Článek
Ševínský s Vydrou na krajích obrany, o produkci ze středu hřiště se měli starat Mannsverk s Enemem, na krajích Kadeřábek se Zeleným, Haraslín, Rrahmani, Mercado vepředu. Takto vymyslel Brian Priske zahajovací sestavu, která měla nasměrovat Spartu za přímým postupem.
Tak upřímně jsem čekal, že Sparta v úvodu ukáže skotskému soupeři, kdo je tady doma, ale v úvodních 15. minutách jsme sledovali spíše vyrovnané utkání. Jenže právě poté čtvrt hodince si vzal, po špatné rozehrávce gólmana hostí, balon Mercado na kraji vápna, zatáhl si ho po haraslínovsku na střed hřiště a levačkou utáhl střelu skvěle na zadní. Mitov se jen bezmocně ohlédl za balonem, který letěl do sítě. Sparta se dostala do vedení a mohla se uklidnit.
A tak se i stalo. Letenští v dalších minutách kontrolovali utkání. Hosté se zatáhli na vlastní polovinu, a tak trochu nevěděli, jak dopředu. Jakoby ten gól překlopil misku vah na stranu domácích. Sparta vysoko napadala rozehrávku a Aberdeen se najednou nemohl dostat ani za půlku. Já byl ovšem stejně jen velmi opatrně optimistický, protože si vzpomeňte na Liberec. Ten se také většinu utkání nemohl dostat za půlku, ale když se mu to dvakrát povedlo, víme, jak to dopadlo.
Asi tak pět minut před odehranou půlhoďkou Sparta zamkla hosty okolo vápna. Tlak byl drtivý a domácí toho využili. Haraslín si netradičně z pravé strany natáhl balon dle Mercada do středu a jako přes kopírák přidal druhý gól. Aktuálně šestý tým skotské ligy vypadal na ručník.
Komentovat zbytek poločasu po minutách je zbytečné. Bylo to na jednu bránu. Ne, že by domácí pálili jak zběsilí, ale asi bych to okomentoval, že si dávali ťukes mezi sebou a hosté přihlíželi. Neměli extra snahu na tom něco měnit a domácí se už naopak nepotřebovali nikam hnát.
Sparta si to minutu před koncem poločasu málem vykombinovala až do brány. Mannsverk zakončil vše nepovedenými nůžkami. Ještě v nastavení se mohl Rrahmani zeptat Mitova, kam ho chce. Lehounce pronikl až před hostujícího gólmana, který však předvedl výborný zákrok. Rrahmani jen zakroutil hlavou, jak to, že to neproměnil, ale to nic neměnilo nad jinak vynikajícím poločasem Letenských.
První poločas, tři střely na bránu, z toho dvě proměněné. Hostům nedali domácí ani náznak ke zvratu. Aberdeen mě herně zklamal. I když jsem věděl, že jsou na chvostu celé tabulky Konferenční ligy, čekal jsem, že budou nebezpečnější, když jim už o nic nešlo. Působili na mě odevzdaně a po druhé brance mi přišlo, že jediná otázka před druhým poločasem bude kolik jim ještě domácí nasypou? Jedinou malinkou kaňku bych našel, že bylo málo zakončení u domácích vzhledem k převaze, kterou jsem na hřišti sledoval. Někdy to hráli Letenští trochu profesorsky. Mnoho přihrávek pro nic, ale bylo to asi způsobené i tím, že hosté nekladli žádný odpor a domácí to cítili.
Do druhého poločasu už nenastoupil nejlepší hráč toho prvního. Mercada vystřídal Kuol, který měl provětrávat obranu hostí.
Sparta začala aktivně. Haraslín po dvou minutách svým typickým způsobem poprvé rozšířil statistiku střel druhé půle. Vzápětí mířila hlavička Rrahmaniho jen do rukavic Mitova. Na druhé straně bych první pokus o střelu Aberdeenu zařadil k těm propagačním.
Po padesáti minutách nastal na hřišti do té doby nevídaný jev. Hosté se usídlili na půlce Sparty. Z náznaku šance si Aberdeen vypracoval rohový kop, ale více z toho hosté nevytěžili. Zcela nehlídaný Kuol mohl na druhé straně zase připomenout, proč hrají Letenští o přímý postup, ale jeho prudké střele chybělo umístění. Gólmanovi hostí jen vyprášil rukavice.
Kuchtič za Rrahmaniho, Sadílek za Enemeho. Dvojité střídání Briana Priskeho před třetím gólem domácích. Hosté po výměně hráčů chybně rozehráli od vlastní branky, Haraslín přihrál Kuchtovi, který napříč vápnem našel přihrávkou Kuola a ten už věděl, kam s balonem. Hotovo, vymalováno. Tady snad už nikdo nepochyboval o tom, že už si to Sparta bez problémů pohlídá.
Když hlasatel oznámil, že utkání na stadionu sledovalo něco přes 14. tisíc diváků, tak jsem byl trochu překvapený. Čekal jsem, že se diváci s hráči rozloučí vyprodanou Letnou. Svou roli hrál určitě čas výkopu a zima.
