Článek
Kníže Václav kráčí chladným ránem ke svatyni na jitřní bohoslužbu. To ještě netuší, co jej čeká. Za jeho smrtí však nestála jen dýka v bratrově ruce, ale řetězec kontroverzních politických rozhodnutí, obětavých kompromisů a mocenských her, které ho nakonec stály život. Bylo možné jeho tragickému konci předejít? A co konkrétně bylo předmětem sporu, kvůli kterému se vraždilo?
Rei politicae nomine
Po smrti knížete Vratislava I. se ocitá český trůn bez panovníka. Václav jako právoplatný nástupce je pro převzetí vlády příliš mladý. Nárok na trůn a roli poručníka si proto vznášejí dvě ženy: sv. Ludmila z titulu zkušené panovnice v přímé rodové linii a Drahomíra jako manželka zemřelého vládce a matka nástupníka. Obě s naprosto rozličným politickým pohledem a vizí.
Pro neshody padla tichá dohoda, v níž se kněžna Drahomíra dočasně ujme správy země, zatímco Ludmila dostane na starost výchovu budoucího knížete Václava. Ten se tak dostává do farní školy, kde si osvojí čtení a psaní, zpěv či základy latiny, starořečtiny a věrouky.
Na tu dobu se rozhodně nejedná o standardní vzdělání panovníka. Vždy byl upřednostňován lov, strategie, boj a politika jako styčné body panovnické přípravy. Nepředstavujme si však Václava jako pacifistu.
Bojovat uměl, ale jeho formace a zájmy se ubíraly jiným směrem, stejně jako řešení politických záležitostí, k nimž přistupoval spíše diplomaticky a s rozmyslem než hrubou silou. I proto mu je později vyčítána jeho přílišná horlivost pro víru a zbožnost.
Drahomíra svůj spor s Ludmilou ukončila Ludmilinou vraždou. Na ni si najala, jak z hodin dějepisu víme, vikingské žoldáky Tunnu a Gommona, kteří ji dle Kristiánovy legendy uškrtili jejím závojem, ač kněžna Ludmila žádala o probodení.
Neboť když se služebnice Kristova Ludmila, jak jsme pověděli dříve, ustranila z očí zrádců, na tom hradě, kam se uchýlila, je od nepřátel znovu pronásledována. Vévodkyně Drahomíra nějaké své velmože, syny nepravosti, jménem Tunnu a Gommona, poslala se silnou tlupou na Tetín, aby její tchyni zahubili.
Tributum pacis
Z legend víme, že byl Václav laskavý, moudrý a svatý panovník. Pokud nás zajímá víc, musíme se podívat do Kosmovy kroniky, která nám o životě a způsobu vlády knížete Václava pomůže udělat si konkrétnější představu.
Jedním takovým místem je příběh z roku 929, kdy Bavoři a Sasové obléhali Prahu. Kníže Václav se tehdy dohodl s Jindřichem I. Ptáčníkem, že výměnou za mír bude ročně odevzdávat 500 hřiven (125 kg) stříbra a 120 volů. Na znamení souhlasu obdržel Václav od Sasů rameno sv. Víta, které bylo později uloženo v rotundě na Pražském hradě.
Ač je mnohými Václavovi vyčítána jeho poddajnost, obdobná forma dohody byla v tehdejší době pro země podobné Čechám naprosto běžná. Navíc je třeba uvážit i velikost bavorské a saské armády, proti které by Václav neměl velké šance. Opačný názor zastával bratr Boleslav, který po Václavově smrti jako nový český kníže vyrazil do boje proti Sasům, a uspěl.
Na prahu chrámu
I sama vražda je zahalena v mlžném oparu tajemství. Existuje mnoho verzí, jak se celá událost odehrála. Dle Kosmovy kroniky, jejíž děj je zde bezesporu romanticky přikrášlen, měl Václav vyrazit na jitřní bohoslužbu. Po cestě se jej neúspěšně pokusil zabít nejprve sám Boleslav.
