škrty. Odklon od ruských dodávek tak souvisel také s jednáním samotného Ruska. Představovat jej pouze jako evropský ideologický rozmar znamená tuto zkušenost vymazat.
Stejně se ztrácejí konkrétní příčiny nynější drahoty. Aktuální zpráva evropských energetických regulátorů ACER popisuje dopady konfliktu na Blízkém východě, výpadky katarského LNG, nízké zásoby a pomalejší plnění zásobníků. Evropa navíc soutěží o dostupné dodávky s Asií. Větší závislost na světovém trhu LNG má svá rizika a náklady. Kdo však vysvětlení konkrétního zdražování zkrátí na odchod od Ruska a Green Deal, podstatnou část situace přeskakuje.
Také kritika klimatické politiky potřebuje rozlišovat mezi jednotlivými opatřeními a jejich dopady. Analýza Evropské agentury pro životní prostředí ukazuje, že obnovitelná elektřina pomáhá tlumit přenos drahého plynu do velkoobchodních cen elektřiny. Zároveň upozorňuje na potřebu sítí, ukládání energie a pružnější spotřeby. To je konkrétní debata o fungování energetiky. Označit celý Green Deal za viníka drahoty bez rozboru jednotlivých vlivů ji nahrazuje politickou nálepkou.
Právě skutečnost, že energie opravdu zdražují, dává takové rétorice sílu. Nespokojenému člověku nabízí jasného viníka a zdánlivě snadnou cestu zpátky. Samotný účet ale nedokazuje, že by užší spolupráce s Ruskem přinesla levnější a spolehlivé dodávky. K tomu by bylo potřeba doložit podmínky dodávek, jejich cenu i spolehlivost. Z kritiky současné situace automaticky neplyne správnost nabízeného receptu.
Podobnost Rajchlovy a Dmitrijevovy rétoriky sama o sobě nedokazuje koordinaci. Veřejné výroky však ukazují, jak se česká politická argumentace může shodovat s příběhem, který dlouhodobě šíří Moskva: Evropa si za potíže může sama a Rusko představuje řešení. Kdo nabízí návrat k ruským surovinám jako cestu z energetické nejistoty, měl by vysvětlit také to, proč by tentýž dodavatel příště nepoužil stejné páky. Jinak nabízí obnovení závislosti a naději, že ji Moskva tentokrát nezneužije.
