Článek
Vnikla do školy, měla vytipovanou dívku, ale ta se jí vysmekla, tak zaútočila nožem na jinou. Matka vražedkyně, která se dcery stále vehementně zastává, už dříve přiznala, že změny v chování její dcery nastaly, když se v pubertě rozešli s přítelem a dívku to vzalo. Příčinu změny jejího chování přičítala právě rozchodu. Mohlo jí být okolo šestnácti let. Začala se prý uzavírat sama do sebe. Netušila, co se s ní děje, ale nijak nezasáhla.
Nevyhledala odbornou péči psychiatra. K tomu došlo až mnohem později. „Její stav se prý postupně zhoršoval a začala se bát pobytu venku. Po stěhování se prý bála i souseda a tvrdila, že jí dal do mozku čip. Netušila jsem, že si píše deníky. Ty jsem našla později a při jejich čtení jsem pochopila, jak musela chudinka trpět. Sama si ale nepřipouštěla jakékoliv onemocnění,“ dodala matka. Jak trpí ti, co se stali obětí zločinu, ji zřejmě nezajímá, natož aby cítila výčitky svědomí ze skutku její dcery, to by se chovala jinak.
První dívka, na kterou Barbora (dnes si říká mužsky, Orel) zaútočila a vzala ji jako rukojmí, vypovídá: „Na krvavý útok nikdy nezapomenu, dodnes mám zdravotní omezení. Při špatném pohybu chytám kvůli té ráně křeče, ztuhne mi celé tělo. Stačí, když se třeba špatně ohnu pro tužku. Sportovala jsem, ale to šlo stranou, mám i omezení s jídlem,“ svěřuje se. Do děje odvážně zasáhl student Petr Vejvoda a pomohl rukojmí uniknout. Orlová následně nožem zaútočila na něj, bodla do hrudníku a ten na místě zranění podlehl.
Pak napadla jinou studentku, která právě procházela okolo. Nožem ji opět bodla do břicha a krvácející odtáhla do šaten. Ke škole se v tu dobu začali sjíždět záchranáři. Mezi nimi také policejní vyjednavač Gruber, který se s útočnicí dohodl, že se sám vymění za rukojmí, aby umožnil ošetření krvácející dívky. Orlová souhlasila, ale posléze nožem poranila v obličeji i jeho. Zneškodnění útočnice nakonec neprovedla policie, ale jednotka střežící bezpečnost jaderné elektrárny Dukovany! Použila taser, jímž Orlovou omráčila.
Za svůj čin nakonec útočnice před soud nešla, neboť odborný znalec shledal, že v době útoku nebyla příčetná. Podle něj trpěla schizofrenií a nebyla za svůj čin odpovědná, takže byla poslána na uzavřené oddělení psychiatrie do zabezpečovací detence. Na povrch ale vyplouvaly další informace o šestadvacetileté útočnici. Podle magazínu Krimi Revue se Orlová v roce 2008 zúčastnila castingu do erotické televize, který probíhal na Moravě.
„Natočila několik amatérských videí, která byla odvysílána na Leo TV. Tak jako mnoho jiných dívek, i ona se do natáčení pustila částečně ze zvědavosti, částečně kvůli penězům, chovala se přátelsky a přirozeně a spolupráce s ní byla velmi pohodová, točila lechtivá, ale vkusná videa bez násilí a vulgarit“ uvádí časopis. Takže nešlo o jemnou květinku, jak ji líčila matka, která je na ni dokonce pyšná!
Nicméně ani jedna z žen neměla v sobě tolik cti nebo účastenství, aby se dokázala rodině zavražděného, teprve šestnáctiletého mladíka omluvit. Dnes, po jedenácti letech je ovšem podle někdejšího primáře Psychiatrické nemocnice Bohnice Jiřího Švarce zcela vyléčena - i přesto, že jeden čas vynechávala úmyslně léky a - víceméně - byla propuštěna na svobodu.
Lépe řečeno je v ústavním ochranném psychiatrickém léčení v Opavě s volným režimem. Podle Švarce opakování jejího vražedného chování nehrozí a klidně by ji pustil na svobodu úplně. Pokud prý dlouhodobě užívá medikaci a je stabilizovaná, může být (pozor, ne je, v tom spočívá obrovský rozdíl!) riziko dalšího útoku výrazně sníženo. Ale co když ji vynechá? Smutná na tom je reakce, nebo spíš nezájem odpovědných orgánů, kteří nedali nic vědět rodině oběti.
Na to reagoval otec oběti následovně: „Dozvěděl jsem se o tom tak, že mi ráno volal novinář z Deníku. To od něj jsem se dozvěděl, že ji de facto pustili. Nikdo nám vědět nedal, nikdo nás o tom neinformoval. Pro nás je to obrovský šok, něco hrozného. Čekal jsem, že tam zůstane aspoň dvacet let, ne jedenáct a něco. Podle mě by prostě lidé, kteří jsou psychicky takhle vážně nemocní, měli být izolovaní.
Neříkám, že mají sedět rovnou v kriminálech, ale měli by být lépe hlídaní. Podle mě není v žádném případě schopná jít mezi lidi. Tomu snad nemůže věřit ani psychiatrička Holanová, která na ni psala posudek. Nevěřím ani náhodou, že by se uzdravila, to není, jako když léčíte chřipku nebo angínu. Vždyť už předtím, než tehdy přijela do Žďáru, útočila.
Je ve mně obrovský vztek. Jsem z toho špatný od chvíle, kdy jsem se o jejím propuštění dozvěděl. Musel jsem si vzít v práci volno, klepu se, mám husí kůži po celém těle. Hned jsem to taky volal bývalé manželce a ona z toho byla taky vyřízená. Tohle nám rozhodně nepřidá. O nás tady už vlastně vůbec nejde, nám už víc ublížit nemůže, ale jde o ostatní. Může se stát další neštěstí.“
Zdroj: https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/vrazedkyne-barbora-orlova-petr-vejvoda-otec-zdar-nad-sazavou.A261013_164442_jihlava-zpravy_evs?zdroj=sph_hp
https://eurozpravy.cz/domaci/zivot/107649-minulost-vrazedkyne-ve-zdaru-odhalena-natacela-filmy-pro-dospele
https://zdarsky.denik.cz/krimi/zlom-v-pripadu-vrazdy-ve-zdare-barbora-orel-po-11-letech-opustila-detenci/
https://cnn.iprima.cz/vrazedkyne-orlova-chce-mirnejsi-rezim-nikdy-ji-neodpustim-rika-matka-ubodaneho-studenta-195228#/galerie-195228/1
