Článek
Když jsem začal psát tento článek, zrovna dával Pavel Šulc rozhovor do televize. Řekl to přesně. Hrozný, strašný, příšerný. Tak za to by ode mě dostal Pavel Šulc pochvalu. Právě nasazení Šulce na kraj obrany či zálohy v průběhu utkání je dalším přehmatem Haška, který asi neví, kde Šulc nastupuje. To je jen špička ledovce, kdy trenér bez koncepce nemá hráčům, které nasazuje na jiné posty, co dát. Takto to vidím dlouhodobě a jeho (ne)odvolání je pouze prodlužující agónií, kdy hráči nevědí co hrát.
Asi mi teď někdo vyčiní, co má jako natrénovat, když se sejdou na pár dní, ale tady si dovolím oponovat v tom, že mi nejde ani tak o výsledek, jako o předvedenou hru, kdy byl soupeř jednoduše lepší.
Pokud se podíváme do minulosti pod vedením Haška, tak neumíme hrát s týmy, které jsou nad námi. Radujeme se, že porážíme Faerské Ostrovy doma,jako bychom vyhráli Mistrovství světa. Pak jedeme do Chorvatska a herní obrázek, který jsme byli nuceni sledovat, známe všichni. Nejde donekonečna říkat, jakou měl soupeř kvalitu, protože si myslím, že i my ji máme. Jen ji neumíme využít v herním systému, který žádný nemáme. Nebo může mi někdo osvětlit, jakým stylem jsme se chtěli dnes prezentovat? Tuto otázku si pokládám vlastně už od Šilhavého. Proti favoritům utkání probráníme a doufáme, jestli z toho nekápne remíza. Proti slabším soupeřům jásáme, když je porazíme o gól. To je obrázek, se kterým chceme postoupit na svěťák? To chce někdo sledovat? Proboha, jen to ne.
Jediný, kdo se chtěl v přáteláku ukázat, byl Beran. Debutant, který hrál, co umí, nekazil přihrávky, zkrátka jediný, který nebyl líný na krok. Ostatní si to přišli odchodit a modlili se jen za to, aby už byl konec naprosto zbytečnému utkání, ve kterém jsme světu strach vážně nenahnali.
Plně si uvědomuji, že kritika z mé strany je veliká. David Kobylík, televizní host na veřejnoprávní televizi, se trenéra po utkání zastával. Nechápu proč? Proč nesmí host v české televizi ukázat jasně prstem na ty, kteří dlouhodobě sráží úroveň reprezentace. Já bych ukázal i na Součka a další. Jeho ruka neruka, kdy ji měl u těla a neměla se dle televizních expertů pískat, zapříčinila vyrovnání. Z mého pohledu, i přesto, že ji měl u těla, tak dobře věděl, co dělá. Šel pohybem ruky včetně svého těla ke svému brankáři. Byl to zbytečný risk, který se nám nevyplatil.
O Součkovi, který několik let nemá nároďáku co dát a hru brzdí, bych se nerad rozepisoval. Nemělo by to smysl. I kdyby byl v Anglii půl roku na lavičce, Hašek by ho stejně povolal. K tomu je zbytečné se vyjadřovat stejně jako k jeho zpátečnické hře.
Dnešní přátelské utkání ukázalo, že bylo pro hráče, kteří se ho účastnili, naprosto zbytečné, otravné a nic neřešící. Trenérovi to ukázalo a to už reaguji i na jeho pozápasový rozhovor, že někteří hráči nemají v reprezentaci co dělat stejně jako on sám. Co udělil za pokyny o poločasu v kabině, tak to by mě docela zajímalo. Jediná střela za celé utkání je vše vypovídající o stylu, kterým hrajeme. Druhý poločas jsme čekali jen na závěrečný hvizd rozhodčího. Asi jsme doufali, že vedení udržíme. Spravedlnost občas existuje a Saudská Arábie zaslouženě vyrovnala.
Nechci tady hodnotit jednotlivé hráče, protože ono není co hodnotit. Bylo mi líto Schicka. Trochu mi připomíná Lewandovského v polském nároďáku. V klubu bomber, kdy má hráče, kteří mu góly chystají na podnose, v nároďáku si to nemá s kým dát. I to je případ Patrika Schicka, který vstoupil do klubu ligových kanonýrů.
Jsem vážně rád, že tento sraz končí a zase začne liga a evropské poháry. To nyní asi fanoušky zajímá mnohem více, než tragikomedie, kterou předvádí v národním dresu Haškovi svěřenci.
