Článek
Náraz tělesa byl ohromující, jeho zvuková vlna se nesla stovky kilometrů a tlaková vlna zasáhla celou planetu. Výzkumníci, kteří později (konkrétně v roce 1927) oblast zkoumali, nalezli zdevastovanou tajgu o rozloze několika desítek kilometrů. Šlo o soustředně uspořádané polomy, které naznačovaly, že tlaková vlna povalila tisíce stromů směrem od určitého místa, avšak nepodařilo se najít žádnou příčinu, jež by objasňovala tak mohutnou explozi. Není divu, že konspirátoři a šarlatáni jako Erich von Däniken získali živnou půdu pro své absurdní teorie.
O incidentu, který vešel ve známost jako „Tunguzský meteorit“, napsal fiktivní příběh i legendární spisovatel Stanisław Lem, který těleso představil coby vybuchlou mimozemskou loď s jaderným pohonem. Ačkoli dnes již víme, že šlo o objekt meteorického původu, materiál, který by tuto pravděpodobnou hypotézu dokazoval, se nenašel žádný. Z toho vyplývá, že se onoho osudového data Země setkala s jádrem komety (snad Enckeovy), která explodovala ještě nad povrchem, a nevytvořila tak obvyklý kráter, na jaký jsme u meteoritů zvyklí.
Tato událost, stejně jako mnohé další, je stále fascinující a budí vášně, ačkoli je naprosto pochopitelné, že nešlo o žádnou kolizi s mimozemským plavidlem. V této souvislosti je nicméně záhodno zmínit, že 2. červenec se po celém světě slaví jako Mezinárodní den UFO. Právě UFO si pak naprostá většina laiků plete s mimozemšťany, třebaže zkratka ve skutečnosti znamená „unidentified flying object“, a označuje tak jakýkoli předmět letící po nebi, u nějž v daný moment nedokážeme určit původ.
