Článek
Pětadvacet let. U některých výročí člověk jen přikývne, u jiných začne v duchu přepočítávat, jestli se někdo nespletl. Microsoft uvedl Windows XP do prodeje 25. října 2001. Dnes je to přesně čtvrt století. Na tom systému jsem vyrostl. A když vidím jeho známou plochu, pořád mi připadá podstatně bližší než něco, co už patří do technologické historie.
Proti tehdejším domácím Windows to byl významný posun. Zejména při přechodu z Windows 95, 98 nebo Me byla znát větší stabilita. XP totiž navazovala na technický základ Windows 2000, tedy na větev Windows NT. Bylo by nepřesné tvrdit, že stabilnější Windows předtím neexistovala. Existovala, ale XP přinesla tento základ i do nástupce běžných domácích Windows. Barevná tlačítka byla vidět hned. Podstatnější změna se odehrála pod nimi.
Přesto bych z XP nedělal bezchybný zázrak. Stále působila poměrně neohrabaně a uměla uživatele potrápit. Ovladače, instalace, nastavování připojení, program, který se rozhodl neodpovídat. Kdo dnes vzpomíná jen na idylický zelený kopec, možná už trochu vytěsnil všechno, co se dělo před ním. I tenhle systém vyžadoval trpělivost a občas ochotu zkoušet, co zabere. Větší stabilita rozhodně neznamenala, že už počítač nikdy nezamrzne.
Právě s tím je ale spojená část jeho kouzla. Pro mnohé z nás patří XP do doby, kdy jsme se učili, co je složka, kam se vlastně uložil stažený soubor a proč nestačí zkopírovat zástupce programu. Počítač nabízel prostor k objevování a současně nás občas donutil pochopit, jak funguje. K té době patří vypalovaná cédéčka, hudba v souborech, chatování i hry, jejichž názvy si leckdo vybaví rychleji než heslo ke svému současnému účtu. Každý má vlastní seznam. Známá plocha s kopcem dokáže tyhle vzpomínky otevřít překvapivě spolehlivě.
Pozoruhodná byla také životnost systému. Podpora běžných edic Windows XP skončila 8. dubna 2014, téměř třináct let po uvedení na trh. Tím ale okamžitě neskončil vývoj všech programů, které na nich fungovaly. A u některých aplikací sahá kompatibilita překvapivě daleko: VideoLAN u řady VLC 3.0 stále uvádí Windows XP SP3. To je na systém z roku 2001 mimořádná výdrž. Neznamená to samozřejmě, že na XP lze provozovat libovolný dnešní program.
Tady je potřeba nostalgii trochu přibrzdit. Spustit aplikaci a bezpečně používat současný internet jsou dvě různé věci. Například poslední podporovanou verzí Firefoxu pro XP byla 52.9.0 ESR. Z toho, že starý počítač stále naběhne a přehraje film, neplyne, že má aktuální ochranu. Dlouhověkost XP si zaslouží uznání, jejich dnešní použitelnost má ovšem jasné hranice.
Stejně se u toho výročí přistihuji, že přemýšlím víc o sobě než o Microsoftu. Systém, na kterém jsem vyrůstal, slaví pětadvacet let. Tehdejší novinka už je pro část dnešních dětí něco, co znají nanejvýš z obrázků. Já v ní pořád vidím důvěrně známé prostředí. Možná i proto se na XP tak dobře vzpomíná: spolu s nimi se člověku vybaví doba, kdy měl ještě tolik věcí před sebou. Čtvrt století od vydání operačního systému se čte snadno. Čtvrt století vlastního života už o něco hůř.
