Článek
Několik měsíců před prezidentskými volbami zaostává Biden v sedmi klíčových swing states za Trumpem. Nejvyšší náskok drží v Severní Karolíně (9 %), nejnižší v Michiganu (2 %). Tento týden navíc v Americe proběhlo Super Tuesday – volební superúterý, při kterém v 15 státech proběhly republikánské primárky nebo volební shromáždění (caucus). U republikánů je v sázce 865 delegátů, přičemž k prezidentské nominaci jich stačí 1215 (a Trump jich k úternímu ránu měl 276 už v kapse). Není ani nutné příliš zdůrazňovat, že je Haley bez šance a solidní výsledek může zaznamenat jen v několika málo státech.
Trump si ale může připsat další triumf. Uspěl totiž před Nejvyšším soudem (Supreme Court), který rozhodoval o jeho vyřazení z primárek v Coloradu. Soud překvapivě rozhodl jednomyslně a Trump jeho rozhodnutí prezentuje jako velký úspěch. Proč ale soud rozhodl tak, jak rozhodl?
Pro začátek je nutné si připomenout podstatu celé věci. Trump byl diskvalifikován z primárek v Maine, Coloradu a Illinois. Soudní řízení o jeho vyřazení probíhají ještě v několika dalších státech, jinde byly podobné návrhy zamítnuty. Právní základ pro jeho diskvalifikaci měl poskytovat 14. dodatek ústavy, resp. jeho 3. odstavec, schválený v období rekonstrukce jihu po občanské válce. Zní následovně:
Nikdo se nemůže stát senátorem nebo zástupcem v Kongresu, volitelem prezidenta a viceprezidenta, zastávat jakoukoli občanskou nebo vojenskou funkci ve službě Spojených států nebo kteréhokoli státu, jestliže jako člen Kongresu nebo funkcionář Spojených států, jako člen zákonodárného sboru kteréhokoli státu nebo jako výkonný nebo soudní funkcionář kteréhokoli státu složil přísahu, že bude dodržovat ústavu Spojených států, a potom se zúčastnil povstání nebo vzpoury proti této ústavě a pomáhal nebo poskytoval podporu jejím nepřátelům. Kongres však může dvěma třetinami hlasů v každé komoře zrušit takové omezení práv.
Na první pohled se otevírá hned několik problémů. Dodatek explicitně nezmiňuje úřad prezidenta a je diskutabilní, jestli se na něj vztahuje. Trump navíc nikdy nebyl odsouzen za účast na povstání nebo vzpouře – jakkoliv se můžeme o dění na Kapitolu myslet svoje, odsouzen prostě nebyl. A konečně a to je velmi důležité, nebylo vůbec jisté, jestli pravomoc vyřadit takovou osobu z kandidatury náleží státům, nebo pouze Kongresu, který je zmíněn v poslední větě.
Nejvyšší soud se zabýval rozhodnutím soudu v Coloradu, který Trumpa těsnou většinou z kandidatury vyřadil. Nejprve zeširoka vyložil podstatu 3. odstavce 14. dodatku, který měl původně zabránit bývalým stoupencům Konfederace v návratu k moci. Dovodil, že státy mohou diskvalifikovat pouze osoby, které se snaží získat funkci na státní úrovni, nikoliv na federální. Opačný závěr by podle něj způsobil jen chaos. Co do výroku souhlasili s rozhodnutím i tři liberální soudkyně jmenované Obamou a Bidenem. Jejich stanovisko (jde o tzv. „concurring in judgment“ – tedy situaci, kdy soudce souhlasí s výrokem, ale nikoliv s argumenty, které k němu vedly) říká, že „Dovolit Coloradu, aby tak učinilo by, jak souhlasíme, vytvořilo chaotickou slátaninu jednotlivých států, v rozporu s principy federalismu našeho národa.“
Rozhodnutí je každopádně velkou výhrou pro Trumpa, který bude po polovině března s největší pravděpodobností dostatečný počet delegátů, aby si zajistil republikánskou nominaci. A potom už bude moct celou pozornost soustředit na listopadový souboj s Joe Bidenem o křeslo v Bílém domě.
Vyšlo na https://pravybreh.cz/
