Článek
Český ateismus se skutečně nedá vysvětlovat jen komunistickým režimem, protože má mnohem hlubší, historické a kulturní kořeny, které se vyvíjely po celá staletí. Česká republika je často uváděna jako jedna z nejvíce sekulárních zemí na světě.
Historické kořeny českého ateismu
Na rozdíl od Slovenska, Polska nebo Irska, kde katolická církev často sloužila jako nositel národní identity a odporu proti cizí nadvládě (např. Polsko během dělení), v českých zemích byla náboženská instituce historicky vnímána spíše jako spojena s cizí nadvládou.
• Husitské hnutí (15. století): Jan Hus a jeho následovníci představovali významný protikatolický proud a první velký rozkol s Římem v Evropě. Husitství sice nebylo ateistické, ale položilo základ pro tradiční skepsi vůči oficiální církevní autoritě a Římu.
• Pobělohorská rekatolizace (po roce 1620): Po porážce českého stavovského povstání na Bílé hoře byla v českých zemích násilně prosazena rekatolizace pod habsburskou vládou. Katolická církev byla v národní paměti spojována s „temnem“ a „cizí nadvládou“, což vytvořilo hlubokou propast mezi národem a církevní institucí.
• Národní obrození (19. století): V této době se formovalo moderní české národní vědomí, které se často opíralo o husitskou tradici a protestantské ideály, což byl další moment odcizení od (rakouské) katolické církve. Někteří obrozenci vnímali církev jako překážku pokroku a národní emancipace.
• Masaryk a První republika: Po vzniku Československa v roce 1918 došlo k aktivnímu odklonu od katolické církve. Heslo „Pryč od Říma!“ bylo populární. Vznikly nové, národně orientované křesťanské církve (např. Církev československá husitská), které absorbovaly část odcházejících věřících. Sekularizační procesy, které v té době probíhaly i jinde v Evropě, zde našly již připravenou půdu.
Vliv modernizace a komunismu
Sekularizační procesy 19. a 20. století (industrializace, urbanizace, růst vzdělanosti a vědy) sehrály svou roli. Komunismus a jeho militantní ateismus pak působil jako katalyzátor, který tento dlouhodobý trend silně urychlil, ale nezačal jej.
• Nedůvěra k institucím: Češi často odmítají organizované náboženství a církevní instituce, i když nemusí nutně popírat existenci něčeho „nad námi“ (často označováno jako „něcismus“ nebo náboženská nezařazenost), což poukazuje spíše na sekularismus než na militantní ateismus.
• Komunistická éra: I když komunisté v některých zemích nezvítězili nad vírou, v Československu byla půda již značně připravena historickou nedůvěrou k institucionální církvi. Protináboženská propaganda tak padla na úrodnější sekulární půdu než např. na Slovensku.
Klíčové vysvětlení
Český ateismus je komplexní jev a lze ho vysvětlit spíše jako historicky podmíněný a trvalý sekularismus a odcizení od církevních institucí, spíše než jako prostý výsledek komunistického režimu.
Vysvětlení tedy spočívá v dlouhé tradici opozice vůči katolické církvi (vnímané jako nástroj cizí moci) a v časné a silné sekularizaci české společnosti, která se s nástupem moderní doby prohloubila.
