Článek
Výsledek? Výhra. Chování? Srážka s realitou
Na hřišti zněl smysluplný výsledek, vítězství 6:0. Mělo být po všem. Jenže místo gest, která reprezentaci sbližují s fanoušky, přišla ignorace kotle. Dva hráči, Souček a Vladimír Coufal, zamířili k nejhlasitější části stadionu, ostatní vesměs odešli do kabin. Fanoušci, kteří se celý rok živí podporou, byli odsunuti stranou.
Svaz reagoval okamžitě. Hráči nepřišli do děkovačky, přišli o prémie. Souček ztratil kapitánskou pásku. Vedení svazu uvedlo, že „nikdo z hráčů nestojí nad zemí, kterou reprezentuje“. Z těmito slovy se bude muset tým vyrovnat.
Peníze, image a hra ve stínu skandálu
Pokuta činila dle odhadů kolem 50 000 Kč. Pro řadového hráče možná nic, pro kapitána a tým, který se prezentuje jako jednotka, symbol všeho, co reprezentace znamená, to je facka.
A nejde jen o peníze. Jde o to, že právě ve chvíli, kdy měl vstoupit do baráže o Mistrovství světa ve fotbale 2026 jako tým sjednocený, přišel krok zpět. Obrazem je nejen dítě v kotli, kterému hráči nezvedli dlaně, ale i okamžik, kdy z blížícího se klíčového utkání bude vycházet spíš otázka „Jak půjdeme dál?“ než „Kam chceme dojít?“.
Kdo to zavinil a kdo „platí za chyby“?
Hlavním viníkem je kapitán Souček, jeho rozhodnutí vystoupit z kolektivu při děkovačce bude svaz hodnotit jako selhání role lídra. Jenže právě za něj jej tým volil. A dál: jestli kapitán nevede tým ke spojení s fanoušky, ztrácí roli.
Kabina jako celek? Vypadá to, že ve Slavii, ani v reprezentaci se nepodařilo vytvořit prostředí, ve kterém by hráči automaticky cítili podporu kotle jako součást výkonu. To pak vede k gestům, které působí ublíženě, ne profesionálně.
Fanouškovská skupina sebevědomě uvedla, že podporuje tým v dobrém i zlém a když ji tým přehlíží, je to varování. V časech, kdy se hrají kvalifikace a každý okamžik boj o přízeň roste, to není malý problém.
Dopad na důvěru. Na kapitána. Na budoucnost.
Souček přišel o kapitánskou pásku minimálně pro další klíčový zápas. Kdo jí převezme? Už se otevírá otázka: jestli je vedení svazu připraveno změnit hierarchii týmu. A jestli klubová mise – „fotbal pro fanoušky“ – není jen slovo.
Pro tým je to alarmující moment: jak budou fanoušci reagovat? Jak budou vidět hráči, kteří vyhrají zápas, ale při odchodu neutvoří děkovačku se svými podporovateli? A co to udělá s obrazem reprezentace?
Baráž se blíží a atmosféra by měla být spíše bojem než soudním procesem. Teď začíná závod proti času: vyhradit hlas, urovnat vztahy, dokázat, že chování týmů na trávníku není oddělené od komunikace mimo něj. Rozhodnutí v kabině i ve vedení bude mít větší dopad než jakýkoliv gól vstřelený před měsícem.
Zdroje:
