Hlavní obsah

Před 21 lety nastoupila Angela Merkelová. Migrační krizi nespustila, Maďarsku ale pomohla

Foto: European People's Party, Wikipedia Commons, CC-BY-SA 3.0

Když Německo v září 2015 přijalo lidi přicházející z Maďarska, řešilo už probíhající krizi. To neznamená, že migrační politiku Merkelové nelze kritizovat. Jen je dobré vědět, co se tehdy skutečně stalo.

Článek

Přesně před 21 lety, 22. listopadu 2005, se Angela Merkelová stala první ženou v čele německé vlády. Kancléřkou pak byla šestnáct let. V části české „vlastenecké“ scény z ní mezitím vyrostl téměř univerzální viník všeho, co se komu nelíbí na migraci. Stačí vyslovit její jméno a debata se často změní ve výčet katastrof, které prý sama přivolala.

Pomáhaly tomu i nepravdy. Na internetu jí například připsali výrok, že se Německo stane islámským státem, ačkoli nic takového neřekla. A na Manipulátorech jsme už rozebírali, jak její slova o poválečném odsunu Němců vyzněla bez části projevu, v níž připomínala německou odpovědnost za válku a nacistické zločiny. Na skutečných rozhodnutích Merkelové přitom stojí dost otázek, není třeba jí vymýšlet další výroky.

Tou největší otázkou zůstává rok 2015. Zkratka, že Merkelová „pozvala migranty“ a tím spustila krizi, neobstojí už při pohledu na kalendář. UNHCR hlásil v polovině srpna přes 158 tisíc lidí, kteří od začátku roku dorazili po moři do Řecka, převážně z válkou zasažených zemí. Německý azylový úřad už před zářijovým víkendem většinou nevracel syrské žadatele do jiných států EU. Merkelová nerozhodovala o tom, zda se lidé dají na cestu; rozhodovala o reakci Německa na situaci, která už byla tady.

Na začátku září uvízly tisíce lidí v Maďarsku a část z nich se vydala pěšky k Rakousku. Maďarské úřady pak vypravily autobusy k rakouské hranici. Rakousko a Německo se v noci ze 4. na 5. září dohodly, že příchozí přijmou; německá vláda to vysvětlovala kritickou situací v Maďarsku. To Maďarsku bezpochyby ulevilo. Z lidí čekajících na nádraží nebo na silnici se ovšem nestaly položky v tabulce, které by šlo jednoduše přesunout na někoho jiného.

Podobně opatrní bychom měli být u tvrzení, že tím Merkelová „odšpuntovala“ tlak na Česko. Český ombudsman popsal, že naše policie kontrolovala vlaky do Německa už od června a vracení zadržených do Maďarska vázlo. Už 2. září české úřady oznámily, že přestanou zadržovat Syřany, kteří už požádali o azyl v Maďarsku a mířili dál, tedy ještě před německo-rakouským rozhodnutím. Německé přijetí mohlo tlak na tranzitní země dál zmírnit. U Česka však nemáme podklad pro přesné tvrzení, kolik lidí by tu jinak zůstalo.

Zpětná kritika Merkelové má své místo. Německo muselo narychlo řešit registraci, ubytování i peníze pro obce; její vláda sama připravovala další kapacity a výdaje. Merkelová navíc prosazovala povinné rozdělování uprchlíků mezi státy EU, což byla politická volba, o které se dalo a dá přít. Přijmout lidi v akutní nouzi je jedno rozhodnutí; zajistit, aby fungovaly azylové řízení a dlouhodobá integrace, je práce na mnoho let.

Právě odstup ukazuje i něco, co se do nadávek na Merkelovou nevejde. Podle německého institutu IAB mělo v roce 2024 zaměstnání 64 procent uprchlíků, kteří do Německa přišli v roce 2015; u žen byla situace výrazně horší a řada pracujících měla nízké výdělky. Pro mě z toho plyne celkem prostý závěr: rozhodnutí přijmout lidi z Maďarska bylo lidsky pochopitelné a pomohlo řešit akutní krizi. To Merkelovou nezbavuje odpovědnosti za další kroky. Jen je škoda, když místo jejich hodnocení stále dokola posloucháme, že celou migrační krizi způsobila sama.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz