Článek
Vzkaz, který nečekal nikdo
Stačila jedna fotka a pár vět. Žádná dlouhá zpověď, žádné okázalé gesto. Přesto to zafungovalo. Fanoušci byli zvyklí vídat Sáblíkovou soustředěnou, uzavřenou, často až neprostupnou. Najednou přišla slova, která působila obyčejně a právě proto tak silně. Poděkování za trpělivost, podporu i za to, že někdo stojí při ní v okamžicích, kdy se nedaří.
V komentářích se objevovaly tisíce reakcí. Někteří psali, že je dojalo, jak je ten vzkaz jednoduchý a přitom osobní. Jiní přiznávali, že Sáblíkovou takhle otevřenou vlastně ještě nikdy neviděli.
Vztah, který si žije po svém
O jejich vztahu se vědělo už delší dobu, ale obě si soukromí hlídají. Nehrají si na mediální pár, který by řešil každou drobnost veřejně. Spíš fungují tiše vedle sebe. Společné tréninky, cestování, podpora v zákulisí. Bez potřeby cokoliv dokazovat okolí.
Nikola Zdráhalová stojí při Sáblíkové roky. Nejen v době vítězství, ale i ve chvílích, kdy se nedaří, když přijdou zranění nebo únava. Právě to z valentýnského vzkazu vyznělo nejvíc. Nešlo o romantické fráze, ale o obyčejné „díky, že tu jsi“. A to někdy řekne víc než dlouhé proslovy.
Když sportovkyně sundá brnění
Sáblíková je zvyklá držet emoce pod kontrolou. V závodech, v rozhovorech, v celém veřejném vystupování. O to víc působilo, když najednou tohle brnění na chvíli odložila. Ukázala, že i někdo, kdo roky stojí na startu s kamennou tváří, řeší úplně stejné věci jako ostatní. Vztahy, nejistotu, potřebu opory.
Možná právě proto ten vzkaz rezonoval tak silně. Ne proto, že by byl výjimečný obsahem, ale tím, že byl lidský. Bez pózy. Bez kalkulu. Prostě jedna žena děkuje druhé za to, že spolu zvládají běžné i těžší dny.
Zdroje:
