Článek
Dokázal míč poslat i na velkou vzdálenost přesně tam, kam chtěl, dokázal si naběhnout na přihrávku a ve střelbě na bránu byl takřka neomylný, právě on dal první gól v památném finále v roce 1962 proti Brazílii. Měl nabídky z těch nejprestižnějších klubů, ale byl patriot, emigrovat nechtěl a komunisté ho pochopitelně nepustili, až když mu bylo 37 let (!) umožnili mu angamžná v belgickém Lokerenu, kde strávil dva roky a bohatou kariéru také ukončil. Stal se úspěšným trenérem, přivedl až k titulu ligového mistra podceňovanou Zbrojovku Brno. V letech 1988 až 1991 působil v Indonésii jako trenér reprezentačního mužstva juniorů (hráčů do 21 let.)
Na tréninku
Stejně jako hráč byl klidný, ale jeho slovo bylo zákon a každý ho respektoval. Byl i fotbalový džentlemen, když se v utkání ve skupině proto nám zranil fenomenální Pelé, dal pokyn ostatním, aby ho neatakovali. Ten mu za to vyjádřil velkou ústu a respekt, moc si ho vážil a byl pro něj jeden z nejlepších fotbalistů na světě. Masopust měl filozofii - míč je rychlejší než hráč - což dokonale ovládal, proto nemusel za ním sprintovat, měl i dokonalý odhad kam dopadne a stál vždy tam, kde stát měl. Pro mužstvo byl neocenitelný dirigent hry, dokázal zčistajasna změnit její rytmus, pokud bylo potřeba. Ve středním věku mu začínal růst pupík, diváci si z něj dělali legraci, ale jen do doby, kdy svoji fotbalovou genialitou rozhodl zápas.
Tým Dukla Praha v roce 1964 na vrcholu
Byl věrný Dukle Praha, kam narukoval jako vojín, ale po skončení základní služby odmítl nabídky a zůstal, nakonec byl propuštěn do zálohy v hodnosti podplukovníka, což mu zaručilo slušnou penzi. S Duklou Praha za sedmnáct let získal, osm mistrovských titulů a čtyři vítězství v Československém poháru, dostal až do semifinále Poháru mistrů, dnešní Liga mistrů. V roce 1963 získal Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy. Ten mu předával rival, legendární Portugalec Eusebio. Ten ho získal tři roky po něm a zůstali nadále přáteli. Když Masopust slavil osmdesátiny přijel mu osobně pogratulovat!
Ve fotbale neexistuje větší individuální ocenění než Zlatý míč. I proto mu při jeho předání na strahovském stadionu tleskalo padesát tisíc diváků. Komunisté ale z „kapitalistického“ ocenění radost neměli. Dokonce někteří skalní soudruzi navrhovali odebrat mu titul zasloužilého mistra sportu, který získal v roce 1961. Ani on toto výjimečné ocenění nijak neslavil, trofej hodil na propocený dres do tašky a odjel tramvají na ubytovnu! Ani pivo si nedal, neoslavil tu čest s kamarády. Prostě to pro něj byla normální věc, i když s odstupem času byl na toto ocenění náležitě hrdý. A měl na co.
Předání Zlatého míče
Po něm získal stejné ocenění až za 41 let Pavel Nedvěd. Ten ovšem pro něj letěl soukromým tryskáčem do Paříže, kde ho v sídle redakce France Footballu převzal a díky kamerám to viděl celý svět.Když pak na to přišla řeč, Josef jen pokrčil rameny, že tehdy byla jiná doba, ale byl rád, že má konečně „kolegu“ a Pavlovi moc fandil, i když byly zcela odlišné typy, on byl bojovník, vůdce, motivátor, společné měli to, že k nim spoluhráči chovali velký respekt a co řekli, platilo, ať se to někomu líbilo nebo ne - včetně některých trenérů.
Josef Masopust odehrál 338 ligových zápasů, ve kterých střelil 79 gólů. Za reprezentaci odehrál 63 zápasů, ve kterých vstřelil 10 gólů. Je zařazen na seznamu (UEFA) JUBILEE 52 GOLDEN PLAYERS. V roce 2000 byl zvolen Českým fotbalistou století. V roce 2009 byl po něm pojmenován fotbalový stadion v Mostě. V roce 2012 byla před stadionem Dukly Praha odhalena jeho socha. V roce 1954 se oženil , měl syna Antonína a dceru Ivanu.
Josef Masopust zemřel 29.června 2015 v Praze.
https://www.independent.co.uk/news/people/news/josef-masopust-gifted-footballer-who-scored-in-the-world-cup-final-and-whose-sportsmanship-saw-him-described-as-the-knight-10356401.html
