Článek
Velmi mě nadzvedl článek, na nějž reaguji, a zvláště jeho vyznění ve smyslu, že prostě jsou některé strany a hnutí u nás „fuj“ a jiné zase „huj“. Ten podprahový tón byl navíc umocněn i následujícím tvrzením, cituji:
„Jestli výsledky voleb u nás dlouhodobě něco ukazují, pak to, že standardně minimálně 35-40 % hlasů připadne stranám, které se buď vezou na vlně bezbřehého populismu (ANO), mají nacistické a izolacionistické sklony (SPD, Trikolóra), nebo jsou celkově naprosto mimo jakoukoliv racionalitu (KSČM, Přísaha, Svobodní a další).“
Toto je ten největší blábol z celého toho napsaného blábolu a pravděpodobně také z trudné historie všech možný blábolů na toto téma. Pan autor si zřejmě neuvědomuje, že občané, kterým vládnou politici, kteří mu něco slibují a po zvolení všechny své sliby prakticky ruší bez obavy, že by byly ohroženi odvoláním, protože mají na 4 roky místo jisté (zvlášť díky sprostému a amorálně schválenému spojení všech opozičních stran), protože mají „většinu“ - tedy tu v PS, nikoliv mezi voliči - nemůže pak čekat, že budou tito občané spokojení. Naopak, s referendem by byla na ně kladena i odpovědnost a to si i ten „Pepa z fabriky v Ústí“ nebo „Karel v hospodě“ i přes svůj (dle autora patrně nízký) intelekt dost dobře uvědomují. Autor se velmi plete v tom, že si myslí, že Češi jednají pouze na základě emocí. To si nás plete se Slováky. Ano, umíme být emotivní, projevujeme se emotivně, ale pokud jde o důležité rozhodnutí a orgán k tomu způsobilý nám bude před každým referendem zodpovědně předkládat reálná fakta pro i proti (a i vystoupení z EU má svá pro), pak i tito lidé dělnických profesí (protože to nejsou naprostí lemplové) budou uvažovat o tom, zda je jejich volba správná. Většina anket a statistik, které byly relevantní dopadla vždy racionálně, to si uvědomte. A referendum, jakkoliv je to kontroverzní zbraň některých politiků je nejvyšším stupněm demokratické vlády. Žádné z hnutí nedeklaruje, že by občané hlasovali v referendech o všem, o každém špendlíku. To bychom se ureferendovali k smrti a to strany a hnutí, které referenda prosazují dobře vědí. Nicméně o otázkách, které se bezprostředně týkají naší budoucnosti i budoucnosti naší země bychom měli mít možnost se projevit a to zcela závazně. A byť naše řady negenerují tolik VŠ diplomů jako ve Švýcarsku, i taková společnost se dá postupně vychovat k odpovědné politické angažovanosti. Vždyť o tom přeci celá demokracie je. Mít svá práva a zároveň plnit své povinnosti a odpovědnost s tím související je toho nedílnou součástí a je součástí života každého z nás. Zastupitelská demokracie v našich končinách fungovala z počátku, kdy jsme netušili, jak vlastně ten západ funguje, jak funguje kapitalismus a kdy u nás demokracie ještě neměla své mantinely. Ale to už je přeci dávná minulost. Dnes už si mnohé většina lidí uvědomuje a chápe i dopady. A i se špatnými rozhodnutími bude muset žít a napříště to třeba udělá lépe. Vždyť v podobném duchu přeci fungují i samotné volby.
Katastrofický scénář, který autor použil, pokud bychom odhlasovali výstup z EU (o čemž pochybuji i při té špatné náladě dneška) byl ten nejhorší možný. Vůbec nezohlednil to, že i ten výstup má svá pravidla, že i ten výstup je na základě dohod o budoucím uspořádání vztahů a to jak ekonomických, finančních tak i transferních co se osob týče. A to je celá alfa a omega toho, jakým způsobem by mohl náš CZEXIT vypadat. Na příkladu Velké Británie je vidět, jak moc se predikce mýlila v tom, co s Británií poté bude. Valná většina mluvila o kolapsu…a ten nenastal. Ano, mají jisté potíže, ale rozhodně mnohem menší, než se čekalo. A to jim EU ještě při jednáních házela klacky pod nohy. Vím, nejsme ekonomika velikosti UK, ale vzhledem k naší provázanosti se zbytkem Evropy si nemyslím, že by náhle bylo tak zle, jak se autor snaží předeslat.
Ale zpět k onomu výňatku z článku. Trochu podrobnější rozbor by neuškodil aby čtenáři pochopili, jaký autor vlastně je a za co tzv. „kope“. Prohlásit o někom, že se veze na vlně populismu je přinejmenším zveličování něčeho, co by se dalo nazvat spíše reakční politikou. Jistě, ANO je populistická strana, ale co je to vlastně ten populismus? Do jisté míry jde o politiku pro lid, na základě jeho požadavků a potřeb. Je taková politika nebezpečná nebo nereálná? To ani v nejmenším. Faktem je, že v případě ANO jde spíše o pokrytecký populismus, kdy vlastně reaguje jen v oblastech, kde mu mohou přinést růst preferencí. A to už není populismus, ale takové to české „vychcánkovství“. A Babiš je v tomto ohledu mistr nad mistry. To ale nutně neznamená, že nemá ve svém týmu zkušené a slušné lidi a jeho osmileté působení v čele (a nejen v čele) ČR nepovažuji za nějakou „dobu temna“. Mnoha lidem se život zlepšil a to je důvod, proč má stále tolik příznivců. Jejich životy se totiž zlepšily reálně a nejen statisticky. A pokud něco cítíte reálně, pak je jasné, že dáte hlas tomu, kdo je toho příčinou. A to, ať se to voličům 5K líbí nebo ne, byl právě Babiš a jeho vláda.
