Článek
Absolvent Moskevského leteckého institutu Mišin se stal jedním z prvních lidí, kteří měli možnost prohlédnout si zbytky nacistické rakety V-2. Společně s konstruktérem raketových motorů Valentinem Gluškem a vrchním konstruktérem Sergejem Koroljovem tvořili páteř sovětského raketového (a později vesmírného) programu. Ačkoli Koroljov s Mišinem úzce spolupracovali a mnohé plodné návrhy vzešly ze společných debat, veškerá sláva šla jen za Koroljovem. Není se čemu divit - Koroljov byl největší raketový génius všech dob a ke všemu vynikal skvělými organizačními schopnostmi.
Jakmile však došlo na krizové chvíle, byl to leckdy právě Mišin, kdo zachraňoval ožehavou situaci. Jedna z nejdůležitějších bezesporu byla, když na kancelář OKB-1 byl vyvíjen politbyrem nátlak a Koroljovovi se nedařilo dostat Objekt D coby první družici na oběžnou dráhu. Tehdy se Vasilij Mišin částečně zasloužil o tvorbu nového konceptu - Sputniku -, na jehož výrobě participoval.
Společně s Koroljovem také dostali kontrakt na zhotovení lunárního nosiče pro let s lidskou posádkou. Namísto raket Proton vsadil Brežněv na impozantní konstrukci N-1, což byla raketa, která se rovnala americkému Saturnu V. Bohužel pouze na papíře, což ovšem politbyro nemohlo předvídat. N-1 stále nebyla hotova a Sergej Koroljov se v roce 1966 odebral na zdánlivě banální operaci. Pobytem v gulagu trýzněné srdce však nevydrželo narkózu. A Vasilij Mišin se rázem stal hlavním konstruktérem.
Tak, jako byl schopným inženýrem, jeho vedoucí schopnosti dalece zaostávaly a všetečný stres utápěl Koroljovův nástupce na dně sklenice. I Kosmonauti jako Gagarin k němu čím dál více ztráceli respekt.
Mišin upjal svou pozornost na dokončení velkolepých projektů, jež Sergej Koroljov započal. Naneštěští N-1, poháněná třiceti motorovými tryskami Nikolaje Kuzněcova, čtyřikrát selhala. Mnohem horší kaňkou ale byl dlouho očekávaný start lodi Sojuz.
Oproti starším Vostokům byl Sojuz prostornější a vhodný i k orbitálnímu letu kolem Měsíce. Kosmonaut Vladimir Komarov se však dostal hned po startu do potíží a po děsivé kaskádě technických přešlapů inženýrů tragicky zahynul. Veškerá vina se samozřejmě snesla na Mišinovu hlavu.
Vasilij Mišin byl přesně ten typ člověka, který dokáže velké věci, pokud má správné vedení. Zasadil se o mnohá sovětská prvenství, ať už šlo o Gagarina, první družici, sondu Luna 3 nebo Alexeje Leonova ve volném kosmu - všude zdatně sekundoval. Právě dnes je to dvacet čtyři let, co zemřel.
Zdroje:
