Článek
Většina z nás má růže spojené s krásou, ale taky s námahou – stříhání, padlí, jeden květ a dost. Letos jsem se ale zamiloval do úplně jiné kategorie. Nejsou to žádné novinky z katalogu ani hypermoderní hybridy. Jsou staré, elegantní a překvapivě nenáročné. Říká se jim Noisette růže a věřte mi – když si je zasadíte k plotu nebo pergole, nebudete litovat.
Co je na nich tak výjimečného?
Noisette nejsou ledajaké růže. Jsou popínavé, jemně voní a na rozdíl od mnoha moderních odrůd kvetou ne jednou, ale opakovaně – od jara až do podzimu. Kvůli téhle vlastnosti se do nich zamilovali už zahradníci v 19. století, a dnes zažívají zasloužený comeback.
Já jsem jednu zasadil k pergole před dvěma lety. Letos v květnu vykvetla jako první a ještě teď, v půlce června, je plná pupenů. A hlavně – není s ní skoro žádná práce.
Odkud se vzaly?
Poprvé se objevily v USA, někdy kolem roku 1810. Vznikly křížením čínských a evropských růží. Do Evropy je přivezl jistý pan Noisette, od kterého převzaly jméno. Jejich kouzlo? Kombinace jemnosti a síly – vypadají křehce, ale ustojí i letní vedra nebo mírnější mrazy.
Co ocení i nezkušený zahrádkář
- Nenáročnost: pokud je dáte na slunné místo a občas pohnojíte, odmění se vám spoustou květů.
- Vůně: jemná, starosvětská, nic vtíravého – voní jako něco, co znáte z dětství, ale nemůžete si vzpomenout odkud.
- Romantický vzhled: růže, co připomínají pohádkovou zahradu, ne katalog z hobby marketu.
- Popínavý růst: ideální na oblouky, treláže nebo zídky. Dají prostoru výšku a hloubku.
Odrůdy, které stojí za pozornost
Z těch, které se dají sehnat i u nás, doporučuju:
- Blush Noisette – jemně růžová klasika. Kvete do zblbnutí.
- Madame Alfred Carrière – bílá královna mezi Noisettkami, elegantní a voňavá.
- Gloire de Dijon – nádherné krémově žluté květy, připomínají barvu starých svatebních šatů.
Jak na pěstování?
Sází se ideálně na jaře nebo na podzim, někam, kde mají dost slunce a mohou se opřít (doslova – potřebují oporu). Já je dávám k dřevěné konstrukci s kovovou sítí – drží krásně. Zalévám jednou týdně, hnojím každé 4–5 týdnů běžným hnojivem na růže. Stříhám spíš podle oka než tabulek – jen co je suché nebo přerostlé.
Když jsem Noisette růže sázel, netušil jsem, že mě budou bavit víc než všechny nové „hitovky“. Dneska si bez nich neumím představit zahradu. Dělají mi radost celé léto, krásně voní, rostou tam, kde jiné růže sotva přežívají, a ještě vypadají jako ze starého francouzského filmu. Pokud hledáte růži, která má duši – právě jste ji našli.
Zdroje:
www.housedigest.com - https://www.housedigest.com/1883518/swap-traditional-rose-bushes-noisettes-flower-garden/
www.rhs.org.uk - https://www.rhs.org.uk/plants/rose/noisette
www.rose.org - https://www.rose.org/single-post/what-is-a-noisette-rose