Další část té věty se týká vůbec největšího z blábolů, které ale šíří nejen autor, ale i lidé jako je pan Šídlo a mnoho dalších médií, které nechci jmenovat. Říct o nějakém hnutí nebo straně, že má nacistické tendence, to je hodně silná káva. A já bych se rád autora zeptal, jak se ty tendence konkrétně u SPD nebo Trikolóry projevují? Uvědomuje si vůbec, co je to vlastně nacismus? Jaký rozdíl je mezi nacismem, fašismem a nacionalismem? Evidentně nikoliv, protože kdyby ano, nemohl by tuhle vyloženou lež vůbec vypustit z úst, natož jí veřejně napsat. SPD rozhodně není nacistická a tím spíše ne Trikolóra. Že nějaký soud prohlásil, že jistý redaktor jistého bulvárního časopisu může označit parlamentní hnutí za fašistické ještě neznamená, že skutečně takové je. A tudíž těžko může být navíc ještě nacistické. Ano, SPD je nacionální hnutí, klade důraz na národ a jeho suverenitu. To vše je pravda. Ale položme si otázku s rukou na srdci: je to tak špatné a nebezpečné? Stále nedokážu pochopit, proč některé lidi tolik děsí ochrana naší suverenity, kultury, zvyklostí i národního uvědomění? SPD přeci neříká, že se máme světu uzavřít. Pouze akcentuje to, že být otevření světu neznamená bezmyšlenkovitě příjímat vše, co se k nám dostane odjinud. Cožpak je tak zlé být otevřený, ale zároveň být lidově řečeno svůj? Navíc, prevence proti nebezpečným vnějším faktorům jako je agresivní forma islámu, nekontrolovatelné přistěhovalectví a další podobné je dle mého mnohem šetrnější než řešit problémy s těmito faktory až když nastanou. Jejich nebezpečnost už dnes lze ukázat na příkladu Švédska, Francie i Německa. A SPD i Trikolóra jsou ti, kteří na to upozorňují. Je to špatné? Není, jen to není v zájmu dnešní tzv. liberální společnosti.
Teze o nedostatku nebo úplné absenci racionality u stran typu KSČM, Přísahy a dalších je už jen perličkou. Čiší z toho vlastně už jen ta zlost, že milion propadlých hlasů v minulých volbách připadlo stranám, které se vymezují vůči současné vládní koalici. A z toho je patrné, čí volič je autor daného článku. Proč tak brojí proti celostátnímu referendu? Z obyčejného strachu z toho, že by lidé rozhodovali jinak, než on si přeje. Demokratem jen na venek, dokud vše jde, jak si přeje. Pokud ne, už je to nedemokratické a nebezpečné. To je bohužel stádní přemýšlení většiny voličů 5K, zejména pak stran jako jsou TOP 09 nebo STAN.
Paradoxem je, že v r. 2003, kdy se uspořádalo referendum o vstupu do EU jsme byly kompetentní rozhodovat. Tedy alespoň formálně. O případném vystoupení už ale nejsme. Pročpak? Je to přesně v duchu toho, jak se k referendu přistoupilo už tehdy, což si většina lidí dnes již nepamatuje. Totiž, ústavní zákon č. 515/2002 Sb. vydaný ad hoc stanovil pouze to, že přistoupení České republiky k Evropské unii je v referendu schváleno, odpověděla-li na otázku pro referendum kladně nadpoloviční většina hlasujících. Požadavek minimální volební účasti ani žádný srovnatelný způsob zajištění reprezentativnosti použity nebyly. V důsledku to tedy znamenalo, že výsledek referenda byl pro státní moc závazný jen v případě pozitivního výsledku. Dodnes jde o jediné celostátní referendum v historii Česka, bohužel.
Pokud by byl výsledek referenda negativní, státní moc se tím nemusela zabývat a klidně by si to udělala po svém. Špidlova vláda prostě zajistila, aby se do EU vstoupilo za každé situace. Nicméně tehdy lidi viděli v EU budoucnost, příležitost, mě nevyjímaje. To co se stalo následně a co dodnes kritizuje i tehdejší prezident Václav Klaus jsme nikdo nemohli ani tušit. Pokud tedy někdo obhajuje zákaz referenda na téma vystoupení tím, že jsme si tehdy odhlasovali vstup, ignoruje tím vlastně 20 let vývoje tohoto spolku. A to je prostě smutné, pokud se tedy pasuje do role toho „inteligentního, uvědomělého“ voliče.
Rozum do hrsti, pane autore. Titul z VŠ z vás opravdu nedělá experta.
