Článek
Zahrada by měla být oázou klidu, místem pro odpočinek a radost z přírody. Jenže někdy si ji nevědomky proměníme v lákadlo pro nezvané a nebezpečné návštěvníky. Řeč je o sršních – velkých bodavých letcích, kteří se v posledních letech objevují na našich zahradách stále častěji. Mnozí si přitom neuvědomují, že právě výběr stromů může mít zásadní vliv na to, jestli si sršně najdou cestu až k nám. Víte, které dřeviny je přitahují nejvíc a jak se tomu vyhnout?
Stromy jako hostina pro sršně
Sršni se živí nejen nektarem, ale také medovicí – sladkou šťávou, kterou vylučují mšice a další saví škůdci. A právě na některých dřevinách se mšicím mimořádně daří. Mezi takové patří například lípy, javory, třešně nebo jabloně. Ty se tak nevědomky stávají sršním rájem – kombinace sladké šťávy, šťavnatého ovoce a případného úkrytu v dutinách stromů je zkrátka neodolatelná.
Na podzim pak nastupuje druhá fáze – sršně, podobně jako vosy, přecházejí na spadané nebo poškozené ovoce. Fermentující jablka, hrušky nebo švestky jim poskytují dostatek cukru na zbytek sezony. A tak pokud na zahradě necháváme ovoce ležet, doslova tím sršně krmíme.
Proč jsou sršně problém
Sršně jsou sice obecně méně agresivní než vosy, ale pokud se cítí ohrožené – třeba když narušíte jejich hnízdo – umí se bránit velmi bolestivě. Jejich žihadlo je větší a proniká hlouběji do kůže. A i když většině lidí způsobí „jen“ bolest a otok, pro alergiky může být bodnutí životu nebezpečné.
Navíc čím více potravy sršně v okolí mají, tím větší kolonie si zakládají – často v dutinách stromů, ale i na půdách, ve stodolách nebo v živých plotech.
Které stromy si raději rozmyslet
Není třeba propadat panice a kácet každou jabloň – ale je dobré vědět, že tyto dřeviny bývají často spojovány s vyšším výskytem sršňů:
- Lípy – bohatý zdroj nektaru, ale také oblíbený domov mšic.
- Jabloně a hrušně – kombinace medovice a sladkého ovoce je magnetem.
- Třešně a švestky – přitahují mšice i fermentujícími plody.
- Topoly a javory – často napadány savým hmyzem, produkují velké množství medovice.
Jak si sršně na zahradu nepustit
Základem je prevence. Pokud pěstujete výše zmíněné stromy, pravidelně je kontrolujte, zda nejsou napadeny mšicemi – ty můžete odstranit proudem vody, mýdlovým roztokem nebo biologickými postřiky.
Dbejte také na sběr spadaného ovoce a nenechávejte ho ležet ladem. Kompostujte dál od domu a včas likvidujte přezrálé plody.
Pokud plánujete nové výsadby, zvažte stromy a keře, které nepřitahují tolik hmyzu – například jeřáby, dříny nebo méně šťavnaté odrůdy ovocných stromů. Do zahrady je dobré zakomponovat i rostliny, které přitahují užitečný hmyz, jako jsou bylinky (levandule, máta, meduňka), ale nejsou pro sršně tak atraktivní.
A v neposlední řadě – sledujte výskyt hnízd. Sršní kolonie se často usazují na chráněných místech, kde mají klid. Pokud objevíte aktivní hnízdo v blízkosti domu, nepokoušejte se ho likvidovat sami. Zavolejte odbornou firmu.
Výběr stromů má zásadní vliv na to, jak bezpečná vaše zahrada bude. To, co na první pohled působí jako krásná květena nebo bohatá úroda, může být pro sršně pozvánkou. S rozmyslem vysazená zahrada, pravidelná údržba a citlivý přístup k přírodě vám ale pomůže udržet rovnováhu – a užít si zelenou oázu bez nečekaného bodnutí.
Zdroje:
