Článek
Tento článek pojmu hodně nadneseně a vlastně jsem s tím začal už nadpisem.
Když jsem přemýšlel, jakou komedii si pustím, abych se zasmál, zvolil jsem sportovní kanál České televize, protože jsem tušil, že bych se mohl na tomto programu hodně pobavit. A smál jsem se od doby, kdy se ještě nekoplo do balonu, ale už začal mluvit bývalý reprezentant. Michal Kadlec v televizním komentáři, to je seriál slovní opatrnosti, kde volí každé slovo jen, aby neřekl něco nepatřičného, něco, co by urazilo. To David Kobylík řekl alespoň na začátku, že volba prozatímního trenéra je omyl a tím mě dost překvapil. Tou upřímností. Jinak komentář v České televizi ke hře národního týmu je dlouhodobě tak opatrný, že dozvědět se to, co si host skutečně myslí je méně pravděpodobné, než vyhrát ve Sportce. Ale teď už ke hře národního týmu.
Po prvním poločase jsem hodně litoval, že Tomáš Souček po vstřeleném gólu neodletěl za stadion svou vytvořenou helikoptérou, kterou slavil branku. Já nevím, proč fotbalista, který dlouhodobě brzdí hru našeho nároďáku, stále dělá kapitána. Proti San Marinu o to asi moc nešlo, protože proti tomuto soupeři by to mělo zvládnout divizní mužstvo, ale jeho přítomnost mě přivádí k šílenství už několik let. Tedy už samotná nominace, kde nikdy nechybí, mě rozčiluje. Ať v Anglii hrál, nebo nehrál, vždy byl nominován, což jsem nikdy nepochopil. Jeho penalta? Kopat nártem přízemní střelu k tyči? Ať si to každý, kdo hrál někdy fotbal, přebere sám. To, že to penalta nebyla ani náhodou a VAR to nepotvrdil, to jen tak nějak podtrhlo herní tragédii celého utkání.
Hra nároďáku mně v prvním poločase připomínala úrovní vesnický fotbal, kde si místní klub pozval na oslavu výročí založení tým, který hraje maximálně o soutěž výše. Diváci si pochutnávají na klobáse, nikdo vlastně neví kolik to je, protože o to vůbec nejde a po utkání, ve kterém si chcete udělat hlavně žízeň, jdete všichni společně na pivko. Přesně takto jsem to vnímal. Televizní komentátoři, aby zachránili tristní situaci, kterou všichni sledovali, tak při každém náznaku šance zvyšovali hlas, jako bychom útočili proti Italům. Zkrátka parodie na fotbal ve všech směrech, se kterým chceme postoupit na Mistrovství světa. Tedy myslím tím hráče, já tam postoupit nechci, protože bychom byli všem k smíchu.
Vitík právě překopl stadion ve chvíli, kdy píšu tyto řádky a ještě se tomu zasmál. No, měl pravdu, je to k smíchu. Vlastně všechno od manažera Nedvěda, který nebyl a není schopný najít trenéra, když bylo jasné, že Hašek na to nemá až po katastrofální výkony všech hráčů na hřišti a to nejen proti San Marinu. Člověk odsouzený za falšování účetnictví, kde se dohodl o vině a trestu a dostal podmínku, nemůže dělat v českém fotbale. Ani když nosí slavné jméno. To je můj názor. Právě začala 65. minuta a my vedli stále jen o jeden gól. Tempo bylo strhující a pokud bych byl osobně na stadionu přítomen, musel bych si dát několik panáků, abych to vydržel až do konce. Jednoho bych si dal na kuráž, že mám odvahu to sledovat, druhého abych nezmrznul a třetího abych zapomněl na to, proč jsem do Karviné přijel.
Hodně jsem si představoval pozápasový komentář našeho kapitána, který vyzdvihne hru našeho týmu, jak byl soupeř těžký a vítězství je důležité pro další velmi obtížný zápas proti nebezpečnému Gibraltaru.
Vlastimil Vlášek právě sděluje divákům, že jsme toho moc nepředvedli. Já bych to upravil. Nepředvedli jsme zhola nic. Já vlastně obdivuji všechny přítomné na stadionu v Karviné, kteří vydrželi až do konce.
Teď jsme málem dostali gól. Zavlnila se jen boční síť. Škoda. Po Faerských Ostrovech by přišla další blamáž, byť to byl jen přátelák. Naše hrdá reprezentace, které budou brzy fandit jen Geňa se Suchánkem, protože jsou za to zaplacení, se trápila proti nejhoršímu týmu v žebříčku FIFA. To je hrůzostrašný obraz, kam spadl výběr, který má být složený z toho nejlepšího, co náš fotbal nabízí.
Vyjadřovat se k jednotlivým hráčům ani nemá smysl. Coufal se jen hádal, Vitík na co sáhl, to zavánělo průšvihem, záloha neviditelná a nejvíce jsem litoval Schicka, který místo toho, aby si v Německu udělal volno, tak musel přicestovat na sraz hráčů, kteří mu nejsou schopni připravit šanci. Myslím si, že se jen modlil, aby se nezranil v zápase, který byl o ničem.
Hra bez koncepce pokračuje a pokud nepřijde trenér s jasnou vizí, kterou přenese na hráče, tak se nikam nepohneme. Doporučoval bych svěťák odpískat pro dobro všech, najmout ambiciózního trenéra, který nebude nominovat hráče dle zásluh, ale dle momentální formy a začít znovu.
Je konec, chvála bohu, kluci si na hřišti plácají, jak to zvládli, San Marino spokojené s výsledkem, my spokojení s výsledkem, tak proč jsem vlastně já tak nespokojený?
Co říci na závěr? Raději už nic.