Co se stalo s Haraslínem krátce před koncem základní hrací doby, mi bylo záhadou. Najednou se svalil na zem a trochu jsem měl obavy. Vypadalo to, že se mu špatně dýchá, nebo, že se mu motá hlava, dle jeho gestikulací. Priske nechtěl riskovat a na závěr utkání poslal na trávník Birmančeviče. Následné záběry na lavičku mě už uklidnily.
Do konce utkání se už nic zajímavého na hřišti neudálo, a tak domácí mohli začít slavit zasloužený postup do osmifinále.
Upřímně jsem čekal, že soupeř bude klást větší odpor. Aberdeen držel krok jen úvodní čtvrt hodinu. Po první gólu však už bylo na hřišti jen jedno mužstvo. Sparta si pohodlně dokráčela k postupu. Hráčem utkání byl jednoznačně Haraslín, přes kterého šla většina akcí. Mercado hrál v prvním poločase velmi dobře. Jeho zrychlení je fantastické.
Zaslouží se připomenout, že Sparta začala svou pouť ve druhém předkole na konci července. Kdo by si tehdy vsadil, že po skončení základní části postoupí přímo do osmifinále, když úvodní utkání v předkole prohrála 2:1 s Aktobe a vypadalo to na pokračující trápení i v úvodu sezony.
Jak v lize zatím ztrácí na rivala a její poslední týdny nepatří herně k těm povedeným, hlavně na domácí půdě, tak v Evropě si Sparta udělala skvělou reklamu. Někdo mi tady může namítat, že jde jen o Konferenční ligu, ale myslím si, že každý postup do jara je úspěchem. Důležité jsou i body do koeficientu.
Na dálku gratuluji i Sigmě, u které stáli všichni svatí. Byli mimo postupové pozice a už to vypadalo, že na ně zbyde černý Petr, ale v zápase AEK Athény vs. Craiova proměnily Athény v 15. minutě nastavení penaltu. Díky ní vyhrály 3:2 a tím posunuly Sigmu na poslední postupové místo. To nevymyslíš, ale Sigma získala sedm bodů a tím mohla doufat do poslední chvíle, která nakonec vyšla v její prospěch.
Pokud by v lednu stvrdila postup i Plzeň v Evropské lize, byla by to paráda. Se Slavií se s postupem nepočítalo, ale co si budeme, Liga mistrů je jiný level a každý zisk bodíku je v ní malým vítězstvím pro jakékoliv české mužstvo. Tak to je.
Sparta se důstojně rozloučila s letošním rokem na domácím stadionu, který ne vždy byl takovou výhodou, jakou tomu bývalo dříve. Myslím domácí ligu, ve které se Letenští v závěru podzimu snad s každým soupeřem hodně trápili. Rozdávali body a nechali Slavii odskočit už na hrozivých sedm bodů. Nechci říkat, že je hotovo, ale sešívaní body neztrácejí a bude hodně těžké je na jaře ještě potrápit.
Letenští si musí vyhodnotit co se povedlo a co ne. Z mého pohledu jen krátce řeknu, že Spartu na podzim trápila obranná fáze. Dostávala na můj vkus hodně gólů, a to i velmi snadných, chcete-li laciných. Směrem dopředu to bylo ve většině utkáních statické, pomalé a bez střel. Na konci podzimu jsem sice viděl herní zlepšení, ale celkově převažovala utkání, kdy se Sparta spíše trápila. Složení obrany se měnilo tak často jako počasí, a to není do zadních řad dobrá vizitka. Útok byl z formy. Ani Rrahmani, ani Kuchta v zápasech zrovna dvakrát nezářili. Rrahmani se probudil až na konci.
K Vindahlovi jsem se vyjadřoval už mnohokrát. Řeknu to asi takhle. Když víte, že máte neotřesitelnou pozici, může dojít k podcenění některých situací. Surovčík mu byl více sparingpartnerem než dvojkou. Vindahl by potřeboval cítit větší tlak na svou pozici. Například příchodem dalšího kvalitního gólmana. Konkurence by mu prospěla. Byly situace, kdy svůj tým podržel, pak přišly i ty, kdy vůbec nepřesvědčil.
A nakonec střed zálohy, kdy už dlouho volám po tvořivém rychlém záložníkovi, který umí zrychlit přechodovou fázi.
Z výše uvedeného by se mi tedy líbil příchod kvalitního brankáře, záložníka a útočníka.
Jestli mě naopak během podzimu někdo herně nepřesvědčil, byli to Ryneš s Vydrou a zmíněný Vindahl. Ani Mannsverk pro mě ze středu nebude zrovna mozkem týmu.
Takže posílit, odpočinout a vzhůru do jara.
Všem sparťanským příznivcům přeji na závěr mnoho úspěchů v Novém roce, pevné zdraví a pohodu, ke které snad přispějí svými výkony i hráči s S na hrudi.
