Článek
Za svou podporu Čechů a Československa se mu po skončení druhé světové války dostalo nespravedlivého trestu. Když jako Čech a antifašista nemohl být postižen Benešovými dekrety, byl vyvlastněn zákonem, který směřoval jen k vyvlastnění majetku pouze jeho rodiny. Stát se víc než 30 let tváří, jako by se ho to netýkalo a překrucuje pravdu, historii, právo i spravedlnost.
Není ale spravedlnost jenom jedna? Neměl by stát měřit všem stejným metrem? Stát si má chránit své hrdiny, bojovníky za jeho svébytnost a suverenitu. „Odměna“ vyvlastněním majetku není a nemůže být probována rozhodnutím soudů demokratického právního státu.
Vědecká konference Dny práva pořádaná Právnickou fakultou Masarykovy univerzity přinesla celou řadu článků na téma restitucí, vystoupili např. JUDr. PhDr. Stanislav Balík, JUDr. Jan Havlíček, Ph.D. a Adam Pezold. Srovnáním těchto tří příspěvků uveřejněných ve sborníku nelze dospět k jinému závěru než, že nejen v období po druhé světové válce, ale i po roce 1990 se Česká republika chovala diskriminačně proti JUDr. Adolfu Schwarzenbergovi a jeho rodině, což potvrdil i Výbor OSN pro lidská práva (více o rozhodnutí Výboru příště).
NIL NISI RECTUM! NIC NEŽ PRÁVO! Toto heslo stojí na starém rodovém erbu Schwarzenbergů. Nic jiného nechtějí ani nyní.
