Článek
Ukrajina v posledních dnech výrazně rozšířila útoky na ruské hospodářské a logistické zázemí. Drony zasáhly rafinerie, ropné sklady, čerpací stanice produktovodů i významná distribuční centra. Dnes (v sobotu) hořely sklady společnosti Wildberries v Moskevské a Tambovské oblasti, které podle Kyjeva sloužily také k přepravě sankcionovaných součástek pro výrobu dronů a navigačních systémů. Zasažen byl rovněž ropný sklad u Noginsku. Útoky si bohužel vyžádaly také nejméně osm mrtvých a desítky zraněných, převážně mezi pracovníky skladů.
Ještě podstatnější než jednotlivé hořící budovy je šíře celé kampaně. Ukrajina během července útočila například na rafinerie v Omsku, Ilském, Syzrani či Ust-Luze, na ropné terminály, sklady a přečerpávací infrastrukturu. Zásah rafinerie v Omsku byl mimořádný i vzdáleností – leží přibližně 2 700 kilometrů od území ovládaného Ukrajinou. Mezinárodní energetická agentura následně snížila odhad ruské těžby, zatímco některé ruské regiony už čelí nedostatku pohonných hmot, frontám u čerpacích stanic a růstu cen.
Novou úroveň představují útoky na lodní dopravu. Ukrajinské velení tvrdí, že během devíti dní zaútočilo v Azovském a Černém moři na 116 plavidel. Neznamená to, že všechna byla potopena nebo vážně poškozena – část údajů není možné nezávisle ověřit a mezi cíli nebyly jen tankery, ale také nákladní a podpůrné lodě. Už během prvních čtyř dní však Kyjev uváděl zásahy 32 tankerů takzvané ruské stínové flotily, které měly vozit palivo na okupovaný Krym. Omezení plavby v Azovském moři přinutilo Rusko připravovat přesměrování části vývozu obilí přes vzdálenější černomořské a baltské přístavy.
Právě zde mohou útoky Rusko bolet mnohem více než jednorázové zničení jednoho skladu. Každá poškozená loď, uzavřená plavební trasa nebo odstavená rafinerie znamená opravy, dražší pojištění, delší přepravu a nutnost posílit protivzdušnou obranu. Kreml přitom nemůže chránit současně všechny rafinerie, přístavy, sklady, železniční uzly a stovky lodí. Ukrajina tak nutí Rusko rozptylovat prostředky, které by jinak mohlo využít na frontě nebo při útocích proti ukrajinským městům.
Pro Kreml je nepříjemný především psychologický dopad. Válka, kterou měl běžný Rus sledovat hlavně v televizi, se vrací v podobě výpadků letišť, nedostatku paliva, zpožděných zásilek a požárů nedaleko Moskvy. Současně však civilní oběti dávají ruské propagandě možnost označovat ukrajinské útoky za terorismus a ospravedlňovat další odvetné údery. Ukrajinská strategie proto bude úspěšná především tehdy, pokud dokáže systematicky ničit infrastrukturu sloužící válce a zároveň minimalizovat zásahy pracovníků a dalších civilistů. Jednotlivý dron válku nerozhodne. Stovky opakovaných zásahů do ropy, dopravy a zásobování už ale mohou účet, který Kreml za pokračování agrese platí, výrazně zvýšit.