Po neúspěchu povolal své společníky, kteří měli spolu s ním práci dokončit. Václav se utíkal pro azyl do chrámu, jenž měl zamčené dveře. Zde jej dobíhá Boleslav i s družiníky a znovu se snaží zabít svého bratra. Václav, byť ozbrojen, svému bratru neublížil, ale pouze jej odhodil. Tohoto momentu využívá Boleslavův družiník Hněvsa, který na pokyn Boleslava zasazuje knížeti smrtelnou ránu.
Iluminace z Wolfenbüttelského rukopisu Gumpoldovy legendy o sv. Václavu.
Kristiánova legenda později popisuje, že rytíř Podiven pomstil smrt svého pána tím, že našel a usmrtil Hněvsu stejným způsobem, jakým byl zabit sv. Václav. Jiné kroniky zase zmiňují, že Hněvsa z Vrabí po vraždě propadl šílenství.
Nevinný bratrovrah?
V nedávné době se objevila také velice originální teorie, která připisuje smrt knížete Václava jeho matce. Ta jej měla nechat zabít jako odplatu za vyhnanství a směřování politiky, které nastolil. Této myšlence nahrává i zkušenost Drahomíry s likvidací politických oponentů. Možným cílem bylo uvolnit cestu na trůn druhému synu, neb Boleslav politicky smýšlel více po matce a byl odvážný.
Nakolik byl Boleslav skutečným vrahem svého bratra je otázkou. Nejpravděpodobnější se dle historiků jeví jeho nepřímá účast skrze prostředníka. Osobní účast na vraždě by byla příliš velkým politickým a život ohrožujícím rizikem.
Ústy nacistické propagandy
Fyzické rysy a příběh sv. Václava se náramně hodil i nacistické propagandě, která knížete prezentovala jako urostlého vikinga árijského původu. Povinně vylepované pamflety na něm vyzdvihovaly především jeho moudře submisivní postoj vůči německému národu.
Uctíváním Václava Češi vlastně potvrzují, že Václav měl pravdu, když se opíral o Němce. Toho je třeba historicky využít. My teď musíme rozvíjet svatováclavský kult jako kult, který nám umožní získat na svou stranu část českých konzervativních vrstev…
Proto později vzniklo i ocenění: Čestný štít protektorátu Čechy a Morava s orlicí sv. Václava (Ehrenschild des Protectorats Böhmen und Mähren), kterým byli vyznamenáváni lidé loajální okupantům.
Kdo znesvětí Svatováclavskou korunu tím, že si ji neoprávněně nasadí na hlavu, do roka zemře.
Veřejnosti je též znám příběh o neoprávněném nasazení svatováclavské koruny na hlavu říšského protektora. Reinhard Heydrich se snažil tímto aktem demonstrovat absolutní vítězství a dominanci německé říše nad českým národem a pomalu jej připravoval na drsnou porobu.
Jeho život byl předčasně ukončen atentátníky Gabčíkem a Kubišem, jak slibovala svatováclavská legenda. Mnoho lidí proto považuje předčasnou smrt říšského protektora za důkaz reálného dopadu kletby. Jisté je jediné, že tento vskutku hrdinský čin vybudil Čechy a stal se jim vnitřní oporou při nasazení vlastního života v odboji proti nepříteli.
Svatý Václave, patrone České země, oroduj za nás!
Smrt sv. Václava | Bazilika Stará Boleslav
____________
Použité zdroje:
Univerzita Pardubice & ČRo Pardubice | Svatý Václav v legendách a ve faktech (hovoří historik: prof. Mgr. Martin Čapský, Ph.D.)
Mgr. Václav Kelnar SDB - Svatý kníže Václav (1987)
Petr Kubín a kol. - Svatý Václav (Univerzita Karlova, 2010) k výročí 1100 let od smrti sv. Václava
František Dvorník - Svatý Václav dědic České země (1968)
